Povídka: Dvacet let nadrženosti
Olda se rozhodl, že svoje dvacetiny oslaví trošku ve velkém stylu. Nikdy sice neorganizoval nějaké extra popíjecí akce, ale když je mu těch dvacet, řekl si čert to vem. V místní hospodě U podkovy ho dobře znali, protože krom štamgastění tam také brigádničil.
Takže když jim svěřil svůj úmysl, byli velmi ochotní a vyšli mu ve
všem vstříc. Ve výsledku v podstatě za symbolickou cenu.
Rezervoval si salonek, rozeslal pozvánky a začínal být sám velmi zvědavý,
co z toho nakonec bude.
Výsledek ho velmi mile překvapil. Sice se objevilo i pár lidí, které zrovna moc nemusel, ale převažovali kamarádi a spolužáci z jazykovky, na které se opravdu těšil. Už před oslavou samotnou proběhla komunikace ohledně přespání, dárků a ostatních věcí. Olda prohlásil, že na dary nemá preference, že nejsou povinné, ale nadhodil pár témat, která ho rozhodně neurazí.
Teďka jen čekal na čestném místě s Plzní v ruce, co se z jakého
balíčku vyklube za ptákovinu nebo krásnou věcičku.
Dárky se povedly a většina věcí se mu trefila do vkusu. Nějaké to
sportovní vybavení, pár žertovných předmětů a sběratelské kousky,
které shodou okolností hledal už dlouhá léta.
Na jednom balíčku bylo napsáno, ať si ho otevře až večer v soukromí, že je to překvapení osobně pro něj. Podpis chyběl a v Oldovi narůstala zvědavost. Navíc ani tvar, váha ani nic dalšího nenaznačovaly, co by se v tom mohlo skrývat za tajemství.
Ale všiml si několika tajemných úsměvů od holek z jazykovky a hlodalo v něm podezření, že to budou mít na svědomí ony. Samy totiž přišly s několika spíše drobnostmi. Ty sice potěšily, ale nebylo to zrovna něco, co dáváte člověku v den jeho kulatin.
Pár lidí se zlískalo, někdo vypadl už před půlnocí, ale vážnějších excesů se společnosti naštěstí nedostalo. Olda byl rád. Za prvé si nebyl jist, co by obsluha zvládla, za druhé právě ty pokročilejší hodiny, kdy se oslavy zvrhávaly v chlastačky, neměl nikdy rád.
Když přišel domů, začínalo svítat. Nebyl unavený, ani nijak sťatý.
Dal si vlažnou sprchu a odebral se k sobě do pokoje. Respektive patra.
Když pokládal tašku s věcmi na postel, převážila se a krom několika
kousků oblečení vypadl i ten tajemný balíček.
Olda ho opět zvedl a řekl si, že teď je možná pravá chvíle, podívat
se mu trochu na zoubek.
Dostat se dovnitř byla záležitost vteřin. Nejdříve zkoprněl, jestli si
někdo nedělá příliš srandu. Ale pak si všiml vzkazu.
Ahoj doufám, že jsem se trefila. Vždycky ses mi docela líbil, ale nějak jsem nenašla způsob, jakým tě oslovit. Přijmi tohle jako trenažér svých schopností a možnost je případně vylepšit. A pokud se ti bude líbit, tak mi zavolej a společně ji snad nebudeme potřebovat. Alice
Četl si ty řádky stále dokola. Takže ta černovláska z jazykovky na něj má zálusk. A posílá mu umělou vagínu. Nějak nevěděl, jestli se má naštvat nebo být rád, ale zvědavost převládla a ocenil originální způsob, jak dát něco najevo.
A protože měl koupelnu naproti a celý dům byl ticho, nebyl důvod
s otestováním otálet.
Vlezl si do koupelny. Asi by to šlo i u něj, ale ještě si nebyl jist, co
všechno bude ten měkký kousek vyžadovat. Jeho prsty se protáhly oušky a
pak už začal pronikat do nitra toho zázraku.
A bylo to super. Olda neměl stálou známost, ale občas se mu něco naskytlo. Ovšem tohle bylo skoro lepší než ženská. Jako by měl v ruce přímo ten měkký klín a mohl si s ním dělat, co chtěl. Nějakou dobu se sice nemohl pořádně vzrušit, což přičítal trochu alkoholu a trochu únavě. Ale pak chytnul slinu a orgasmus na sebe nenechal dlouho čekat.
Šel spát s příjemným pocitem. Jednak právě prožil silný orgamsus, za druhé věděl, že usměvavá brunetka Alice očekává jeho reakci. A té se jí záhy dostane.
V hlavní roli – Vagina Ušatá Bára
