Adam Durčák
Potřebujete poradit? Zavolejte Adamovi
596 810 697 (Po–Pá 8–20, So–Ne 8–12)
100% diskrétně

Zapojte se do našeho věrnostního programu a získejte slevy a výhody!

0
Košík
Váš košík zatím neobsahuje žádné vzrušení.

Není to škoda? Pokud potřebujete poradit, využijte naši poradnu nebo nám rovnou zavolejte na 596 810 697.

Cena dopravy
IN TIME CZ - kurýr
79 Kč
Česká pošta - Balík do ruky
89 Kč
PPL - kurýr
89 Kč
Zásilkovna CZ
49 Kč
Osobní odběr Havířov
Zdarma

Doprava zdarma při nákupu nad 1 400 Kč.

Play! zóna Magazín Erotické povídky Povídka: Pod podvazkem moje bota, nezůstne žádná stopa

Magazín - Erotické povídky

Povídka: Pod podvazkem moje bota, nezůstne žádná stopa

Erotické povídky Erotické povídky

Že má partnerka ráda boty, to mě nepřekvapilo. Ale že je hojně a ráda využívá i v sexu, to jsem se dověděl až nějakou dobu poté, co jsme spolu začali chodit na vážno. Nejdříve se totiž vždycky jen částečně zmínila o něčem z mládí, ale vždycky změnila rychle téma. Jestli se za to styděla, nebo se prostě bála, že se v tom začnu pitvat, nevím.

Pak z ní tohle jednou vylezlo, když jsme odpočívali po příjemném milování a jen tak zírali do stropu na starožitný lustr v mé ložnici. Nejdříve jsem ale pořádně nechápal, jak to vlastně myslí, nebo co si pod její úchylkou na boty mám představit.

„No za prvý se cejtím strašně sexy, když si třeba po dlaždicích v koupelně vykračuju jen v prádle a botách na podpatku a taky se mi líbí, když mě někdo přimáčkne botou a nedovolí mi vstát.“
„Že to říkáš až teďka. Takže normální sex ti nic nepřináší?“ cítil jsem se dost dotčen, protože jsem se v uplynulých měsících dost snažil, abych jí v posteli dopřál, co se jen dalo.

Zavrtěla pomalu hlavou a přitulila se. „Ne, to ne. Sex mě bere v jakýkoli podobě a s tebou je mi hrozně fajn. Ale tahle dominance nebo nátlak botama, prostě mě to hrozně láká a vzrušuje, aniž by se přitom vlastně muselo něco dalšího dít.“

Furt jsem se ale nechytal. „Takže chceš, aby tě někdo přimáčkl botama k podlaze, rozumím. Ale copak?“
„No to, jak se snažím klást odpor a zase se zvednout, i když vím, že to nejde. Že ať dělám, co chci, furt na mě ta noha v botě bude a bude mě držet u země. To zkoušení furt dokola mě hrozně bere. Vím, že je to marná snaha, ale co kdyby se to náhodou povedlo?“

„A stejně tak tě bere, když ty někoho můžeš přimáčknout botou k zemi a dělat mu to samý.“ Prohlásil jsem s lehkou otázkou na konci.
„To taky, ale bere mě hlavně to, že mám boty a jinak jsem vlastně nahá a líbí se mi, když podpatky klapou po povrchu. Nejlíp po dřevu nebo dlaždičkách.“

Ještě chvilku jsme rozebírali detaily jejích představ a mě při klidném usínání začal rašit v hlavě nápad. Natolik šílený, že ho prostě provedu. Ale budu k tomu potřebovat asi několik propriet a možná asistenci pár dalších lidí.

Když se Renata za několik dní vracela jako obvykle z práce, zpestřilo ji cestu k domu několik podivností. Za prvé byla branka odemčená a pootevřená. To ji zarazilo, oba jsme byli totiž v tomto ohledu velmi pečliví. Za druhé, a to už se odůvodněně bála vejít dovnitř, byly pootevřené i vstupní dveře. Protože je ale Renata ženská, která má pro strach uděláno a taky nezdrhá při prvním náznaku nebezpečí, po krátkém rozmýšlení a zvažování situace přece jen vešla. Koneckonců je to i její dům.

Všude bylo ticho a nic nenaznačovalo přítomnost kohokoli cizího. Pak ale zachytla koutkem oka nějaký pohyb ve dveřích na chodbě. Se směsí strachu a adrenalinu jej následovala. A pak se skutečně vyděsila. V kuchyni u linky stála postava ve vojenské kombinéze, s kuklou na hlavě a hrabala se ve sklenkách. Chvilku jí nedocházelo, co že to vlastně vidí. Pak ale dotyčný udělal něco tak přízemního, že ji to naprosto vykolejilo. Prostě si vzal skleničku, nalil si trochu džusu z lednice a napil se.

