Povídka: Sběratel
Večírek byl v plném proudu. Lidé se bavili, víno i další nápoje tekly proudem a obecně si nebylo na co stěžovat. Jak se říká, alkohol, cigarety a sex mohou zkazit jakoukoli oslavu, pokud jich není dostatek. To tady rozhodně nehrozilo.
Lukáš upíjel několikáté pivo a pokukoval po slečnách kolem sebe. Protože místnost byla celkem slušně zaplněna, bylo to jako pozorovat lidi na přehlídce – nikdo chvíli nepostál, většina pořád patrolovala, takže se před ním semtam jen míhaly delší vlasy rozdílných účesů a barev.
Pak ztuhl, protože mu někdo zakryl oči rukama a do ucha zašeptal něco, co bylo možné publikovat až dlouho po půlnoci. Škubnul hlavou, zbavil se hřejivých klapek s lakovanými nehty a podíval se do očí Kristýně, která ho okamžitě objala kolem krku.
Ta věčně se smějící blondýna s jantarovýma očima mu už delší
dobu nedávala spát. Tušila to a nikdy nevynechala příležitost si s ním
trochu pohrát.
„Zatancujeme si?“ zeptala se.
Přikývl, chytil ji kolem pasu a vedl vstříc paprskům, které ve vedlejší
místnosti protínaly tmu a kreslily na protější zdi prapodivné obrazce.
Plynule se vmísili mezi další páry a přešli z chůze do hopsání a
vrtění se. Tady nebyl čas na mluvení, jen na tanec. Celkem pravidelně se mu
ocitla v náručí, čehož využil k několika polibkům, rozhodně více
než přátelským. Nebránila se, ale nevycházela mu vstříc jen tak.
Po několika písničkách si stále užívali vzájemné společnosti a ani
jeden z nich nevypadal, že by mu to vadilo.
Při popíjení na baru se doopravdy zapovídali, ne jen tím způsobem, kdy
chcete druhého k něčemu dovést nebo udržet jeho pozornost.
Vyšli ven a vlahá noc pozdního léta je příjemně osvěžila. Měsíc
dorůstal a kolem zářilo několik hvězd. Obraz jako z obrázku
v planetáriu.
„Co že to máš za prapodivnou sbírku?“ zeptala se Kristýna po několika
krocích rušnou ulicí. Chvilku neodpovídal, ale pak to z něj konečně
vypadlo.
„Víš, mou sbírku tvoří Kondomy“ Bylo na něm
znát, že čeká, jak blondýna zareaguje, a že je připraven zahrát
vyslovenou větu do autu.
„Kondomy, jako šprcky??“ zeptala se znovu.
„Jo, přesně tak. Je jich opravdu hrozně moc druhů.“ Nějak ho
nenapadalo, co by k tomu ještě dodával. Ne, dokud nezjistí, jak to
Kristýna vezme. Přece jen to nebyla úplně typická sbírka.
Blondýně šlo hlavou několik myšlenek. Tohle ji zajímalo, ale nechtěla
budit zdání, že se nechá snadno ulovit. Ale pokud má doma něco opravdu
zajímavého, chce to vidět.
„A můžu se podívat?“ zeptala se opatrně, také v nejistotě, jak
Lukáš zareaguje.
Lukáš se usmál. „Ale určitě. To není vůbec problém a není to ke mně
ani moc daleko.“
Opravdu to netrvalo dlouho a odemykali dveře bytu ve čtvrtém patře.
Vstoupili, prošli obývákem, ve kterém Lukáš jen prohlásil: „Udělej si
pohodlí.“ a pokračoval dveřmi dál.
Usadila se a za chvilku před ní přistála velká dřevěná krabice, podobná té na čaj. Také v ní byly plastové obaly. V údivu otevřela pusu – byla u vytržení, na pokraji záchvatu smíchu a dalších emocí včetně obdivu.
Vypadalo to jako krabice na dětské hračky… a vlastně to plné hraček bylo. Vzala jich pár do rukou. Byly tu nejrůznější barvy, tvary i vůně. Dokonce i některé ve tvaru ještěra nebo Supermana. Nikdy ji nenapadlo, že by se i u kondomů vyskytovaly edice z filmů nebo obrázky letadel a podobně. Ale vlastně to bylo úplně logické.
Vrhla se mu kolem krku a začala ho zbavovat oblečení. Rychle se přizpůsobil a ani ne za minutu byla jen v kalhotkách a lehala si na pohovku se slovy: „Vem si mě, tohle si nemůžu nechat ujít. A prosím něco speciálního.“
Nenechal se přemlouvat a sáhl po paměti do jedné z kapes. Kondom ve tvaru historického palcátu nemůže nikoho urazit a jeho výstupky se budou Kristýně určitě líbit.
Líbily. Vlnila se pod ním jako jezero kombinované s divokou šelmou.
Obepínala ho nohama kolem pasu a nepustila ho ani na chvilku ze svého
sevření.
Vnikal do ní bez zastávky a bez ustání, jako když souložíte se strojem.
Ale jeho oči stále se upírající na její rozvášněnou tvář byly
stálým důkazem toho, že se opravdu miluje s člověkem. S člověkem,
který má zatracenou výdrž.
Ráno se vypařila. Ale když uklízel kufřík zpátky na polici, zapípal mu mobil. Poděkovala mu za příjemný večer a důrazně ho žádala, aby jí dal vědět, až se mu skříňka zase rozroste.
Poselství: I taková drobnost jako kondom může něčím překvapit. :)
TIP: Další povídka s kondomy v hlavní roli stojí za přečtení – Povídka: Casanovův postup, teď miláčku odstup.