Adam Durčák
Potřebujete poradit? Zavolejte Adamovi
596 810 697 (Po–Pá 8–20, So–Ne 8–12)
100% diskrétně

Zapojte se do našeho věrnostního programu a získejte slevy a výhody!

0
Košík
Váš košík zatím neobsahuje žádné vzrušení.

Není to škoda? Pokud potřebujete poradit, využijte naši poradnu nebo nám rovnou zavolejte na 596 810 697.

Cena dopravy
IN TIME - kurýr
79 Kč
Česká pošta - Balík do ruky
89 Kč
PPL - kurýr
89 Kč
Zásilkovna - osobní odběr
49 Kč
Osobní odběr Prodejna Havířov
Zdarma

Doprava zdarma při nákupu nad 1 400 Kč.

Menu
Play! zóna Magazín Erotické povídky Povídka: Velká ňadra na hladině, pevná stehna na kladině

Magazín - Erotické povídky

Povídka: Velká ňadra na hladině, pevná stehna na kladině

Erotické povídky Erotické povídky

Ležela na hladině jezera a nemyslela vůbec na nic. Chladná voda se nehlučně vzdouvala kolem jejího těla a vytvářela dojem ukřižované mrtvoly. Naštěstí ji lidé v okolí znali a věděli, že má tohle ve zvyku, takže šerifa už nikdo nevolal. Na druhou stranu, kdyby se opravdu něco stalo, asi by tu takhle mohla ležet třeba týden a nikdo by se ničemu nedivil a po ničem nepátral.

Vychutnávala si ticho, koukala do nebe a vnímala jen vlastní existenci a dotek vody na kůži.

Její tělo i velká prsa se houpala na hladině ničím nerušena, nikým nepozorována.

Po blíže neodhadnutelné době jí to už přestalo bavit a potřebovala nějakou akci. Mávla lehce rukama a dala tak svému tělu první náběh energie, která ji dostane ke břehu. Pozvolna k němu dospěla a vyhrabala se na břeh, kde měla tašku.

Osušila se, oblékla a vydala se volným krokem k chatě, která byla od jezera asi dva kilometry.

Dorazila domů, udělala si čaj a v momentě, kdy se převlékala do domácího volného úboru, omylem si přejela hřbetem ruky po bradavce.

Těm několika pocitům, které ji vystřelily do zbytku těla, se snažila nevěnovat pozornost, ale její tělo už začínalo chtít víc a nenechalo ji jen tak odejít. Snažila se si toho nevšímat, ale kdykoli se jen trochu prudčeji otočila nebo pohybovala, její tričko natažené přes velká přírodní prsa udělalo své a vyslalo do jejího nitra další impulsy.

Tomuhle už skutečně nešlo odolat. Natáhla se na postel a začala se pozvolna hladit po celém těle. Znala každý záhyb svých plných tvarů i každý úsek svého vzrušení. Dávno věděla, kam si kdy sáhnout, aby požitky vydržely co nejdéle a přitom ji nedovedly k orgasmu dřív, než chtěla ona sama.

Když se její tělo dostávalo do prvního většího varu, naplnilo tichou ložnici zastenání. Kousla se do jazyku a převalila na bok. Ruku v pochvě sevřela stehny a nenechala ji ani o centimetr vyklouznout. Pohybovala se mezi dvěma póly – nechtěla rychle dospět k orgasmu a nechat si ujít veškerou rozkoš, kterou si dokázala sama sobě poskytnout, ale zároveň byla strhávána vlastním tělem, které chtělo další a další impulsy pocházející právě od ruky zaražené mezi stehny.

Její stenání a vzdychání se přelilo v kňučení, které připomínalo zmučené zvíře. Ale zmučené totální rozkoší, nikoli bolestí.

Převalila se opět na záda a roztáhla nohy. Uvolnila sevření prstů a začala se jen dlaní hladit po klitorisu. Snad ji to trochu zbrzdí, ale moc na to nesázela. Když se jednou pořádně rozjela, nebyla kolikrát schopná přestat. A tohle se jí stávalo i u chlapů a ženských, nejenom u osobní chvilky jako byla tahle masturbace.

S muži a ženami se také občas neudržela a stala se z ní skoro sexuální maniačka, když na to přišlo. Ale tam musela aspoň čekat na reakci druhé strany.

Tady a teď byla jen sama se sebou, se svým tělem, svou touhou, chtíčem, představami a prsty, které se jí stále zabodávaly do masa její vaginy. Byly tak nemilosrdné a zároveň tak strašně žádané, že měla kolikrát pocit, že jí ta ruka ani nepatří. Navíc v ní částečně ztrácela cit, jak se jí stále dařilo jí přeležet, když se na posteli převalovala, aby našla další polohu pro další soustavnou rozkoš.

 

Oddalovala svoje vyvrcholení, jak jen mohla. Uměla to u jiných, tím lépe u sebe. Ale také věděla, že to nikdy nebude trvat věčně. Že jednou ten orgasmus přijde a až se tak stane, propne se jako luk, bude tu sebou tiše házet jak při epileptickém záchvatu a pak nebude vědět o světě.

A už se to blížilo….cítila, jak se signály rozkoše, které předtím vysílala skrze ruce a další části těla po celém těle, sbírají a chystají se jí vrátit vše i s úroky.

Pak to přišlo, a i když si vždycky myslela, že je na to předem připravená, její tělo jí vždycky dokázalo překvapit a naprosto odrovnat.

Pak ucítila vlnu, která ji bez varování zaplavila jako vítr, jako blizard, jako pouštní písek a jako to všechno najednou…ochromila každý nerv jejího těla a donutila ji bez doteku být pouhým divákem. Nemohla nic dělat, z očí jí tekly slzy rozkoše a měla každou vteřinu pocit, že její tělo v příštím momentě vybuchne.

 

Nevěděla, jak dlouho byla mimo, ale když se probrala, venku už svítily hvězdy. Naštěstí byla daleko od civilizace, takže hvězdná obloha tu skutečně byla hvězdná obloha.

Pomalu se zvedla z postele a zjistila, že je to pokaždé větší námaha než minule. Snažila se znovu získat pevnost v nohách, rukách i pohybech, ale dařilo se jí to jen pozvolna.

Sakra proč já se vždycky takhle odrovnám. Blesklo jí hlavou, ale na tohle nikdy nedokázala najít uspokojivou odpověď.

Opět se oblékla, vzala si mikinu a vlezla si do elastických tepláků.

Vyšla ven do soumraku a nadechla se čerstvého vzduchu. Někde v kapse nahmatala krabičku cigaret a jednu si po chvilce váhání zapálila. To, jak bleskl oheň ve tmě a jak se v ní bleskově rozplynul obláček kouře, který vypustila z plic, byly jedny z nejkrásnějších momentů, které tu zažívala. Obrátila hlavu ke hvězdám a opět ucítila záchvěv rozkoše.

Ale nebyla to čistě sexuální rozkoš. Byla to rozkoš jednoty s přírodou. Taková, která se dostavuje buď v klidné relaxaci uprostřed hvozdů, při milování v přírodě nebo v ten moment, kdy lezete na skálu a najednou si uvědomíte, že není kam dále stoupat.

Byl to moment naprosté čistoty existence. A ona věděla, jak si ho pořádně užít.

Vydala se proto do tmy směrem ke stodole, která stála na druhém konci pozemku.

Otevřela jedno křídlo vstupní brány a podívala se dovnitř. Kruhy, kladina, boxovací pytle…její otec tu kdysi, ještě když žil, trénoval místní oddíly sportovců ve všem možném, co je i jeho napadlo.

Protáhla se a vydala se směrem k těmto tichým trenérům lidské vůle a trpělivosti.

Kdoví, možná ji ještě dneska několik orgasmů čeká. Cvičení ji vždycky tak trochu rajcovalo.