Závislost na sexu? Hypersexualitu můžete léčit

Obsah

• Co je to hypersexualita a jak se liší od běžné touhy
• Jaké jsou symptomy a varovné signály
• Jak rozpoznat, že jde o poruchu
• Psychologické a hormonální příčiny hypersexuality 
• Jaké riziko představuje hypersexualita pro vztahy a práci
• Kdy je potřeba vyhledat odborníka
• Jak se stanoví diagnóza a kdo ji provádí
• Jaké jsou možnosti léčby hypersexuality
• Dostupné léky při léčbě hypersexuality
• Co můžu udělat sám/sama pro zvládnutí závislosti na sexu 
• Jak fungovat ve vztahu s hypersexuálním partnerem

Co je to hypersexualita a jak se liší od běžné touhy

Hypersexualita se paradoxně řadí mezi psychické poruchy

Hypersexualita, kterou možná znáte taky pod označením hypererotismus nebo kompulzivní porucha sexuálního chování (CSBD), je nadměrná nebo nekontrolovatelná sexuální aktivita. U mužů se odborně nazývá satyriáza, u žen ji zastřešuje termín nymfomanie.

Hypersexualitu u obou pohlaví způsobuje enormní libido, které se projevuje závislostí na pohlavním styku, posedlostí sexuálními fantaziemi nebo nadměrnou masturbací. Z lékařského hlediska jde o poruchu označenou v mezinárodní klasifikaci nemocí (ICD) kódem F52.7, kterou WHO (Světová zdravotnická organizace) řadí mezi duševní poruchy.

Na rozdíl od jiných závislostí se ale hypersexualita nedá vysvětlit biologicky, protože se jedná o psychický problém. Člověk postižený hypersexualitou nevyhledává pohlavní styk kvůli tomu, že by to vyžadovalo jeho tělo, ale proto, že ho k tomu dohání jeho mysl.

Hypersexualita se od běžné touhy liší tím, že je velmi nutkavá. Člověk myslí na sex nebo ho vyhledává tak často, že si tím komplikuje běžný život a může si úplně rozvrátit vztahy s partnerem i blízkým okolím.

„Hypersexualita je přetrvávající ztráta kontroly nad sexuálními fantaziemi, pudy a chováním, které člověku působí výrazný stres nebo škody v práci, vztazích či zdraví. Neznamená ‚silné libido‘ ani ‚rozkoš z intimity‘ – jde o kompulzivitu a opakované selhání omezit chování. V mezinárodní klasifikaci (ICD-11) se používá pojem ‚kompulzivní porucha sexuálního chování (CSBD)‘“, vysvětluje MUDr. Marek Broul, urolog a primář Sexuologického oddělení Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem.

Jaké jsou symptomy a varovné signály

Závislost na sexu provází stres, vina a silná frustrace

Pokud máte problémy s nízkým libidem a dosažením vyvrcholení, možná vás napadlo, že byste si to s hypersexuálním jedincem na chvilku vyměnili. Tzv. nymfomanky a satyrové si ale kompulzivní poruchu moc neužívají. Člověk, který trpí závislostí na sexu, je totiž pořád ve velkém stresu, cítí úzkost, pocit viny a obrovskou frustraci.

V podstatě pořád myslí jen na sex a snaží se opakovaně dosáhnout uspokojení. To ale nepřichází, i když běžně dosahuje několika orgasmů denně. Kvůli neukojenému libidu hypersexuální muž nebo žena často střídá sexuální partnery, takže mívá v okolí pověst nestálého a promiskuitního člověka.

K sexu využívá každou příležitost a nebrání se ani pohlavnímu styku s neznámými lidmi. To s sebou nese velké riziko nákazy a dalšího přenosu pohlavních nemocí nebo nechtěná otěhotnění. Za své chování se člověk posedlý sexem často stydí, takže trpí i jeho sebevědomí. Velké psychické vypětí pak může vyústit až v depresi a celkové vyhoření.

Navíc se závislému jedinci nedaří dostat svůj sexuální apetit pod kontrolu ani přes opakované snahy, protože sex je pro něj jako droga. Ve svém rizikovém sexuálním chování pak pokračuje, i když se dostává do konfliktů, finančních potíží, nebo dokonce do problémů se zákonem.

