Sexuolog Zvěřina: Sadomaso - hry pro odvážné
Lidé mají v sexu různé zájmy a preference. Pro některé z nás jsou zajímavou a přitažlivou složkou partnerského sexu různé „sadomasochistické“ aktivity a rekvizity. Pokud jsou využívány v rámci sexuálních her, a pokud nijak neohrožují tělesnou a psychickou integritu zúčastněných, lze je samozřejmě tolerovat a mohou být zajímavým zdrojem oživení a obohacení partnerského sexu.
Bazálními složkami takového fetišistického sadomasochismu jsou pochopitelně zejména hry a manipulace s dominancí (panovačností) a submisivitou (podřízeností). Bývají to hry na učitele a žáka, na přísnou matku, nebo trestajícího otce. Také se s různých podobných projevech setkáváme s prvky „military“, tedy vojenskými povely a manipulacemi.
Sadomaso pomůcky
Rekvizity, které se k „SM“ hrám využívají, zahrnují nejrůznější symboly oné zmíněné podřízenosti a dominance. Tedy zejména různé obojky, postroje, pouta, nebo trestající nástroje, jako důtky, bičíky nebo rákosky. Vynalézavost je v tomto směru poměrně bohatá, stejně jako estetická či materiální kvalita těchto rekvizit.
Fetišisté tohoto druhu mívají samozřejmě někdy problém, získat pro své poněkud nestandardní zájmy spolupracující partnery. Velká většina těchto lidí svůj sexuální zájem realizuje ve stálých partnerských vztazích, ve kterých si samozřejmě dokáží vyhovět. Někteří však hledají větší společnost a skupinové akce.
Ti se pak snaží i sdružovat v různých „SM“ klubech, kde si mohou vyměňovat zkušenosti i partnery či partnerky. Pokud při těchto praktikách není ohroženo zdraví účastníků, bývá vše v pořádku. Nicméně i tato primárně nepříliš škodlivá záliba může být zdrojem velkých partnerských nesnází.
Jako třeba u manželů, kteří spolu žili řadu let v naprostém souladu a měli spolu děti. Ve svých sexuálních hrách pravidelně používali popsané „SM“ rekvizity a techniky, aniž by si některý z nich na něco stěžoval. Nikdy také nedocházelo k nějakým zdravotním problémům. Když se však manželství dostalo do rozvodového řízení, manželka využila sadomasochistických praktik, které s manželem provozovala, k jeho obvinění ze sexuálního násilí. Mám za to, že u soudu se svou koncepcí neuspěla, vzhledem k tomu, že roky tolerovala tyto zájmy manžela, aniž by kdy protestovala a bránila se.
Může být SM nebezpečné?
Sadomasochistické praktiky mohou být samozřejmě i výrazným zdrojem ohrožení zdraví, jsou-li nesprávně a nebezpečně praktikovány. Za zmínku stojí praktika sice málo obvyklá, zato však hodně nebezpečná. Tou je „erotické rdoušení“. Při něm se subjekt škrtí nějakým škrtidlem, nejčastěji oprátkou, a to až na hranici bezvědomí. Takový stav je údajně spojen s jakýmsi zvráceným pocitem erotické extáze. Musí však být zajištěno, že škrcení bude včas přerušeno. Což se ne vždy úplně podaří.
Před několika lety byl ve Velké Británii nalezen mrtev jeden ze ctihodných členů dolní komory parlamentu, který se na lůžku oddával sexu za pomoci oprátky, která ovšem nepovolila a usmrtila jej. Pozoruhodné bylo, že nikdo z jeho blízkých neměl o podivných zájmech onoho politika ani ponětí. Byl to hezký důkaz toho, jak velice intimní záležitostí je sex.
Jaroslav Zvěřina
Psychiatr a sexuolog www.zverina.cz
Přednášel na konferencích a kongresech doma i v zahraničí. Publikoval více než 120 odborných a vědeckých sdělení doma i za hranicemi. Spoluautor několika odborných monografií. Vydal učební texty Sexuologie (1991 a 1994), knížku „100 otázek o sexualitě“ (1990), Lékařská sexuologie (1992), 200 rad o sexualitě (1992), O politice a sexualitě (1996) a Sexuologie (nejen) pro lékaře (2003).