Adéla to v životě nikdy neměla jednoduché. Přála si být právničkou a dokázat velké věci. Jenže měla spíš smůlu na chlapy, jeden jí utekl s penězi a zanechal dluhy, druhý byl velký snílek, ale nedokázal se o nic postarat...
Další se zdál být po všech stránkách panem dokonalým, zajímal se o ni a vypadalo to na pravou lásku. Dokud ho doma nečekaně nepřistihla s nějakou blondýnou, jejíž nohy si právě omotával kolem krku. Věděla, že zkrátka někde dělá chybu a vybírá si jen špatné typy mužů. Možná by měla začít hledat někde úplně jinde. Anebo by měla přestat hledat dočista, říkala si, když našla za dveřmi od poslíčka kytici rudých růží s omluvou od toho posledního. Alespoň jí mohl poslat růže bez trnů, zoufala si v duchu, když cpala násilím pugét do popelnice, a přitom si bolestivě rozpíchala prsty.
Z rutiny ji vytrhl sexy hlas S chlapama zkrátka
nadobro skončila. Přidělávali jí jen starosti. Musela mít dvě
zaměstnání, aby zvládla zaplatit poplatky, nájem a dluhy, přebíhala
z práce do práce a mezitím se sotva stíhala najíst nebo vyspat. Ztrácela
se před očima a byla jako tělo bez duše. Nic ji netěšilo a každá
maličkost ji podráždila. Zdálo se, že takový život nemá vůbec smysl.
Až jednou, když bezmyšlenkovitě pípala položky nákupu večer za
pokladnou, probral ji ze zamyšlení sexy mužský hlas. „Nešla byste dnes
večer někam na skleničku?“ Zeptal se pohledný brunet. Uvědomila si, že
tu nakupuje často. Pohlédla do jeho očí a zaváhala. Ty oči… Možná ty
rozcuchané vlasy?… Něco zažehlo jiskru někde hluboko v ní. Váhavě
pomalu přikývla. „Možná bych měla chviličku. Dělá to osm set
čtyřicet korun,“ usmála se opatrně.
Když pak přišla na smluvené místo, ucítila jemné šimrání kolem pupíku. Klidně se usadila a začali si povídat. Zjistila, že Robert je právník a právě si ve městě otevřel praxi. Přesto byla opatrná, a když se večer loučili, nepozvala ho nahoru. Jen ho letmo políbila na rty. A v tom jakoby se svět zatočil a hvězdy se rozzářily ještě víc. Jeho rty byly tak hebké a teplé, srdce jí poskočilo. Políbila ho znovu, a znovu, a věděla, že nezůstane jen u jednoho rande. Ucítila silnou, magnetickou přitažlivost a nemohla ho dostat z hlavy.
Toužil ji mít hned Do bytu Roberta pozvala
až o dva týdny později. Spíše do něj vrávoravě vpadli pod záplavou
hladových polibků a divoké snahy rychle sundat všechno oblečení. Nemohla
ani popadnout dech. Vyhrnul jí nejprve tričko a zasypával polibky její
jemnou kůži. Pak jí s přehledem rozepl podprsenku a začal se mazlit se
vztyčenými bradavkami. Zarývala prsty do jeho vlasů. Líbal ji na krku a
kousal do ušního lalůčku. Dlaněmi přejížděla po jeho svalnatých
zádech a nemohla se nabažit doteku jeho horké kůže. Rychle mu rozepnula
kalhoty, pak nahmatala připravené a naběhlé mužství. Když už nazí
přepadli na postel a prstem ji začal dráždit na klitorisu, vydralo se jí ze
rtů toužebné zavzdychání. Skláněl se nad ní, jako řecký bůh, a ona mu
byla naprosto odevzdaná touhou. „Musím tě mít, teď hned,“ zašeptal
horečnatě a jedním prudkým pohybem pronikl dovnitř. Zápěstí obou paží
jí přišpendlil k posteli nad hlavou. Zaklonila hlavu a před očima jí
vytryskl gejzír jiskřiček. Nebylo to samozřejmě její poprvé, ale ještě
nikdy to nezažila tak intenzivní. Vnímala ho až v mozku, tu energii, která
ji s jeho prostoupením nabíjela. Cítila se naprosto naplněná a s každým
jeho dalším pohybem prudce stoupala přímo na vrchol. Kroutila se a svíjela
a přála si, aby pořádně zrychlil a přivedl ji až do extáze. Jeho pevné
tělo přiráželo stále víc a víc. Jednou rukou držel její zápěstí,
druhou se věnoval plnému ňadru. Zavíral oči, také si ty slastné pocity
žádostivosti nadmíru užíval. Nedokázala odolávat déle. Několikrát mu
boky vyšla vstříc a doslova se na něj nabodávala. Společně pak za
hlasitého sténání a zrychleného dechu vybuchli na vlně orgasmu. Robert se
zadýchaně překulil na bok vedle ní a podepřel si hlavu. „Myslím, že tě
miluju.“ Adéla se spokojeně usmála.
Nevěřila, že ještě někdy dokáže znovu muži důvěřovat, znovu se zamilovat. Už tolikrát se nabodla na hroty zklamání. Ale Robert se stal její drogou, se kterou nedokázala přestat. A že si uměl užívat života! Začala s ním chodit zase více do společnosti a po každém rande nenasytně zapadli do postele, kam si Robert rád přizval nejrůznější hračky. Vibrující pomůcky, anální kolíky, pouta, rozsypané plátky růží… Objevila díky němu nový svět, kde rozkoš naplňovala každičkou její buňku. Jakoby se probudila z věčného spánku, noční můra skončila. Znovu uvěřila ve šťastnou budoucnost a v lásku až navěky.
