POVÍDKA: A tví hraví potomci odpálí to na konci

Svátky probíhaly kupodivu celkem v klidu i přes přítomnost dvou velmi hravých dětí, které nenechaly žádný předmět v domácnosti na pokoji. Když ho nemohly ke stavbám a svým fantaziím využít samotný, vždycky našel uplatnění jako součástka nějakého jejich výtvoru.

Mohlo by se zdát, že rodiče to bude hrozně zlobit. Ale maminka už pochopila, že když něco nemůže najít, obejde stavby svých ratolestí a obvykle ten příbor, konvičku na zalévání nebo něco jiného, co nebylo na svém místě, najde poměrně rychle. A zatím to vycházelo.
Navíc byli Anežka s Ríšou nadšení ze svých nových hraček, které dostali pod stromeček, takže byt naplnilo pískání, drncání, údery plastu o plast či dřevo a samozřejmě nakažlivý smích obou potomků.

I večer v ložnici panovala příjemná atmosféra, kterou jen dotvořilo několik knih a svíček. Petr si četl a číhal, v jaké náladě dorazí jeho milá. Děti spaly po celodenní aktivitě jako zabité a on si říkal, že teď by si mohli pohrát pro změnu oni dva.
Vstoupila v županu. Ten z ní za moment spadl a odhalil nádherné tělo, které jen v rouše Evině zalezlo pod přikrývky. Přitulila se k manželovi a decentně, ale nekompromisně mu zabavila knihu, kterou pustila na koberec.

Odpověděl na její dráždění. Netrvalo dlouho a zapletli se do sebe nejen polibky.
V tomto duchu to nějakou dobu pokračovalo. Pak mu zašeptala do ucha: „Nezkusíme toho nového?“ Aniž čekala na jeho reakci, sáhla pod polštář a vytáhla fialový vibrátor.

„Jo, tohohle nového. Fajn, tak si lehni.“ Na nic nečekal a vyškubl jí erotickou pomůcku z ruky. Otevřela ústa v náznaku protestu, ale umlčel ji další pusou, jednou rukou vibrátor rovnou zapnul a začal jí rejdit pomalu po klitorisu, který měl akorát na dosah.
Zavzdychala a vyšla mu svým klínem vstříc. Jakmile to udělal, zajel jí přímo do nitra a přitiskl se k ní ještě víc.
Zajížděl do ní, jako kdyby v hrnci míchal hustou omáčku a dbal na to, aby se nepřilepila na dno. Vláčnými tahy se opakovaně dostával až na dno její vaginy, ale nikdy tam nezůstal moc dlouho. Nechtěl, aby si na jeho tempo zvykla.
Usnuli ve vzájemném objetí a vibrátor skončil někde bokem.

O pár dní později přišla z nákupu a Petr nikde. Jen na stole našla vzkaz, že musel na chvilku do práce. Vzala to na vědomí a začala vybalovat nákup.
Z dětského pokoje se ozývaly oblíbené zvuky třískání. Do toho přibyly komentáře typu: „Ke startu připravit, pozor, teď!“ Pak zvuk něčeho, co letělo chvilku vzduchem a měkký dopad na deku nebo do peřin. Vnímala to jen jako hluk na pozadí a nevěnovala mu pozornost. Zatím neřvali.
Pak ji něco napadlo. Děti si hrajou, manžel je pryč, mohla by si dát hezkou chvilku jen pro sebe. Nakonec, tehdy v posteli měl Borůvku v ruce Petr a ona ji ani pořádně nevyzkoušela.

Vešla do ložnice a zajela rukou pod polštář.
Nic. Otevřela zásuvku nočního stolku. Taky nic. Hergot, kde ten krám je? Prohlédla celou ložnici, ale po bzučivém dárci slasti se zem slehla. Že by dezertoval? Nějak si nevybavovala, kdy a kde ho viděla naposled. Pro jistotu prohlédla ještě koupelnu, ale tam bylo taky pusto.
Vešla zpátky do kuchyně a kroutila nevěřícně hlavou, protože tohle jí rozum nebral.
Pak zaslechla další koordinovaný start rakety a po dopadu se ozvalo něco nového… tiché bzučení.
Hrklo v ní. Prošla chodbičkou a tiše pootevřela dveře dětského pokoje.

V nohách palandy stála… odpalovací rampa. Na soustavě pružin a podivných mechanismů z Lega, Merkuru a dalších stavebnic podporujících dětskou kreativitu leželo nové vydání Knihy džunglí s tvrdou vazbou. Ideální startovací plocha, to musela uznat.
Pak se opět ozvalo: „Odpal číslo šest, a tentokrát směrem k Venuši.“
Něco se pohnulo, něco zaskřípalo a na tvrdé papírové vazbě se ocitla fialová „raketa“ s ovladačem na patce, která se ještě před několika dny nacházela v jejím klíně.

Vrátila se do kuchyně a dumala, jak jim svého intimního kamaráda chytře zabavit. Pokud ho bude chtít zpátky ihned, budou se ptát, co to vlastně je. Na to se musí jinak.

Po půlnoci se opět otevřely dveře dětského pokoje a na koberec dopadl paprsek světla. Zloděj v noční košilce měkce našlapoval a z mezinárodní odpalovací rampy pro vesmírný výzkum byl zákeřně „ukraden“ nejnovější vesmírný koráb… na některé objevy bude ještě dost času, děti.

Poselství:

Zvídavé děti se nikdy neztratí. Jsou zdrojem mnoha zábavných chvil, ale musíte si před nimi dávat občas pozor.

TIP: Další povídky s vánoční tématikou pro pobavení i inspiraci:

• Vánoční záměna
• Vánoční menu
• Vánoční těžítko
• Výzdoba je jedna báseň a v nás hlodá zimní vášeň
• Jednou špatně klikneš, na rozkoš si zvykneš
• Neskrývej svůj chtíč, jinak půjdu pryč