Adam Durčák
Potřebujete poradit? Zavolejte Adamovi
596 810 697 (Po–Pá 8–20, So–Ne 8–12)
100% diskrétně

Zapojte se do našeho věrnostního programu a získejte slevy a výhody!

0
Košík
Váš košík zatím neobsahuje žádné vzrušení.

Není to škoda? Pokud potřebujete poradit, využijte naši poradnu nebo nám rovnou zavolejte na 596 810 697.

Cena dopravy
IN TIME - kurýr
79 Kč
Česká pošta - Balík do ruky
89 Kč
PPL - kurýr
89 Kč
Zásilkovna - osobní odběr
49 Kč
Osobní odběr Prodejna Havířov
Zdarma

Doprava zdarma při nákupu nad 1 400 Kč.

Menu
Play! zóna Magazín Erotické povídky Povídka: Když procházíš branou času, pošleš muže ihned k ďasu

Magazín - Erotické povídky

Povídka: Když procházíš branou času, pošleš muže ihned k ďasu

Erotické povídky Erotické povídky

Pohybovala se velmi svižně, protože podle jisker v okolním vzduchu cítila, že portál už je nedaleko. Musel být, tohle už bylo poslední patro věže a nikde jinde být nemohl. Nejen kvůli jeho významu, ale i z čistě technického hlediska. Byla v pro ni neznámém čase, šly po ní amazonky a ze své výbavy měla akorát oblečení, které měla teď na sobě a několik rychlých kouzel. Prostě nic pro mezidimenzionální cestování.

Pak vstoupila do místnosti. Oslnilo ji bílé světlo a na oltáři spatřila sochu promítající z očí obdélník světla doprostřed místnosti. Ať už je to brána do jakéhokoli času, rozhodně to nemůže být tak strašné, jako tady. Claire v to aspoň pevně doufala.

Udělala několik kroků vpřed a pak jí něco podrazilo nohy. Když se snažila zvednout ze země, ucítila na zádech tlak, který jí nedovolil vstát a ještě k tomu ji dusil.

,,Ty čubko, myslela sis, že zdrhneš takhle jednoduše?“  Byl v tom prostý výsměch. Snažila se rukou sáhnout k pasu, kde měla bojový nůž, ale něco jí bolestivě šlehlo přes prsty.

,,Hejbat se budeš, až já ti řeknu, děvko jedna.“

*Podle hlasu to byla ženská, takže jsem možná v prdeli nebo možná naopak v bezpečí,*blesklo Clarie hlavou. Obě možnosti byly zhruba stejně možné.

Pak jí něco převalilo na záda.

Pohlédla na ženu v přiléhavé bojové kombinéze. Dívala se na ni takovým tím lascivním způsobem, který prozrazoval, že má něco v plánu ještě krom svých vlastních povinností. A Claire se brzo přesvědčila, že to tak přesně je.

Ta amazonka si na ni klekla, čichla si k jejím vlasům a pak jí olízla tvář.

No, pokud si to se mnou che jenom rozdat, tak je to ještě dobrý, taktizovala v duchu.

,, Pohraju si s tebou, možná u toho zemřeš, možná ne, ale tvoje sípání mě bude rajcovat, to si piš.“ řekly jí jantarové oči a na krku jí přistálo několik polibků.

Žena v bojové kombinéze se začala svými rty přesouvat níže a současně s tím čepelí, kterou odněkud vytáhla, zbavovala Claire postupně dílů oblečení. Občas jí přitiskla čepel na krk, aby nezapomněla, kdo je tady pánem. Tedy paní, v tomhle případě.

Dala to najevo ještě o to více, když z kapsy své kombinézy vytáhla kožené důtky a zatočila s nimi v ruce takovým způsobem, že nebylo pochyb o jejích schopnostech vlády právě s tímto předmětem. Claire dostala několik šlehů přes prsa, na kterých zůstaly jen tenké červené čárky. Ani si nebyla jistá, jestli jí to bolí a tak nějak se těšila na další výprask.

Ten měl přijít za chvíli.

Jantarové oči na sobě najednou neměly kombinézu, ale jen přiléhavé kožené prádlo. V příští chvíli se na ni její přemožitelka přilepila celým tělem a jen si tak chvíli vychutnávala kontakt kůže o kůži. Pak kousla Claire do rtu. ,,Líbí se ti to, ty malá potvoro?“

,,Ležím nahatá na podlaze komnaty času a nějaká domina mě švihá bičíkem přes kozy. Co se mi na tom má asi tak líbit?“ odvětila Claire opovržlivým hlasem s pohledem upřeným do stropu.

