Adam Durčák
Potřebujete poradit? Zavolejte Adamovi
596 810 697 (Po–Pá 8–20, So–Ne 8–12)
100% diskrétně

Zapojte se do našeho věrnostního programu a získejte slevy a výhody!

0
Košík
Váš košík zatím neobsahuje žádné vzrušení.

Není to škoda? Pokud potřebujete poradit, využijte naši poradnu nebo nám rovnou zavolejte na 596 810 697.

Cena dopravy
IN TIME CZ - kurýr
79 Kč
Česká pošta - Balík do ruky
89 Kč
PPL - kurýr
89 Kč
Zásilkovna CZ
49 Kč
Osobní odběr Havířov
Zdarma

Doprava zdarma při nákupu nad 1 400 Kč.

Play! zóna Magazín Erotické povídky Povídka: Dokázals mě dohnat k pláči, ty jeden arogantní sráči

Magazín - Erotické povídky

Povídka: Dokázals mě dohnat k pláči, ty jeden arogantní sráči

Erotické povídky Erotické povídky

Petra se na akci moc nebavila. Ne, že by nebylo s kým, ačkoli to byl třídní sraz jejího partnera, spoustu lidí znala a měla celkem v oblibě. Ale celé to nějak začalo váznout už po dvou hodinách.

Problémem bylo, že se dost lidí vídalo i mimo tyhle akce, takže byla celkem rychle vyčerpána konverzační témata a lidi pak jen upíjeli pomalu svoje drinky, koukali do zdi a maximálně kývli nebo zavrtěli hlavou pro potvrzení stanoviska někoho jiného. Nebo se nuceně smáli, když někdo řekl fórek nebo se o něj aspoň pokusil.

Petře to začínalo jít na nervy. Měla dilema, jestli vypadnout sama nebo překecat Milana, aby oba vypadli dříve. On se k odchodu zrovna neměl, protože si už předtím dal pár panáků a zvolna ztrácel zábrany. Celkem jí to nevadilo, pokud nedělal hovadiny. Jenže i ty za chvilku přišly, když začal koketovat s Luckou, se kterou kdysi seděl v lavici. Už tehdy na ni měl zálusk, a pokud Petra věděla, párkrát spolu nějaké pletky měly, ale nikdy to nebylo nic hrozného ani moc dlouho. Spíš si občas vyhověli, když nebyl nablízku nikdo jiný. A z nějakého důvodu si Milan asi myslel, že to teďka bude pokračovat.

Aniž by komukoli cokoli řekla, došla k baru, zaplatila a jednoduše vypadla do noci s vůní přicházejícího podzimu. Chvilku se hádala sama se sebou, jestli udělala dobře, ale Milan tohle dělal pravidelně, tak ať si zvykne, že ona na to nějak reaguje a přizpůsobí se tomu. Ne, že by byla proti tomu, aby se bavil sám, ale ať se předem dohodnou na tom, jak bude večer probíhat. Na tom přece nebylo nic divného, jenže Milan to furt nějak odmítal pochopit. V těchto myšlenkách skoro nevnímala, že jí zvoní telefon.

Aktivovala displej a zamžourala na zprávu od Richarda. Zrovna on se jí teď ptá, co nového a jak se má. Jakoby věděl nebo snad i viděl, že dnešek zrovna za moc nestál. Nakonec si řekla, ale co, a odepsala, v jakém přesně myšlenkovém stavu je. Za chvilku přišla odpověď lákající ji k Richardovi, který se přestěhoval a shodou okolností bydlel deset minut chůze od místa, kde se teď Petra nacházela. Že má postranní úmysly, bylo celkem zřetelné, ale i kdyby k něčemu došlo, Petru rozhodně svědomí trápit nebude. Nakonec Milan si za ten dnešek trochu trucování zaslouží. Takže se otočila na místě a vybrala jednu z bočních uliček.

Richard ji uvítal v třetím patře novostavby.
„To je tvoje?“ zeptala se napůl nevěřícně. Věděla sice, že Richard se o sebe umí postarat ve všech směrech, ale tyhle nové byty stály stejně ranec.
„Jo. Možná to vypadá, jako že jsem vykradl banku, ale těch několik designových projektů, který jsem rozdělal na střední doma ve sklepě se chytlo a teď po mě několik firem chce spoustu věcí, takže si na absenci kreativní práce rozhodně nemůžu stěžovat.“

Pro Petru to byla rajská hudba. Nejen ten fakt o osobní perspektivě, ale Richard vždycky mluvil téměř básnicky, ale přitom přirozeně. Ve volném čase psal občas básně nebo články a rozhodně mu to šlo. Půl hodiny na to seděli na kanapi, dívali se do noci a upíjeli červené. Řeč se stočila samozřejmě po chvíli na lidi a došla řeč i na Milana. Jak se Petra zaplétala do líčení toho, co jí vadí na jejím momentálním partnerovi, nezvládla to a začala trochu vzlykat.
„Ale no tak, fajn holka jako ty přece nebude bulet kvůli nějakýmu idiotovi.“
„Asi jsem fakt natvrdlá. Furt jsem čekala, že se to změní při nějaký příležitosti, jenže už se to takhle táhne nějakou dobu a já furt nevidím světlo na konci tunelu.“