S těžkou formou hypersexuality se ve své praxi setkal i český sexuolog a doc. MUDr. Jaroslav Zvěřina, CSc.: „Jedna moje pacientka mi například popisovala, jak trpěla naléhavým a těžko zvladatelným puzením, kdy se pokoušela o pohlavní styk prakticky s každým mužem, kterého potkala. Souložila s nimi v autě, v parku, v kabince prodejny s oblečením, ve výtahu nebo na toaletě. Zkrátka kdekoliv. Později si to vyčítala a trpěla kvůli tomu depresemi. Při léčbě antidepresivy se její stavy významně zmírnily. Ale to samozřejmě není univerzální řešení pro každého z postižených lidí.“

Pokud nemá hypersexuální jedinec pohlavní styk, projevují se u něj abstinenční příznaky jako u jiných závislostí. Patří sem:

• emoční nevyrovnanost,
• ztráta soustředění,
• zvýšená nervozita, podráždění, agrese,
• akutní potřeba masturbace,
• časté a nutkavé sledování pornografie,
• využívání placených erotických linek nebo sexuálních služeb,
• narušení spánku,
• třes a bušení srdce v důsledku psychického napětí, 
• selhání kontroly nad svým sexuálním pudem.

KONDOMY

Jak rozpoznat, že jde o poruchu

Diagnózu určuje ztráta kontroly a výrazný dopad na život

Každý člověk je jiný a má jinou sexuální potřebu. Někomu stačí k uspokojení pohlavní styk 2x do měsíce, někdo se chce milovat vícekrát do týdne. Všechny varianty jsou v pořádku, pokud se sexuálně vybijete a máte tzv. klid a čistou hlavu. Nejspíš vás teď napadá otázka, jaký je rozdíl mezi zvýšenou potřebou a patologickou hypersexualitou. Co je vlastně normální a co už tzv. „za hranou“.

O problém se jedná v případě, že vám pocit uspokojení vydrží jen na krátkou dobu (např. v řádu desítek minut), enormní touha vám způsobuje psychické i finanční potíže a nemáte své chování pod kontrolou. Typickým příkladem může být situace, kdy vyžadujete po partnerovi sex několikrát denně, masturbujete i dvacetkrát v průběhu dne, a přesto nepociťujete úlevu.

MUDr. Marek Broul, urolog a primář Sexuologického oddělení Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem k tématu dodává: „Rozhodující jsou dva pilíře: ztráta kontroly a významná újma (funkční dopad), trvající obvykle alespoň 6 měsíců. Je nutné vyloučit jiné stavy, které mohou přinést zvýšenou sexualitu (např. manická fáze bipolární poruchy, užívání dopaminergních léků). Pokud intimní chování přestává sloužit člověku a začne mu ‚vládnout‘, je čas vyhledat odborníka.“

Hypersexualitu si ale nepleťte s intimním nesouladem mezi partnery, kdy má jeden silné libido a druhý nemá o sex až takový zájem. Tady je dobré najít kompromis a ideálně se přizpůsobit tomu, kdo má menší potřebu, aby ve vztahu nedocházelo k napětí a hádkám. Za nás je ideální najít si partnera, který je s vámi v posteli na jedné vlně nebo to máte alespoň podobně.

„V poradně se setkávám spíš s muži a ženami, kteří se snaží interpretovat svou sexuální promiskuitu jako něco, co nemohou ovlivnit svou vůlí. Podléhají prý nezvladatelnému puzení. V naprosté většině těchto případů však nejde o žádnou hypersexualitu, jak se mi snaží namluvit. Jde jen o nezdrženlivost a etické selhání, která si takto zdůvodňují a omlouvají,“ dodává český sexuolog a doc. MUDr. Jaroslav Zvěřina, CSc. 

Psychologické a hormonální příčiny hypersexuality

Zvýšené libido často způsobují léky s dopaminem

Jak už ve své citaci vysvětlil MUDr. Marek Broul, hypersexualita se může objevovat jako příznak jiného duševního onemocnění. Jedná se např. o poruchy nálady, včetně bipolární poruchy, schizofrenii, poruchu pozornosti s hyperaktivitou (ADHD), obsedantně-kompulzivní poruchu (OCD). Dále pak organické poškození mozku nebo mentální retardace. Hypersexualita může taky úzce souviset s jinou závislostí, jako je drogová, alkoholismus nebo gamblerství.

Sex se pro člověka stává únikem od problémů a hlavním způsobem, jak zvládat emoce nebo stres. Touha po pohlavním styku ale pořád roste a potlačování hypersexuality je nezvladatelné. Hypersexualitu můžou spustit taky další psychologické příčiny jako stres, úzkost, osamělost, trauma z negativní sexuální zkušenosti nebo fyzického týrání.