Něco zavrčela a vrazila Claire ruku mezi nohy. Nekompromisním způsobem, ale věděla, kam sáhnout. Tři prsty dovnitř, palec a malíček se postaraly o zbytek.

Claire začalo velmi rychle a velmi intenzivně zrazovat její vlastní tělo. Jantarové oči skutečně věděly, co s ženskou dělat.

Netušila, že se i po letech šukání skoro po všech vesmírech a časech může ještě udělat tak rychle a tak intenzivně. Jakoby její věznitelka věděla o jejím těle, vagíně a úponcích rozkoše víc, než ona sama.

Koneckonců ale, když cestujete po světech a časech tak jako Claire, za chvíli už se nedivíte ničemu.

Nejen, že začala podléhat kouzlu těch zkušených rukou, ale začala jim vycházet velmi ochotně vstříc. Na chvíli zmizelo poslání, mise, úkoly i vlastní přesvědčení. Tady byla totální rozkoš, tady byly ruce, ústa a pochva, které přijímaly rozkoš a stejnou měrou jí i generovaly dále. Nebylo nad čím uvažovat, nedalo se více přemýšlet.

Propletly se, kde všude mohly. Jazyky se propletly v dlouhém polibku, zoubky na bradavky. Kundičky jen tekly a slova byla naprosto zbytečná.

Přes to všechno vzdychání a sténání by se tyhle holky stejně asi vzájemně neslyšely. Navíc se těžko mluví, když někomu lížete kundu. A tato činnost nabrala celkem prim.

První vlna vzrušení sice již odezněla, ale to neznamenalo, že by holky skončily. Vyvzdychaly si několik orgasmů a opět se vrátily k vzájemnému dráždění těch částí těla, které byly nejlépe po ruce. Nechtěly nic komplikovaného, chtěly se hodně dobře udělat.

A dařilo se jim to. Jantarové oči opět použily důtky a na zadku Claire se objevilo pár dalších červených šliců.

Pak jí vytrhla důtky z rukou a šlehla přes prdel zase ona ji. Jantarové oči zasykly, ale držely. S každým dalším švihem zatínaly zuby víc a víc, jenže Claire chytla trochu amok.

Při dalším úderu jí chytla ruka jak svěrák, vytrhla důtky z ruky a zasyčela do obličeje. ,,Přeháníš to ty děvko.“

Claire jí vlepila facku a zeptala se jí pohrdavě: ,,Chceš se prát, čubičko, nebo chceš jenom pořádně protáhnou píču?“

Když se chvilku nic neozývalo, zařvala jak tur: ,,Odpověz nebo z tebe vymlátím duši!“

Jantarové oči lehce vzlykly: ,,Chci jen vylízat pičku a mazlit se s tebou.“

Claire se k ní přitulila a pohladila ji po světlých vlasech. ,,Já taky, ale musela jsem ti oplatit ten úvod.„

,,Rozumím a beru na vědomí. A teď mi dej pusu.“ Žadonily Jantarové oči a přisály se na rty své chvilkové milenky.

I když kdo ví, třeba spolu nakonec odejdou portálem, který za nimi stále blikal a dají to dohromady na delší čas. Zatím to tak ale nevypadalo.

Zpomalily svoje konání, takže se do nich za chvilku začala pouštět zima.

Našly zbytky oblečení a podařilo se jim dostat trochu civilizovanější podobu.

Claire si zkontrolovala zbytky vybavení a podívala se na svou milenku.

,,Jdeš se mnou?“

Ta zavrtěla hlavou. ,,Někdy jindy a jinde se možná ještě setkáme, ale teďka tady musím zůstat. Kdybych věděla, že jsi v posteli takhle dobrá, asi bych na to ze začátku šla trochu šetrněji, ale mám sklony se chovat takhle, když jsem v ráži.“

Claire se usmála, naposledy ji políbila a vydala se směrem k portálu. Prošla polarizujícím obdélníkem a ztratila se z téhle roviny existence.

Jantarové oči sáhly do kapsy a vytáhly hodinky.

,,Právě prošla skrz. Čapněte ji na druhém konci a někam ukliďte, než se k ní dostanu.“ Řekla chladně do mikrofonu v řemínku hodinek.

Pak se beze slova obrátila na podpatku a ladným krokem s houpající se prdelkou odcházela směrem k hlavnímu schodišti věže času. 

V hlavní roli – Kožený bičík Thresh (50 cm)