Povídka: Když to zvládneš se starší, nic už tě pak nestraší
Naše příbuzenstvo je celkem rozvětvená záležitost. Otec je podruhé ženatý a obě jeho ženy pocházely z rodin, kde tři děti byly považovány za osobní fiasko. Protože se ani jedna nemusely příliš starat o materiální zajištění, měly tu tři sestry a dva bratry nebo naopak. Když se k tomu přidají bratranci, sestřenice, tetičky a podobně, je to celkem slušná tlupa. S trochou snahy by mohli založit politickou stranu a vystačili by si sami.
Problémem na oslavách a dalších rodinných sešlostech byl akorát fakt, že člověk nedokázal někdy udržet přehled o tom, kdo patří do rodiny a kdo je jen partner, spolužák a podobně, tedy kdo není ze stejného vrhu.
To se mi jednou vymstilo a zároveň vyplatilo. Měl jsem totiž zálusk na jednu krásnou brunetku, která vypadala osamoceně a zároveň jsem jí na oslavě viděl prvně. Takže mi samozřejmě vrtalo hlavou, kdo to sakra je. Nota bene, když jsem při pohledu na ni ucítil známý tlak v rozkroku.
Chvilku jsem kolem ní poletoval a nezávazně konverzoval. Jmenovala se Petra a nedávno se sem přistěhovala kvůli škole. O příteli nebo něčem jiném nepadlo ani slovo, ani když jsem měl nejrůznější narážky a házel jeden dvojsmysl za sebou. Naopak se v mé společnosti velice dobře bavila, a i když jsme se pak rozdělili, zase si mě odchytla.
To jsem ale ještě netušil, že je to sestřenka, a že mě její matka už chvilku pozoruje a tiše dumá, co se mnou sakra provede, abych nechal její dceru na pokoji. Jednak měla obavy z incestu – což byla blbost, protože už je to přes koleno a není to přímá linie – ale taky se ještě držela té zaryté představy, že bude partnera svým dětem vybírat ona sama. Což byl důvod, proč se tyhle dvě velice často hádaly, jak jsem posléze zjistil.
Tak jako tak Petra po nějaké době odešla, ale dala mi na sebe číslo, takže moje snahy rozhodně nepadly na mrtvou půdu. S naprostým klidem jsem si ho napsal do seznamu a ubíral se zpátky k domu.
Na dveřích jsem našel složený papírek s mým jménem zapíchnutý v ozdobné mříži. Stálo na něm jenom horní ložnice. Zarazil jsem se, protože jsem netušil, kdo tam po mě může co chtít, ale zvědavost zvítězila.
Vyklusal jsem po schodech do patra a vydal se dále chodbou. Zaklepal jsem na tmavé dřevěné dveře a čekal.
„Dále.“ ozval se ženský hlas. To jsem se zarazil ještě víc. Vstoupil jsem, respektive nejdříve nakoukl a zkoprněl úplně.
Na posteli seděla teta (a matka Petry, jak jsem později zjistil), oblečená jen v sexy prádle a s úsměvem na tváři. Jen ke mně natáhla ruku a pokynula mi, ať jdu blíž. Je fakt, že snaha o to ,aby byla opravdu sexy, byla znát, ale trochu to přehnala. Nevypadala vyloženě špatně, ale ve svém věku už ztrácela šmrnc, který se snažila zbytečně vyumělkovat. Nepřehánět to s líčením a zvolit něco decentnějšího na sebe, vypadala by mnohem líp. Takhle jsem se dalších chvil spíš obával, než že bych na ně byl zvědavý.
Stejně jsem k ní došel a napjatě očekával, co si vymyslí.
„Dneska jsem tě většinu dne pozorovala a mám pocit, že máš trochu problém se svým tělem.“ Sjela mi pohledem mezi nohy. „Vypadá to na přetlak a protože jsem kvalifikovaná zdravotní sestra, jsem si jistá, že bych ti s tím mohla pomoct. Neboj, nikdo se to nedoví.“
Mrkla na mě tajnosnubně. Jako by mi na tom sešlo, blesklo mi hlavou, ale neřekl jsem nic.
Postavila se a přitáhla si mě k sobě. Musím uznat, prsa byly ještě dobrý, vlastně to kazila spíš ta její přehnaná laškovnost. Prostě se moc nabízela.