Výjimečně se stává, že má sexem posedlý člověk vyšší hladinu androgenů – pohlavních hormonů. Testosteron a jeho tvorbu řídí mozek (hypotalamus a hypofýza). U mužů vzniká hlavně ve varlatech, u žen ho tvoří vaječníky, placenta a nadledviny.

Klinická studie Salivary testosterone levels are associated with Compulsive Sexual Behavior (CSB) in men but not in women in a community sample, publikovaná v roce 2023 v časopise Journal of Behavioral Addictions, ukázala, že u mužů vyšší hladiny testosteronu s projevy hypersexuality souvisí, ale u žen se tato spojitost nepotvrdila. U dam s nymfománií podle výzkumu pravděpodobně hrají roli spíše psychologické a behaviorální faktory. 

Nadměrné libido bývá častěji důsledkem vedlejších účinků léků, které zvyšují hladinu dopaminu. Jedná se o medikamenty, které se často užívají např. při Parkinsonově chorobě. Dopamin posiluje pocit odměny a potěšení. Pokud je ale jeho účinek moc silný, převáží nad kontrolními mechanismy mozku, které jsou zodpovědné za sebekontrolu a rozhodování. Výsledkem je, že pacient touhu po sexu nezvládá, protože pud je silnější než schopnost vlastní disciplíny.

„Nejčastěji jde o naučený vzorec zvládání emocí (úleva od stresu, úzkosti, osamělosti), který se upevní posilováním odměny. Často vidíme komorbidity: ADHD, úzkosti/deprese, OCD-spektrum, bipolární porucha, závislosti; roli hraje i trauma a vztahové vzorce. Hormonální příčiny jsou vzácné (např. hypertyreóza, extrémní androgenizace) a častěji jde o vliv léků ovlivňujících dopamin (u Parkinsonovy choroby). Neurobiologicky jde o nerovnováhu mezi systémem odměny a ‚brzdami‘ prefrontální kůry,“ vysvětluje MUDr. Marek Broul, urolog a primář Sexuologického oddělení Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem.
 

Jaké riziko představuje hypersexualita pro vztahy a práci

Hypersexualita ohrožuje i profesní vztahy

Vztah s hypersexuálním mužem nebo ženou vnáší do společného soužití napětí, ztrátu důvěry, odcizení a velkou emocionální bolest. U některých jedinců se totiž hypersexualita projevuje častějšími nevěrami. A asi málokdo chce být v pozici podváděného partnera nebo toto chování dlouhodobě tolerovat. Hrozí i riziko nakažení některou z pohlavně přenosných nemocí, ke kterým patří kapavka, chlamydie, syfilis a HIV.

Navíc držet v posteli krok s člověkem závislým na sexu je prakticky nemožné, i kdyby vám protějšek zůstával věrný. Lidé s enormním libidem totiž vyžadují sex i několikrát denně. Situace po čase přerůstá v obrovský problém, který už u mnoha párů vyústil v rozchod.

Někteří lidé si hypererotismus kompenzují placeným sexem nebo erotickými linkami, takže dokážou zruinovat rodinný rozpočet nebo se dostanou do dluhů.

Ohrožené jsou taky profesní vztahy v zaměstnání s ohledem na špatné soustředění, neplnění úkolů nebo „nevhodné chování“. Pokud nejste schopní udržet své neukojené libido pod kontrolou a svými sexuální narážkami nebo návrhy obtěžujete své spolupracovníky, můžete dostat výpověď. Je taky velký rozdíl mezi tím, jestli kolegyni v kanceláři nezištně pochválíte novou halenku nebo jí celý den hladově koukáte do výstřihu.

„Problém začíná ve chvíli, kdy je postižený člověk posedlý sexem do té míry, že začne mít problémy v partnerském vztahu, všedním životě a v práci. Na tu se nedokáže soustředit a dělá chyby. Případně loví sexuálního partnera i v zaměstnání, a to naprosto nevhodným způsobem. Také nemá čas na přátele, na koníčky, ale ani na své povinnosti. Někdy se dostává do dluhů,“ dodává český sexuolog a doc. MUDr. Jaroslav Zvěřina, CSc. 

Kdy je potřeba vyhledat odborníka

Pokud vám závislost na sexu ničí život, neváhejte navštívit lékaře

Pokud sami na sobě nebo na partnerovi poznáváte symptomy kompulzivního sexuálního chování a nechcete si zničit vztah ani kariéru, doporučujeme vám vyhledat odbornou pomoc. Najdete ji u sexuologa, psychiatra nebo párového terapeuta.