Renata stála u dveří jako zkoprnělá. Naprosto nevěděla, co má dělat. O její rozhodování se ale pak postarala ruka, která se jí najednou objevila před ústy. Stačila jenom krátce vykviknout a už byla sevřena rukama jako ocelovými kleštěmi. V jejích očích bylo zděšení, ale občas se mihl i náznak vzrušení. To když jí padl pohled na pevné vojenské kanady, které měli oba její uchvatitelé na nohou.

Ani nevnímala, že se ocitla v koupelně. Byly jí odebrány věci, sundán kabát a tak, jak byla, se octla zády na černých dlaždicích. A navíc přimáčklá botou, která jí bez okolků spočinula na hrudi. A nesnažila se jí zašlápnout nebo ji jakkoli zranit. Ne, útočník ji pouze držel u podlahy a bránil ji vstát. Teď už to byla skutečně směs strachu a vzrušení. Bála se stále o život i majetek, ale taky ji vzrušovala celá situace, protože přesně tohle si vždycky chtěla prožít.

Aniž by bota opustila její poprsí, stále ukryté pod černým svetříkem, jiné ruce ji začaly zbavovat oblečení. Netrvalo dlouho a Renata zůstala na vyhřívaných dlaždicích jen v kalhotkách, podvazkovém pásu, podprsence a vlastních botách. Bála se a zároveň se jí plnily její sexuální fantazie.

Zkoušela to nejrůznějšími způsoby, ale noha na jejím hrudníku, která ji jako ruka osudu držela při zemi ne a ne povolit. Chlapi se občas vystřídali, ale nějakou podrážku, kupodivu velice čistou, takže nenechávala na kůži žádné stopy, měla na prsou pořád. Když se navíc začaly boty pohybovat a trochu jí masírovat obě prsa, už to nevydržela a prostě zasténala rozkoší.

Okolí se to podle všeho zalíbilo, protože začali Renatu dráždit ještě více. Dvě ruce se ocitly na jejích prsou a jedna ji začala přes kalhotky hladit poštěváček. I když se tomu zpočátku bránila, její vlastní tělo ji začalo zrazovat. Kroutila se tam na podlaze a jen vrněla rozkoší. Zcela zapomněla na to, v jaké situaci se tu vlastně nachází a jen se poddala tomu, čím ji ukájely neznámé, ale šikovné a věci znalé ruce, prsty a nohy.

Takhle to v různých variacích, ale stále vždy s jednou botou na jejím hrudníku pokračovalo. Pak už to Renata neustála a vykřičela na celou koupelnu svůj další z bouřlivých orgasmů.

Když se dostávala zase sama k sobě, uvědomila si, kde vlastně je a co se děje kolem ní. Nevěděla, jak se má tvářit. O to víc v šoku byla, když si jeden z nezvaných návštěvníků sundal bez varování kuklu a objevila se tvář mého letitého kamaráda Miloše. Renata úplně zkoprněla a pak zakoktala několik nesrozumitelných slabik, protože chtěla říct asi tak pět otázek najednou.

Následovaly další kukly a ukazovali se další moji známí. Poslední kukla patřila samozřejmě mě samotnému.
„Co to má znamenat?“ zeptala se konečně jasně Renata, která se zároveň styděla, a zároveň se jí ulevilo, že se nemusí strachovat o svoje bezpečí.
„No, jak jsi mi tuhle říkala o těch botách, tak mě napadla hříšná myšlenka uvést to do praxe. Možná jsem zvolil trochu extrémní řešení, ale myslím, že se ti to nakonec líbilo, aspoň tvoje reakce a chování tomu nasvědčují a nasvědčovaly.“

Bez dalších slov natáhla ruce a všichni jsme jí pomohli vstát. Protože už nebylo co skrývat, Renata si odložila a bez okolků si před námi všemi dala sprchu. Očekával jsem, že si pak dá kolem pasu ručník a třeba si půjde udělat kávu nebo něco jiného. Ale tehdy pro změnu zaskočila ona mě. Nejen, že si na sebe nic nevzala, ale v rouše Evině vystoupila z vany, vrátila sprchovou hadici na držák a při odchodu z koupelny nám všem naznačila, ať ji následujeme.

Poslechli jsme a šli za ní až do naší ložnice. Sedla si nahá na postel a koukla se tak rajcovně, že jsme všichni pocítili nezaměnitelné šimrání v rozkroku.
„Já už se udělala, tak je řada na vás, abyste z toho taky něco měli. Všem tady samozřejmě včetně mého přítele je teď moje tělo k dispozici se vším všudy. A sundejte si jenom vršky těch uniforem, nebo co to máte. Pro dnešek je mojí další fantazií nechat se brutálně omrdat zásahovým komandem.“

S těmito slovy se lenivě položila na postel a přitiskla si jednu ruku na prsa a druhou si roztáhla kundičku, která nás už očekávala.