„Určitě si můžeme vzájemně vyhovět a nechat si to pro sebe. Já mám taky svoje potřeby a nemám kolem sebe tolik lidí, který mi uměj pomoct. Ale ty jseš ještě mladej a rozhodně se tomu nebudeš bránit, ne?“ zase to její rozhodování o tom, kdo si má co vybrat a co má komu vyhovovat. Tohle mi vždycky lezlo strašně na nervy.
Vyšel jsem jí vstříc a lehce ji povalil na postel. Usmála se a přitáhla mě na sebe. Cítil jsem se ovšem trochu divně. Nebyl v tom nějaký odpor, ale jenom podivnost celé téhle situace.
Vtom se ozvalo zaklepání na dveře.
Ztuhli jsme oba. „Je tam někdo?“ ozval se slabý hlas a já okamžitě poznal Petru. Podíval jsem se dolů a uviděl tetin napůl naštvaný, napůl zděšený obličej. Tohle nečekala a rozhodně se jí to nehodilo do jejích plánů. Já jsem ale na nic nečekal a beze slova vyrazil ke dveřím.
„Ne!“ vykřikla za mnou teta. Nedbal jsem na nic a otevřel.
Petra stála na prahu s otevřenou pusou. Viděla mě stále v oblečení a svoji matku rozvalenou na posteli v prádle jako lacinnou šlapku. Pak jako démon pomsty nakráčela dovnitř, vzala matku nekompromisně za ruku a se spoustou nadávek navrch ji vypoklonkovala z místnosti. Ignorovala cokoli, co říkala a zamkla za ní dveře.
Pak se otočila ke mně a vrhla se mi kolem krku. „Ta stará mrcha mi furt kecá do života. Takže teďka si to rozdáme jednak proto, že jsi strašně fajn a stejně bych ti časem dala, za druhý ji chci pořádně nasrat.“
Tady už nebylo o čem diskutovat a během minuty jsme byli v posteli tělo na tělo, kůže na kůži a jen si užívali vzájemné společnosti.
Líbal jsem ji po celém těle a čas od času se vracel i k ústům, do kterých stále pronikal můj obratný jazyk. Tiskla mě k sobě, cítil jsem na svém hrudníku její bradavky a nohama objala moje bedra, takže jsme byli jen jeden propletenec horké kůže a celkové touhy.
Byli jsme tak nažhavení, že nemělo cenu ztrácet čas předehrou.
Pro začátek jsem zvolili misionáře a já si zamiloval ten moment, kdy jsem do Petry pronikala a díval se jí přitom do oči. Taky se jí to líbilo, i když mě pak přitáhla k sobě a jednou ze známek vychutnávání si mého snažení bylo oddechování, které jsem slyšel, když mi dýchala do ucha mezi polibky.
Bylo to nádherné vášnivé i pozvolné milování. Teta se asi někam vytratila, protože z chodby jsem rozhodně nic neslyšel. Jej problém, nemá rozhodovat za jiné.
Přihráli jsme si vzájemně krásně uvolněný orgasmus a pak jsem jen tak leželi vedle sebe, lehce se hladili po těle toho druhého a koukali si do očí.
Byla jedním slovem krásná.
Věděli jsme ale, že jestli tu takhle zůstaneme, asi brzo usneme ve vzájemném objetí. Což by nevadilo, ale lidi by měli dost řečí a otázek. Takže po lehkém ochladnutí nás čekalo opuštění základního tábora.
Upravili jsme se a trochu opláchli v koupelně, která s pokojem sousedila. To byla výhoda domů staršího data výroby.
Když jsme dorazili dolů, společnost už pomalu utichala a řídla. Teta seděla v rohu se zaraženým, a jak se lidově říká, napučeným výrazem.
Petra v klidu odešla, já se chopil sklenky a nalil si červený.
Ještě jsem v sobě našel tolik drzosti, abych si sedl kousek od tety. Když se natahovala pro zákusek ke kávě, naklonila se ke mně a pronesla ledovým tónem.
„Tohle ti nezapomenu, dávej si na mě bacha.“
Podíval jsem se na ni, usmál se a naprosto otevřeně jsem prohlásil. „Naser si.“
S těmito slovy jsem vstal, lehce se uklonil společnosti a požádal jsem, aby omluvili mou nepřítomnost. Pak jsem odešel vstupními dveřmi a ještě při zavírání jsem se na tetu podíval.
Ten zkoprnělý výraz, kdy nevěděla, co má říct, budu mít před očima ještě hodně dlouho. Vždycky, když spolu s Petrou spíme, vzpomenu si na něj.
