Povídka: Vánoční menu
Že rodinný oběd se nemusí skládat jen z jídla, bylo po letech příjemné zjištění. Tentokrát dokonce překonalo Hančiny představy, ale nebyla to zásluha rodinného kruhu. Naopak, hlavní podíl na tom měl Richard, její přítel, který jí k vánocům opatřil venušiny kuličky. Teprve nedávno se začala po pomůckách více pídit a protože měli společný počítač, asi objevil jednu z jejích záložek.
A protože oba dělali nejrůznější kulišárny, nikoho nemůže překvapit, že se ještě před obědem s rodinou doma trochu rozparádili. Protože ale oba neradi chodili pozdě, nedokončili to, co začali.
Všichni se museli divit, proč to vypadá, že s nimi šijí všichni čerti a co se děje, ale nikdo nic neříkal. Ovšem prapodivných pohledů bylo hodně. Docela dost bylo také mazlení a laskání pod stolem. Tu ruka na stehně, tu hlazení nohy nohou nebo protažení prstů přes klín. Moc nechybělo, aby se Hanka pod záminkou spadlého příboru dostala pod stůl a svého přítele vykouřila uprostřed kruhu příbuzných.
Což o to, schopná by toho byla a Vánoce jsou koneckonců svátky míru a lásky, tak proč ne. Ale na to nakonec nedošlo.
Ani jídlo samotné je na jiné myšlenky nepřivedlo.
Ne, bylo to ve tvarech a kompozicích. Tady salát a okurka trochu připomínaly penis a varlata. Tamhle zase těstoviny vypadaly jako stydké pysky. Nebo to bylo jenom tím, že byla Hanka hrozně nadržená a viděla prostě sprosté obrázky všude, i v reliéfech staré dubové knihovny v rohu? Výsledek byl ale jednoznačný: potřebuje akutně pomilovat. Navíc v sobě měla ty venušiny kuličky, které tomu dávaly ještě další rozměr. Richard tušil, že to bude šílené, a viděl na své partnerce, že za chvilku bude potřeba pořádně tvrdý zákrok.
Po hlavním chodu se proto oba omluvili na nutné osvěžení v koupelně. Někteří z rodiny sice nechápavě kroutili hlavami, že se od stolu nevstává předčasně, ale ti dva na jejich námitky nereagovali. Ne z absence respektu, ale protože jejich těla chtěla něco, co si mohla poskytnout jen navzájem. A o tom se u svátečního oběda nemluví.
Do patra napůl vyšli, napůl vyběhli. S každým dalším krokem byli žhavější a žhavější.
Zabouchli za sebou dveře a semkli se v ve vášnivém objetí, jako když se zavře lastura nebo čelisti něčeho hodně dravého. A oni draví byli.
Hanka si sedla na pračku a dala nohy, jak se říká, do praku (viz. Sexuální poloha: Intimní audience). Ještě chvilku jí odpíral samotný průnik a jen ji laskal.
Když už viděl, že stačí ještě pár vteřin zdržování a naštve se, dal jí to, po čem její duše i tělo toužily.
Pronikl do ní nekompromisně, jako když narazí loď na mělčinu a na pláži rozřízne do té doby neporušený písek. Místo písku to ale byla její pochva, která přijala jeho kus skály. Protože jeho penisu se v této situaci jinak říkat nedalo. Jeho tuhost byla absolutní, její tělo absolutně lačné a připravené.
Přirážel méně, ale o to důkladněji. Svižně, ale zároveň nikam nespěchal, jako údery obrovského srdce zvonu, který ve svém majestátu přece nebude nikam spěchat. Čas jeho průniků čekala, ale její tělo se stejně vždycky zachvělo, když ji naplnil.
Tato živočišnost byla ale vykoupena krátkým trváním. Ale i to stačilo na dokonalé momentální uspokojení této milující se dvojice.
Upravili se, osvěžili se studenou vodou, aby to vypadalo, že skutečně udělali to, proč sem šli a že ta návštěva koupelny nebyla záminkou k něčemu nekalému.
Pak naprosto uvolněně sešli opět dolů po schodech a přidali se k zákusku jen s lehkým ruměncem ve tváři. Jestli nahoře nechali nějaké stopy po svém rychlém čísle, tak jen atmosféru totálního chtíče, který bude místnost ještě chvilku naplňovat.
TIP: Další čtení pro dospělé s vánoční tématikou:
