Povídka: Od sněhu po horkou vodu
Michal ji znal velmi dobře a věděl, co v které chvíli potřebuje. Proto ho také tak milovala a proto jim to vydrželo už několik let, ačkoli povahově byli kolikrát velmi různí. Ale jak známo, protiklady se přitahují a skrytě i otevřeně po sobě touží.
V kabince vleku se podívala na mobil, kolik je hodin a všimla si textovky od Michala. Její přítel pro ni měl evidentně v chatě překvapení. Její zvědavost překonala chuť na další svahy, takže sjela rovnou k chatce.
Michal si lebedil na verandě a v ruce držel lahev místního piva, asi
z třetiny vypitou.
„Tak kde máš to překvapení?“ zeptala se ho Šárka nedočkavě.
„Ne tak zhurta, slečno, ne tak zhurta. Jděte prosím dovnitř, zaujměte
místo na loži a všeho se včas dočkáte.“
Šárka se kousla do rtu a chtěla něco namítnout, ale nakonec poslechla. Lezlo jí trochu na nervy, když Michal používal tenhle typ mluvy, ale na druhou stranu věděla, že to dělá jen v případech, kdy má něco za lubem.
Ještě než vešla do chaty, všimla si, že ze sněhu před verandou něco kouká. Asi rampouchy, pomyslela si, ale zarazilo jí, že to má nějaké divné tvary a je to moc pravidelné. Ale to byl jen záblesk, než vešla dřevěnými dveřmi do předsíně.
Za chvilku už se rozvalovala na posteli a čekala, s čím se Michal vytasí. Ten se za chvilku objevil ve dveřích s tajemným úsměvem na rtech a malým lavorem v rukách. Šárka byla opravdu zvědavá.
Když položil lavor na podlahu, jeho dívka se zarazila.
„Ty mi neseš rampouchy?“ v lavoru bylo několik tyček a mezi nimi ještě zbytku sněhu. Zavrtěl hlavou. „Zdání klame. Tohle nejsou rampouchy, ale Skleněná dilda. Nechal jsem je venku vychladit, aby to bylo zajímavější.“
Šárka se natáhla a vzala jeden kousek do ruky. „Hmm…“ pronesla. Několika pohyby si odložila svetr a tričko, takže byla na posteli polonahá. Lehla si a začala si studeným kusem skla dráždit břicho a hladit bradavky. Jestli to bylo jejím vlastním vzrušením a očekáváním, nebo díky teplotě dilda a materiálu, ze kterého bylo vyrobeno, není jasné, ale vrcholky jejích prsou téměř okamžitě ztuhly.
Michal si toho všiml, vzal si do každé ruky jeden skleněný zázrak a přidal se k Šárce v dráždění jejího těla. Za chvilku byli nazí oba a jenom si vychutnávali vzájemné doteky.
Po nějaké době navíc Šárka převzala iniciativu a protože dilda byla stále příjemně chladivá, začala s nimi pro změnu trápit ona Michala. No, trápit, jak se to vezme.
Když ale skleněné tyčky různých tvarů už zřetelně nabraly teplotu pokoje a těl obou zúčastněných, dostala Šárka chuť na vlastní prožitky. Vibrátory samozřejmě občas používala, i gelová dilda a podobné věci. Ale sklo měla vlastně v rukou poprvé, tedy v tomhle tvaru.
Lehla si na záda a zavřela oči. Pustila svoje ruce na jakéhosi autopilota, protože věděla, že na tohle se nemusí soustředit plným vědomím a že Michal určitě nezůstane také pozadu a přidá se k tomu, co budou provádět její ruce. Ostatně stejně, jako před chvilkou.
Nepletla se a krom svojí ruky v klíně a druhé na prsou ucítila ještě jednu ruku a jeden skleněný konec, jak se prohánějí po její kůži. Michal ji znal velmi dobře a věděl, co v které chvíli potřebuje.
Jejich společné splynutí v tuto chvíli nemuselo ani zahrnovat sex samotný. Vychutnávali si svoji nahotu, doteky toho druhého na svém i druhém těle i doteky anonymních skleněných tyček, které byly natolik úspěšné a příjemné, jak byly ruce, které je vedly.
Bylo klidné odpoledne v horách, nikdo je nehonil a nikdo na ně nečekal. Také oni nikoho nečekali, takže si mohli vychutnat spoustu okamžiků, které patřily jen jim dvěma. A dovedli je využít na maximum.
Po blíže neurčené době vzájemného laskání pozvolna usnuli v objetí a skleněná dilda ležela nerušeně vedle nich jako bezejmenní strážci jejich spánku. Za okny začal padat drobný sníh, naši milenci se k sobě přivinuli a jejich čas patřil jen jim. Jen sklo a slunce byly svědky jejich milostných her.