Povídka: Mladý doktor otevře, tělo tvoje podepře
Čekala v čekárně a byla každou chvíli nervóznější. Měla tendenci se zvednout a odejít a nějak ten den překlepat i se svými problémy, ale zároveň věděla, že by se sem stejně dříve nebo později musela dostavit.
Její myšlenkové pochody ukončilo tiché otevření dveří ordinace,
ovšem v tichu čekárny znělo jako úder hromu.
„Pojďte dál.“ řekl líbezný hlas.
Zvedla hlavu, protože tohle byl jiný hlas, než na jaký byla zvyklá. Její
oči se setkaly s pohledem krásného mladého muže v bílém plášti, pod
kterým byla vidět černá košile.
Několik vteřin nebyla schopná ani slova ani pohybu, ale doktorova hlava
opět kývla směrem do ordinace a opět se usmál. Ten úsměv v kombinaci
s modrýma očima byl naprosto odzbrojující.
Zvedla se a následovala ho.
„Kde je doktor Valvoda?“
Doktor si povzdechl. „O víkendu se zranil na lodi a pár týdnů si
poleží. I když má tvrdý kořínek, všechno se u něj už léčí trochu
déle. Zatím tady asi budu několik týdnů já.“ Opět ten úsměv.
„Takže co vás přivádí, slečno..?“
„Schovaná. Lucie Schovaná, mám tu někde kartičku. No víte, mám
takový choulostivý problém.“ Váhala.
„No, tak jsem přece doktor, přede mnou se nemusíte stydět, je to moje
práce.“
Zhluboka se nadechla.
„Mám problém asi se svěračem. Všechno dělám jako normálně, jenže
nejsem schopná přes něj dostat vůbec nic, ani v sexu, ani při
vylučování.“
„Je to jen sval, nebo máte nějaké problémy se zažíváním?“
„I když vím, že potřebuju na velkou, musím se do toho vždycky strašně
opřít, abych ze sebe vůbec něco dostala.“
Pokrčil rameny. „Pokud jsou to přímo křeče nebo křeč ve svěrači,
může být příčin více. Musím se na to podívat, odložte si
prosím.“
Lucie se kousla do rtu, ale uvědomila si, že doktorův výraz, tón hlasu i celkový projev se změnil. Teďka působil jako naprostý profesionál, téměř jako stroj, ale zároveň neztratil ony příjemné vlastnosti, kterými disponoval určitě i v civilu. Lehla si na lehátko, a protože jí bylo jasně, kterou část potřebuje mít k dispozici, klekla si na všechny čtyři a zůstala tak.
„Trochu to štípne, musím vyzkoušet reakce nervů.“ oznámil doktor.
Uslyšela jakési cvaknutí a pak slabě kvikla, když se jí něco lehounce
zakouslo přímo do svalu. Tohle následovalo ještě chvilku, ale jen nezbytně
dlouho.
„Ty svaly se vám uvolňují, ale vždycky jen na chvilku.“ Doktor se jí
koukal na zadnici a šimral se prstem na vousech na bradě.
„Co tedy navrhujete, doktore?“
„Něco vyzkouším. Mám tu takovou věcičku, která se dá aplikovat
análně a nafouknout, třeba to pomůže. A nemusíte se stydět, pokud vám
to bude navozovat příjemné pocity.“
Lucie nevěděla, co má čekat, ale pak si všimla, že doktor vyndal ze
skříňky v rohu krabičku. Za moment jsem pochopila, že to je
Classic.
„Co…co to je?“ zeptala se s obavami v hlase Lucie.
„Nebojte se, nekousne vás to. Uvidíme, co to provede s vaším svěračem.
Poprosím vás, abyste mi za chvilku popsala vlastní pocity.“
Netrvalo dlouho a ucítila, že se jí v prdelce skutečně něco nafukuje. Nejdřív to bylo divné, ale pak to začalo být i příjemné. Anální sex už několikrát měla a ne že by ho upřednostňovala oproti jiným formám milování, ale celkem se mu nebránila. Ale protože byla bez aktuálně bez přítele, neměla šanci tuhle formu soulože už delší dobu vyzkoušet.
V jednu chvíli se dokonce neubránila a ze rtů se jí ozvalo lehounké
vzdychnutí. Doktor ale nehnul brvou a dál pokračoval v operování
u jejího konečníku. Cokoli bylo v jejím análu, se tam začalo lehce
pohybovat. Nejdříve se instinktivně stáhla.
„Klid, uvolněte se, jinak to nebude fungovat.“ Uklidnil ji doktor.
Lucie se několikrát zhluboka nadechla a snažila se uvolnit každou část svého těla. Na druhou stranu vzhledem k tomu, v jaké pozici se zrovna nacházela, také nechtěla, aby se stala nějaká nehoda. I když doktor musí být i na takové situace připraven, blesklo jí hlavou. Pak se tlak v jejím análku začal pozvolna vytrácet. Jak ustupoval, cítila se nějak lehčeji. To samé řekla za chviličku doktorovi, když se jí ptal, jak se cítí a jestli cítí nějakou změnu.
„Mám pocit, jako bych nad tím měla větší kontrolu a vůbec tak nějak
lehce. Co myslíte?“
„Několikrát jsem vám pořádně protáhl svalstvo a doporučuji jíst pár
dní lehčí věci, které tolik nebudou zatěžovat organismus a hlavně se
pohybovat. I když jak na vás koukám, asi sportujete.“
„To jo, chodím na gymnastiku a skoro všude jezdím na kole.“ Doktor se
zarazil. „I po centru?“ Lucie přikývla.
„Zkuste se tomu pokusně několik dní vyhnout. Ne kolu, ale ježdění po
dlaždicích. Na tom terénu si hodně namlátíte zadek a je dost dobře
možné, že vám svaly zatuhly z toho a způsobily i vaše potíže. Spíš
víc pohybu na místě, třeba nějaký aerobic doma na dece, aby se právě ty
části protahovaly.“ Lucie přikývla a zeptala se, jestli je to
všechno.
„Pokud nemáte další trable, tak se přijďte ukázat za týden. Kdyby
mezitím cokoli, tak samozřejmě dřív.“ Podali si ruce a
rozloučili se.
Lucie si večer dávala sprchu a zapomínala se s její hlavici ve svém rozkroku. Musela pořád myslet na toho krásného mladého doktora. V té elegantní černé košili by ho viděla spíš někde v obleku, jako bankéře nebo podnikatele. Ale byl to ten typ, kterému bude slušet naprosto všechno. Sedla si na kraj vany, vypnula sprchu a nechala ze sebe kapat horké kapky vody. Neodolala a jedna její ruka se vydala na pomalou pouť kolem jejích prsou a druhá pozvolna sestupovala k vagině.
Nemohla se dočkat rána za sedm dní. Ať už tam půjde v jakémkoli stavu, musí toho doktora zase vidět…