Adam Durčák
Potřebujete poradit? Zavolejte Adamovi
596 810 697 (Po–Pá 8–20, So–Ne 8–12)
100% diskrétně

Zapojte se do našeho věrnostního programu a získejte slevy a výhody!

0
Košík
Váš košík zatím neobsahuje žádné vzrušení.

Není to škoda? Pokud potřebujete poradit, využijte naši poradnu nebo nám rovnou zavolejte na 596 810 697.

Cena dopravy
IN TIME - kurýr
79 Kč
Česká pošta - Balík do ruky
89 Kč
PPL - kurýr
89 Kč
Zásilkovna - osobní odběr
49 Kč
Osobní odběr Prodejna Havířov
Zdarma

Doprava zdarma při nákupu nad 1 400 Kč.

Menu
Play! zóna Magazín Erotické povídky Povídka: To klidné sobotní odpoledne

Magazín - Erotické povídky

Povídka: To klidné sobotní odpoledne

Erotické povídky Erotické povídky

Marie zapnula myčku na nádobí, zalila květiny a ještě jednou se rozhlédla po bytě. Pak se spokojeně usmála, protože všechno bylo na místě a několik hodin tu nebude nic potřebovat její asistenci. Milan, její muž, byl s kamarády na rybách a protože večer asi padne pár flašek, vrátí se až zítra. Děti byly u tety na Moravě, takže o ty bylo také vzorně postaráno.

Marii nic nechybělo a tak se příjemně rozvalila na posteli a zavřela oči.
Protože ale nedokázala stát (tedy teď spíše ležet) dlouho na jednom místě, rozhlížela se po něčem, co by mohla využít a čím by se zabavila. Vzala z nočního stolku knihu, ale po několika stránkách ji odložila. Byla v tento moment příliš unavená na nějakou intelektuální činnost.

Zkusila si na chvíli zdřímnout, ale stejně tomu něco chybělo. Od rána si sice libovala v tom, že má doma klid, ale na druhou stranu jí to hlasité štěbetání doma už trochu chybělo. Jako když vás celou dobu otravuje tikot hodin a pak jim dojdou baterky. Ano, je to úleva, ale stejně vám to trochu chybí.

Sáhla do zásuvky nočního stolku, a ačkoli původně hledala něco zcela jiného, její prsty spočinuly na klepetech. We-Vibe Jive bezdrátové vibrační vajíčko + dárek Dezinfekční sprej 75 ml jí dovede k neodolatelné rozkoši.. Občas jej používali s Milanem při svých hrátkách a zatím se jim velice osvědčil po všech stránkách.

Pohladila jeho růžový povrch a po chvilce váhání si v duchu řekla. Vlastně proč ne, stejně tu nikdo není.
A tak si Marie přitáhla deku přes celé tělo a we-wibe se za chvíli ocitl v intimním sevření její kůže.

Bylo to nadmíru příjemné, nechat se takhle laskat a nemuset pro to skoro nic dělat. Jen občas se Marie převalila, když chtěla trochu změnit polohu, ale růžový zázrak zůstával stále pevně přitisknut k jejímu tělu tam, kde to pro ni bylo nejpříjemnější.

Zatímco ji we-wibe laskal, vzpomínala na všechno krásné, co sama i s Milanem zažila právě v této ložnici. Bylo to jako zažívat ty krásné chvíle intimního sblížení s partnerem podruhé.

Zaklesla do sebe obě nohy a jejími ústy se prodralo několik zavzdychání. Pomalu, ale o to intenzivněji sebou kroutila na loži a jejímu drobnému silikonovému společníkovi stále nedocházely síly ani nápady. Respektive nápady na nové pozice nedocházely Marii, ale we-wibe z nich vždycky vytvořil něco ještě trochu nového.

Cítila, že už to nebude dlouho trvat a její tělo se přiblíží každým svým atomem k vyvrcholení. Chtěla ho a potřebovala ho, protože jinak by jakékoli její snažení předtím nedávalo smysl.

We-wibe stále držel svou frekvenci a Marie zatínala prsty do povlečení stále více.
Pak to přišlo a stálo to za to.

Každým pórem jejího těla a každým záhybem jejího vědomí prosvištěla vlna obrazů, vzpomínek a čerstvých dojmů.
Marie samozřejmě orgasmů zažila již mnoho, ovšem každý je v něčem trochu jiný a každý je tím pádem trochu unikát.

Jak jí začala právě poznaná i opět přivozená rozkoš pozvolna opouštět, stačila ještě vysvobodit svého kamaráda z objetí vlastního těla a vrátit jej tam, kde původně dlel. Už ale neměla sílu absolutně na nic a proto Morfeovu náruč snů více než přivítala.

Když Marie opět otevřela oči, už se pozvolána smrákalo. Podívala se na mobilu na hodinky a stále ještě trochu malátným krokem se opět vydala po svém oblíbeném kontrolním okruhu po bytě.

Vyšla na balkon a přes kalhotky a tričko ji objal vlahý vzduch pozdního odpoledne. Nebylo už horko, ale ještě ne zima. Slunce se klonilo k horizontu. Šla si dát vlažnou sprchu s úmyslem věnovat se ještě něčemu produktivnímu, když má na všechno ještě klid.

Růžové klepeto si ještě stále hovělo v zásuvce nočního stolku a kdoví, jestli na něj ještě večer nedojde. Když Marie otočila sprchou a na její kůži dopadly první kapky vody, třeba jí zase chytly svůdné myšlenky. Ale co se děje v koupelně, ať v koupelně zůstane.