Richard zamlaskal. „Na to nečekej, občas je to protijedoucí lokomotiva.“ Ačkoli nešlo o nijak originální vtip, do situace dokonale sedl a Petra se smíchem málem zakuckala a skoro se začala dusit.“ Bouchl jí do zad. ,,Blbe!“ vynadala mu, ale oba věděli, že to myslí v žertu. Pak jí spočinul zrak na poličce na druhém konci pokoje.

„Co to proboha je?“
„Co?“ zeptal se Richard a otočil zraky po jejím pohledu.
„Ta smyčka, co tam visí.“ upřesnila Petra.
„Jo tohle. To jsou prosím tě Důtky, bičíky a plácačky.“ Bez dalšího vysvětlování vstal a sňal nástroj z poličky. Několikrát se švihl jednou rukou přes dlaň druhé. Petru to pleskání zaujalo. Chtěla tu věc cítit ve své ruce a na svých rukách.

„Jak si k tomu přišel?“
„Kdysi mi to ve firmě dali k narozeninám jako fór, protože jsem furt plácal ženský z kanclu po zadku novinama, tak prej ať mám na to něco pořádnýho.“ Zasmál se a žertem plácl Petru po zadnici.

Ta se lišácky usmála, odložila víno a v lehkém opojení si beze studu rozepla džíny a trochu je stáhla, takže byla vidět půlka její prdelky a černá tanga. Richard pochvalně pokýval hlavou a lehce jí švihl přes půlky. Prudce se nadechla a rozkošnicky se usmála. Bylo to příjemné a vzrušující. Richard pokračoval a Petra se dostávala do ráže.

On zůstal oblečený ona tam stála jen v prádle, otáčela se kolem vlastní osy a dostávala lehké švihance na všechny části těla, kterými se natáčela k majiteli bičíku. Pak se k němu přivinula a bez varování jej políbila. No, bez varování, počítal s tím, že k tomu dojde a rozhodně se nebránil. Stočil si bičík v ruce a ovinul Petru rukou kolem pasu. Líbali se pomalu a důkladně, vychutnávali si každý záhyb úst toho druhého a za chvíli jim začal oběma dřevěnět jazyk.

Beze slova vzal Petru do náruče a i s bičíkem ji odnesl k sobě do ložnice. Věděla, že zahýbá, ale měla čisté svědomí. Ani jeden z nich nevěděl, jestli to bude věc na jednu noc, nebo jestli se uvidí i potom. A jestli se uvidí, jak se k sobě budou chovat. Ale to bylo pro tento moment naprosto nepodstatné, protože když si odložil i Richard, čas se natáhl do toho momentu, kdy prožíváte jen kouzlo okamžiku.

Leželi vedle sebe nazí jak tělesně, tak duševně. Mazlili se v totálním souladu svých těl, dívali se do očí, nic tam neočekávali a vše tam nacházeli. Milovali se bez výčitek, protože znali příčiny toho, proč se dnes setkali. Milovali se beze spěchu, protože rychlé ukojení bylo oběma cizí. Milovali se bez zábran, protože jeden k druhému měli plnou důvěru. Milovali se otevřeně, protože je netrápilo, jestli se něco z dnešního večera dostane ven. A milovali se beze studu, protože věděli o všech těchto stránkách společných chvil.

Ráno probudilo Richarda hihňání a švihání vzduchem. Otevřel oči a rozhlédl se po ložnici. Petra se procházela nahá po pokoji, který začalo zalévat ranní slunce a jen tak pro vlastní potěšení kolem sebe švihala bičíkem.
„Asi ti ho zabavím.“ prohlásila rezolutně.
Richard pokrčil rameny. „Jestli si ho chceš půjčit, tak klidně, stejně se na něj v obýváku akorát práší.“
„Předpokládám, že nikoho nemáš.“ Bylo to konstatování, nikoli otázka.

Pokýval hlavou „Aktuálně, ale neznamená to, že bych držel celibát.“
„S tím ani nepočítám.“ Prohlásila, lehla si k němu a políbila ho na ústa.
„Co v týdnu někam zajít a trochu víc si popovídat?“ navrhla po chvilce mlčenlivého pozorování stropu.
„Klidně, když se dohodneme předem, čas si udělám. Stejně teď dělám většinou z domu.“
„Tak platí.“ uzavřela diskusi a opět se k němu přivinula.

Pro přehrání tohoto videa se prosím přihlaste. Pouze pro 18+ Pro zpřístupnění videa se prosím přihlašte