Povídka: Cestou z lesa jsi ji potkal, podle jejích slov jsi hopkal
Když si Pavel ráno vyšel z chaty na procházku, ještě netušil, co ho všechno čeká. Včera trochu popil a sice neměl kocovinu, protože tři sklenky vína fakt ještě nikoho nezabily, ale čerstvý vzduch vesnického rána uvítal. Jednak se chtěl projít lesem a pak se stavit ve vesnici v obchodě pro pár drobností, které na chatě nebyly a nekoupil je v Praze.
Jen se tak procházel mezi stromy a vdechoval povětří, které mu osvěžovalo kůži a plíce. Říká se, že na takové klidné procházce lesem můžete potkat kdekoho. Starou lásku, novou lásku nebo kamaráda z dětství. Rozhodně lidi, které vůbec nečekáte. Třeba zakletou princeznu. Zakletá princezna to sice nebyla, ale ženština se tam objevila.
Neviděl ji, slyšel až výkřik úleku a překvapení a pak třísknutí o strom. Jela za ním na kole, a protože v noci trochu sprchlo, byly občasné ploché kameny na cestě mokré a kluzké. Na jeden takový, ukrytý pod milimetrovou vrstvou hlíny, zrovna vjela a dostala smyk. Částečně jen spadla z kola, ale trochu to napálila do nejbližšího stromu.
Nelenil a okamžitě jí přiskočil na pomoc. Pohledná nakrátko
ostříhaná zrzka se sportovní postavou. Neodvážil se tipovat její věk,
protože oči prozrazovaly zkušenosti, ale tělo vypadalo na třicet.
„Jste v pořádku?“ zeptal se v momentě, kdy si k ní dřepl a jal se
narovnat ji i kolo. Celkem bez problémů se oklepala, trochu protáhla, aby
zjistila, jestli nemá něco zlomeného, ale celé její tělo přežilo bez
úhony. Krásné tělo, mimochodem.
„Jo jo, jsem, díky za pomoc.“ Podívala se na sebe.
„Spíš mě štve to oblečení, protože tenhle trikot jsem koupila teprve
o víkendu a nechtěla jsem ho hnedka zasrat jak jetel.“
„Bydlím kousek odtud, jestli se chcete opláchnout a třeba si to
přeprat.“ navrhl Pavel s úmyslem pouhé pomoci, nic neočekával.
Chvilku nad tím uvažovala a občas na Pavla pohlédla, jestli z něj
nevypadne ještě něco.
„Přijímám. Ale tipuju, že jste nešel jen tak lesem, ne?“
„Ne, chtěl jsem si provětrat hlavu a krom toho nakoupit ve vesnici.“ pak
k ní napřáhl ruku. „Pavel.“
Stiskla mu pravici. „Vlasta.“ Odvětila.
Pak pokračovala: „Mám návrh. Zajdeme k vám, já si dopřeju trochu
hygieny a vy si mezitím můžete sjet na mým kole na nákup.“
Pár vteřin ten návrh obracel v hlavě, ale souhlasil. Oba se tedy obrátili o sto osmdesát stupňů a vykročili zpět k Pavlově chatě.
Když se na Vlastině kole s igelitovou taškou na řídítkách blížil k chatě, slyšel prozpěvování. Tohle už se málokdy slyšelo, že si někdo při normálních činnostech prozpěvuje. Líbilo se mu to. Při vstupu se choval pokud možno hlučněji než normálně, aby Vlasta věděla, že se vrátil. Nechtěl ji nachytat v nějaké choulostivé situaci.
Překvapila ho ale sama. Když nahlédl do kuchyně, poslední, co zahlédl, bylo její oblečení úhledně složené na lavici u stolu. Pak mu oči zakryly dvě ruce. Na moment ztuhl. Pak se mu vedle ucha ozval šepot.
