Povídka: Vyjížďka na motorce
Od rozchodu s Lukášem jsem na svém chopperu neseděla. Stačil pohled na mou motorku a vybavily se mi společné vyjížďky, na které jsme se spolu vydávali, kdykoliv to bylo možné. Součástí našich výletů obvykle bylo i milování se na nejrůznějších místech, kterými jsme projížděli. Dnes to ale bude jiné. Poprvé po tak dlouhé době pojedu sama.
Sbalila jsem si několik nezbytných věcí, uložila je do brašen, stáhla si dlouhé černé vlasy do culíku, oblékla si svou rudou koženou soupravu a nasadila brýle a helmu. Lukášova helma byla stále vzadu na motorce, tam, kam ji po poslední vyjížďce odložil…alespoň nějaká připomínka toho, že tu byl se mnou.
Nastartovala jsem a vyrazila městem směrem na výpadovku. Kam pojedu, jsem nevěděla, hlavně někam pryč. Bylo slunné páteční odpoledne. Čím víc jsem se od města vzdalovala, přestávala jsem pociťovat tíseň a smutek. Užívala jsem si pohled na barevnou podzimní krajinu a vnímala vůni listí i hřejivé paprsky zapadajícího slunce. Úmyslně jsem jela vedlejšími silnicemi, kde jsem po mnoho kilometrů nepotkala žádné auto. Když jsem projížděla kolem polorozpadlé rozhledny, vybavila se mi vzpomínka na rozhlednu, na které jsme vloni byli s Lukášem a prožili tam spolu krásné chvíle při milování vysoko nad krajinou.
Oči se mi zalily slzami a tak jsem se rozhodla zastavit, protože jsem téměř neviděla na cestu. Zajela jsem ke krajnici a sundala si brýle, abych si otřela slzy. „To jsi hodná, že jsi mi zastavila. Čekám tady už hodinu a nikdo tudy ještě nejel.“ Slyším před sebou blížící se hlas. Otřela jsem si oči a podívala se dopředu. Blížil se ke mně s úsměvem vysoký štíhlý kluk se světlými delšími vlasy, modrýma očima a batohem v ruce. „Ale já…“ chtěla jsem říct, že jsem nezastavila jemu, ale slova mi uvázla v krku, nechtělo se mi nic vysvětlovat. „Kam jedeš? Já se potřebuji dostat na chatu v Osadě“ “Nevím,“ odpověděla jsem, „ale můžu tě tam hodit, když už jsem ti zastavila…“ „Jmenuju se Petr, ukážu ti cestu a ještě jednou ti děkuju.“ „Zuzana.“ Po chvilce zaváhání jsem mu podala Lukášovu helmu, Petr za mě nasedl a pevně mě obejmul kolem pasu. Zmocnil se mě příjemný pocit, který jsem už dlouho nezažila a vyrazili jsme po silnici lesem, směrem k Petrově chatě.
Než jsme dojeli na místo, byla už tma. Zastavila jsem přímo u chaty a sesedla také z motorky, abych se protáhla, než pojedu dál, i když jsem původně chtěla být v nějakém penzionu nebo motorestu do setmění. „Jestli nikam nespěcháš, tak tu přespi, ať na noc nikam nemusíš, když sis kvůli mně udělala zajížďku. Uvařím nám večeři.“ Nerozmýšlela jsem se dlouho a vešla jsem za Petrem do chaty. Byla prostorná a útulně zařízená. „Nahoře je koupelna, hned první dveře, klidně si dej sprchu, já zatím rozdělám oheň v krbu a připravím něco k jídlu.“ Vyšla jsem po schodech, v koupelně jsem se vysvlekla a pustila na sebe sprchu. Byla jsem po cestě unavená a proud horké vody mě příjemně uvolnil. Umyla jsem si vlasy slepené silničním prachem, a když jsem chtěla ze sprchy vylézt, uvědomila jsem si, že jsem si nechala věci na převlečení na motorce. Rozhlédla jsem se po koupelně a v polici vedle naskládaných ručníků byl župan. Vklouzla do něj a sešla dolů za Petrem.
V Petrově společnosti mi bylo čím dál lépe a tak, když si přisedl těsně ke mně, políbil mě a začal mi hladit krk a sjíždět rukou pomalu dolů, až k holým stehnům, která lehce hladil, nebránila jsem. Poddávala jsem se těm něžným dotykům. Petr mě vzal do náruče a vynesl po schodech nahoru, do ložnice. Položil mě do postele a požádal mě, ať chvíli počkám, že se také osprchuje. Zapálil svíčku a odešel. Rozhlédla jsem se po pokoji. Na stolku u postele bylo několik věcí, které evidentně patřily jeho bývalé přítelkyni –parfém, módní časopis a oranžovo-hnědá lahvička s nápisem Swede pomerančovo-meruňkový masážní olej (200 ml).
Vzala jsem lahvičku do ruky, ale než jsem si ji stačila blíže prohlédnout, byl Petr zpátky. Přišel nahý, ještě měl na sobě neosušené kapky vody. Když uviděl, co si prohlížím, usmál se. Vlezl si ke mně do postele, rozvázal mi župan, dlouze mě políbil a lahvičku mi vzal z ruky. „Je to úžasný masážní olej, lehni si prosím na bříško“. Nalil si olej do dlaní a jemně mi ho začal roztírat po těle. Pokoj zaplnila sladká, meruňková vůně a mé smysly vnímaly každý jeho dotek stále intenzivněji. Petrovy ruce pomalu klouzaly po mém těle. Erotická masáž je něco úžasného. Po chvíli si mě točil na záda a pokračoval v roztírání oleje pomých rukou, krku, prsou, bříšku a nohou, až ke konečkům prstů. Líbal mě a dráždil jazykem. Po těle se mi rozlévalo teplo a tak, když mě začal hladit v rozkroku, téměř v extázi jsem ho přitáhla pevně k sobě, aby do mě mohl vniknout. Vášnivě jsme se milovali. Pak jsem si nalila olej do dlaní já a postupně jsem jimi a konečky prstů přejížděla po Petrově těle. Masáž si viditelně užíval, pozoroval mě a oči mu plály vzrušením. Obkročmo jsem se na něj posadila, hladila mu prsa a pomalu se u toho pohybovala. Milovali jsme se ještě dlouho a využívali lehkosti pohybů natřených těl, až jsme příjemně unaveni usnuli.
Probudila jsem se až pozdě k poledni, Petr ještě spal. Potichu jsem vyklouzla z postele, šla se osprchovat a připravit snídani. Když jsem se s podnosem s kávou a něčím k snědku, co jsem dole našla, vrátila, Petr v ložnici už nebyl. Odložila jsem podnos na stolek a zaslechla, jak pustil sprchu v koupelně. Vklouzla jsem do sprchy za ním a milovali jsme se pod proudem vody. Bylo to opět krásné, jen mi trochu scházela meruňková vůně olejíčku včerejšího večera.
Po sprše jsme se nasnídali, oblekla jsem si své kožené věci a Petr šel se mnou ven. Domluvili jsme se, že se zde za týden zas sejdeme. Rozloučili jsme se, nasedla jsem na svou motorku a vyrazila do slunného dne s příjemným pocitem lehkosti na těle i duši. Vychutnávala jsem si jízdu a už teď jsem věděla, čím Petra příště překvapím – masážním olejem s jinou vůní a příchutí.
