Povídka: Svátek snů každé ženy
Sluneční paprsek pronikl mezerou mezi žaluziemi a dopadl na její tvář, která se stále v objetí svých snů rozvalovala v peřinách. Nic ji netrápilo. Za prvé měla ten den svátek, za druhé nikam nemusela. Ale její miláček pro ni měl překvapení. Možná dokonce více než jedno...
Stál ve dveřích s tajemným úsměvem na rtech.
„Dobré ráno, miláčku.“
Odpověděla mu zavrněním a zavrtěla se v peřinách.
Kývl hlavou směrem ze dveří.
„Napustil jsem vanu, můžeme se společně osvěžit.“ Opět ten
úsměv.
Něco chystá, pomyslela si. Tak uvidíme, co to bude.
Ve vaně na ni čekalo překvapení v podobě lístků růže. Cákali na sebe a smáli se jak malé děti. On jí s láskou něžně omýval celé tělo a masíroval chodidla. Tenhle den byl skutečně něčím zvláštní, cítila to ve vzduchu i ve vodě.
Pak zmizel. Ale ne nadlouho, protože za pár minut byl zpátky s postelovým stolkem plným jejích oblíbených jídel. Tomu všemu vévodila sklenka pomerančového džusu a šálek kávy.
S úsměvem si položila jídelní stolek přes své tělo a pustila se krok
po kroku do poklidné až poetické snídaně.
Když dojedla, stůl byl odsunut stranou a k jejímu tělu se dostávaly
šikovné ruce jejího muže. Nespěchající, netlačící, jen se lehce
dotýkající její kůže. Zato ji ale hladily všude, kam se mohly dostat.
Když se jeho prsty začaly rozbíhat i na vzdálenější místa jejího
těla, zvedla se v bocích a vzrušeně vydechla.
Zarazil svou ruku a podíval se jí do očí.
„Něco pro tebe mám, lásko.“
„Co?“
„Překvapení, na které nezapomeneš. Možná něco, co jsi vždycky tajně
chtěla prožít, možná něco, o čem jsi zatím jen četla.“
Jak na erotickou masáž ženy?
Byla zvědavá a on to na ní určitě poznal. Tajemně se usmál, ale pak
varovně pozvedl prst.
„Tamhle je masážní olejíček a taška s několika věcmi. Chceš masáž?
Jen ty se musíš rozhodnout, jestli chceš masáž se vším všudy, kterou
máš tak ráda, nebo jestli chceš zažít nové dobrodružství, které
skrývá ta tajemná taška. Pokud se rozhodneš pro tašku, musíš se mi plně
poddat a nebudeš moci couvnout. Nic se ti nestane, ale musíš mi naprosto
důvěřovat. Já pro ně teď pomalu dojdu, zatím se můžeš
rozhodnout.“
Neskutečně pomalu došel do rohu ložnice, kde stála papírová taška
s logem Růžového slona. Masážní oleje vykoukly z ní.
Ani si předtím nevšimla, že tam něco je.
Snad ještě pomaleji je zvedl a udělal těch pár kroků k posteli. Znova se
na ni podíval.
„Jak ses rozhodla?“
Dlouze přemýšlela, ale pak se rozhodla.
Jakou variantu zvolíte vy?
