POVÍDKA: Na sváteční orgie Morticii užije
Noc byla plná skřeků, duchů a všeliké jiné havěti. Ulice se svižně plnily dětmi i dospělými, kteří nechali doma obleky a vyrazili ven v konkrétních kostýmech nebo ve směsici všeho možného, co se jim doma podařilo dát dohromady. Kolikrát to vypadalo děsivěji než kostýmy z obchodů.
Morticie Addamsová pozorovala to hemžení z okna ložnice a upíjela
sklenku vína.
Jejich dům úpravy prakticky nepotřeboval. Jen Gomez trochu přibrousil hroty
na kovaném plotě a vstupní brance.
„Drahá, děti jdou ven.“ ozvalo se zvolání na chodbě. Usmála se a
sešla do přízemí.
Pugsley s Wednesday vypadali úžasně. Jejich oblečení se skoro nezměnilo,
ale Pugsley čistil středověký palcát a letos přibral katovskou čepici,
kterou našel v otcově pracovním stole. Wednesday si nabarvila vlasy na bílo
a u jejího pasu visely dvě dýky a bojová sekera.
Strýček Fester pozoroval děti s nefalšovanou hrdostí a Gomez jen
pokuřoval doutník a dával poslední instrukce.
„Vypadáte nádherně, vy moji malí démonci.“ prohlásila jejich matka
pyšně a zkontrolovala jim zbraně.
Komorník jim otevřel a se strýčkovým dozorem v patách se vydali vstříc
noci svátku mrtvých.
„A co provedeme my dva, cara mia?“ zeptal se Gomez své manželky a
začal zasypávat polibky její paži v přiléhavých černých šatech.
„Pojď nahoru, bubáčku, mám pro tebe překvapení.“ Mrkla na něj
spiklenecky a chytla ho za ruku. Dovedla ho až doprostřed haly a z jejího
držení bylo jasné, že si žádá tanec.
Gomez se situaci přizpůsobil velice rychle a zahájil taneční kroky.
Očekával ale něco trochu jiného, tohle dělali běžně.
Jeho drahá temná polovička mu ale šeptem mezi kroky oznámila, že sice
vypadá stejně dobře jako vždy, ale uvnitř ní se skrývají kovové
Venušiny kuličky.
Neřekl nic, ale zrychlil tanec a v jejích očích viděl rostoucí touhu a
její pohyby byly… vláčnější a trhanější.
Cukala sebou jinak než při normálním tanci.
V jedné otočce mu skočila do náruče a on ji plynule zachytil. Přitiskla
se mu hlavou až k uchu a zašeptala tak lascivně, jak jen dovedla: „Chci
tě, ty můj černý ďáble.“
Na nic nečekal a vystoupal se svou černě oděnou ženou v náručí do
patra a pak do ložnice.
Položil ji na postel, kde se protáhla jak kočkovitá šelma číhající na
kořist.
Vrhl se na ni a zuby ji svižně zbavoval oblečení. Černé hedvábí rychle
ustupovalo její alabastrové kůži, stejně světlé jako měsíc krytý mraky
na černém nebi, jehož paprsky občas pronikly i do ložnice manželů
Addamsových.
Tělo jeho ženy bylo vláčné a ledově žhavé. Jako kdybyste měli
v ruce kus ledu, hladký a mokrý na omak, který ale sálá vnitřním
žárem, který uhasit není v lidských silách.
Byla temně rozkošná, ponuře vášnivá a chtěla, aby se jí zmocnil.
Zapálil svíce a zahalil ji do svého těla a stínů drobných plamenů.
Vnikl do ní a cítil její bradavky na svých prsou. Jako by se miloval s oživlou sochou. Jako kdyby existovali mimo čas. Měsíc postupoval po nebi stále zahalen cáry mraků a jednotlivé Polohy se střídaly rychlostí blesku. Zatínali prsty do prostěradla, na kterém zůstávaly otisky jejich milostného dovádění.
Oba dosáhli vrcholu skoro současně a jen si spočinuli v náručí.
Dívali se jeden druhému do očí, on si hrál s pramínkem jejích černých
vlasů, ona s jeho knírem.
„Drahý, byl jsi nádherně pevný. Už jsem to potřebovala. Ale čekala jsem
na Měsíc.“
„Ale drahá, nemusíme vždycky čekat na skoro úplněk.“
„Já vím, ale chtěla jsem taky počkat, až budou děti venku. Čerstvý
vzduch nikdy neuškodí.“
„Vždyť by nás nerušily. Sexuologickou literaturu má v knihovně
babička, chirurgickou a tu o výbušninách zase strýček Fester. Maximálně
by si musely dát pozor, aby neshodily svícny.“
Místo odpovědi ho políbila na noc a přitulila se k němu ještě
víc.
A Měsíc, ten osamělý cestující časem, decentně poodešel s klidnou
tváří mima.
TIP: Inspiraci (nejen) pro oslavu Halloweenu vám dodá článek Roztřesený Halloween.