„Za tvoji ochotu si zasloužíš drobnou odměnu, ale nech oči chvilku zavřené.“ Sňala mu ruce z obličeje, ale za chvilku cítil, že mu oči opět něco zakrylo. Jako nějaká krytka na gumičce. Vlasta nechtěla, aby se díval. Pak uslyšel dva kroky a cítil, že se změnilo světlo dopadající na jeho obličej, ačkoli pásek mu zakrýval oči důkladně.
Objal ji kolem pasu a zkoumal křivky jejího těla. Přilepila se na něj,
její stehno se ocitlo v jeho rozkroku a masírovalo mu přes kalhoty
penis.
„Tady nám někdo tvrdne.“ poznamenala po chvilce tohoto mazlení.
Stále na něj byla nalepená celým svým tělem, ale teď začala klesat a
přesouvat se bradavkami i rukama níž. Zručně se mu dostala do kalhot a
dostala se až k jeho mužné chloubě, za kterou se Pavel rozhodně nemusel
stydět. Jen natáhl ruku trochu za sebe, nahmatal futro dveří a opřel se
o ně.
Nevěděl, jestli si dřepla, nebo klekla, ale rozhodně brzy ucítil její rty a ruce svírající se kolem jeho už částečně naběhlého pyje. Vychutnávala si každý záhyb jeho kůže, každý centimetr objemu jeho masa a orální sex rozhodně uměla. Masírovala mu varlata, honila ho po celé délce penisu a nedopřávala jeho tělu ani chvilku oddechu. Ačkoli to normálně nedělal ani při sexu samotném, musel slastí zasténat. Tohle byla zcela jiná úroveň, než na jakou byl Pavel normálně zvyklý.
.
Pak bez varování přestala a opět cítil, jak se mu opřela poprsím
o hrudník.
„Ale ať to není jednostranné, tak potřebuju taky aktivitu na tvé
straně.“
„Dělej si se mnou, co chceš.“ řekl Pavel.
Vzala ho za ruku a odvedla kamsi do neznáma. Stoupali po schodech a tipoval,
že ho vede do jeho vlastní ložnice. V tom se nemýlil.
Jemně, ale nekompromisně ho položila na jeho vlastní postel a sedla si na
něj. Zbavila ho košile i řetízku kolem krku. Ucítil její rty na svém
krku. Pak na hrudi a na vlastních bradavkách. Chvilku očekával, že ho zase
začne zpracovávat jazykem, ale pak ucítil kolem již připraveného penisu
známé objetí horkého masa ženské vaginy.
Opět nespěchala a dokázala precizně využít každý milimetr pohybu jeho masa ve svém lůně. Tohle byla zkušená a vysportovaná ženská se stejně vysportovaným pohlavím. Utahala by půlku baru dřevorubců jako koťata a ani by se přitom nezapotila. Nevěděl, čemu má vděčit za péči, které se mu v tuto chvíli dostávalo, ale rozhodl se, že si to prostě jen užije.
Musel to ale nechat na ní, protože kdykoli zkusil vstát a něco udělat, byl dvěma prsty opět přimáčknut k posteli. Prostě si ho osedlala a na nic se neptala. Ale nebránil se, vzhledem k tomu, co vyváděla s jeho penisem. Blížil se rychle a jistě k vrcholu.
„Klid, klidně se do mě udělej, mám to ráda, když to cítím
uvnitř.“
Rozhoupala se ještě víc a nedopřála mu stejně jako předtím ani vteřinu
oddechu.
S přesným načasováním dosáhla svého, sesedla a přitulila se k jeho
boku. Pak ještě natáhla ruku a sundala mu masku z očí. Byla
žíhaná jak tygří kůže.
Odložil ji vedle postele a políbil Vlastu do vlasů.
„Jak ti to mohu oplatit?“ zeptal se a pozoroval přitom její krásné boky
a vůbec celé tělo vyhlazené pravidelným pohybem do dokonalosti antických
soch. Brnkala prsty na jeho hruď, jako by hrála na klavír.
„Vyskytuj se v tom lese častěji.“ poznamenala jen tak mimoděk a
položila mu hlavu na rameno