Neléčená hypersexualita se totiž může zhoršovat a mít vážné důsledky pro postiženého jedince i jeho okolí. Spousta lidí svůj problém s hypersexualitou dlouho skrývá, protože se za něj stydí. Zbytečně tak odkládají léčbu, která by jim výrazně zlepšila život i vztahy. Existují bohužel i tací, kteří si svou závislost vůbec nepřipouštějí a myslí si, že pomoc naopak nepotřebují. Když ale člověk s CSBD opakovaně podléhá sexuálním nutkáním, jeho touha se stává silnější a častější.

Odborníci dále upozorňují, že diagnóza hypersexuality sice spadá mezi duševní poruchy, ale v žádném případě neospravedlňuje sexuální obtěžování, nebo dokonce znásilnění.

„Na údajnou hypersexualitu se rovněž odvolávají někteří pachatelé sexuálních deliktů: exhibicionisté, agresoři nebo pedofilové. Příčinou jejich narušeného sexuálního chování však není nezvladatelná síla pohlavního puzení. Mají narušenou sexuální motivaci. Proto u nich mluvíme o sexuální deviaci, tedy úchylce,“ upozorňuje sexuolog a doc. MUDr. Jaroslav Zvěřina, CSc.

Jak se stanoví diagnóza a kdo ji provádí

Kdo a jak určuje diagnózu, vám vysvětlí MUDr. Marek Broul, urolog a primář Sexuologického oddělení Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem: „Diagnózu stanovuje sexuolog, psychiatr nebo klinický psycholog na základě rozhovoru a mezinárodních kritérií (ICD-11). Pomáhají standardizované dotazníky (např. CSBD-19, HBI-19), mapování spouštěčů a rizik a vyloučení jiných příčin. Dle potřeby doplňujeme laboratorní testy, např. hormony štítné žlázy, testosteron, prolaktin a revizi užívaných léků.“

Jaké jsou možnosti léčby hypersexuality

Základem úspěšné léčby je psychoterapie

Dobrou zprávou je, že hypersexualitu můžete léčit. Léčba je zaměřena hlavně na psychoterapii, protože se jedná o psychické onemocnění.

Většina lidí se léčí ambulantně a dochází na psychoterapeutická sezení do ordinace. Dnes už můžete řešit terapii i online, např. formou videochatu. Tyto služby využívají lidé, kteří časově nestíhají, najdou si odborníka daleko od domova nebo se stydí přijít osobně.

Hospitalizace se doporučuje jen v krajních případech u pacientů s nebezpečným chováním, závažnými psychickými potížemi a u těch, u kterých selhává ambulantní léčba. Jedná se taky o pacienty, kteří mají současně více závažných zdravotních nebo psychických problémů, které se navzájem ovlivňují a komplikují léčbu. 

Nejčastěji používané metody psychoterapie zahrnují:

1. Kognitivně-behaviorální terapie (CBT)

Jedná se o nejčastěji používanou psychoterapii, která se při práci s hypersexualitou zaměřuje na to, jak spolu souvisí myšlenky, emoce a chování. Terapeut vám pomůže pochopit situace, které spouštějí nutkání k sexu a ukáže, jak rozpoznat své automatické myšlenky. Naučí vás techniky, jak nepodlehnout své závislosti a nahradit ji způsoby, které vám uleví a zároveň neškodí. Praktickou součástí CBT jsou domácí úkoly, ke kterým patří vedení deníku, plánování dne nebo nácvik sebekontroly v rizikových situacích.

2. Terapie zaměřená na soucit (CFT – Compassion Focused Therapy)

Výzkumy ukazují, že přehnaná sebekritika a silné pocity studu můžou člověka držet v začarovaném kruhu nezdravého chování. U lidí s hypersexualitou proto terapie CFT pomáhá budovat laskavější a přátelštější vztah hlavně k sobě samému. Klient se učí, jak regulovat stres a zvládat vnitřní napětí, aniž by musel hledat úlevu v pohlavním styku. Terapeut využívá techniky práce s dechem, tělem i představivostí, které posilují pocit bezpečí, klidu a sebehodnoty. 

3. Terapie přijetí a odhodlání (ACT)

Mindfulness vrací pozornost k přítomnosti a skutečným hodnotám

Akceptační terapie učí člověka nepotlačovat nepříjemné myšlenky nebo pocity, ale přijmout je. