Povídka: S maskou jen tajnosti i trocha bolesti
Zastavil auto na lesní cestě. Pohladila prsty okvětní plátky růže. Trnů se nelekla a uchopila celý stonek mezi palec a ukazovák. Podle zvuku se natáhl na zadní sedadlo a vzal z tašky něco dalšího. Pak klaply dveře. Obešel auto a otevřel i na její straně. Vzal ji za ruku a jako gentleman jí pomohl vystoupit.
Růži nechal uvnitř a opřel svou milou rukama o auto, jako kdyby se měla podrobit policejní prohlídce. Několikrát ji rukou plácl přes zadeček, až lehce sykla bolestí.
Pak se ozvalo bzučení. Vykasal jí minisukni, až se ve slunečním světle zableskly její černé krajkové kalhotky. Jakmile se jí dotkl, věděla, že se v jeho ruce schovává Borůvka® II Original. Přejížděl jí po zadečku a jen občas zajel přímo dovnitř. V očekávání dalších slastných zásahů ji natáčel tak, aby ani na moment neztratila s vibrátorem kontakt.
Jak začal, tak i přestal. Vyměnil totiž vibrátor za jinou hračku… BlackRed se v jeho ruce přímo vyjímala. Nejdřív jí jen jezdil po kůži koženým povrchem. Pak přišel pozvolný, ale stále se stupňující výprask. Od lehkých plácnutí a drsnějšího hlazení až po celkem solidní údery. Jako když neposlušná školačka dostává na zadek za špatnou známku.
Pak se znovu objevil vibrátor. Pak zase plácačka. Takhle se
v nepravidelném rytmu i nepravidelných dobách střídala bolest a
rozkoš.
Byla z toho úplně v háji. Byla vydrážděná v obou směrech a chtěla
jak víc dráždění, tak víc výprasku. Byl to těžko popsatelný stav, jako
když jste téměř pod vrcholem, melete z posledního, ale stejně víte, že
chcete stoupat výš a výše.
Otočila se k němu, nahmatala jeho tělo a přitáhla si ho za límec. Pak mu zašeptala do ucha: „Dodělej mě, sakra.“ To nebyla roztoužená prosba, tohle byl vojenský rozkaz.
Vytáhl ztuhlý penis z kalhot, zajel do ní jako horký nůž do másla a
ještě ji oběma rukama chytil pevně za zadek.
Na víc než dobré cestě k orgasmu už byla předtím, teď to chtělo jen
těch posledních několik tahů, aby nevychladla a došla tam určitě.
Když to na ni přišlo, musel ji lehce zachytit, protože její nohy
prožívanou rozkoší trochu zeslábly. Usadil ji zpátky do auta a v rámci
možností upravil.
Cestou domů si všiml, že jí oči stále zakrývá
BlackRed. Vypadalo to trochu jako únos, ale naštěstí
žádnou policii nepotkali.
Citát na závěr
Bolest a rozkoš, stejně jako světlo a tma, následují jedna druhou.
Laurence Sterne, anglický spisovatel irského původu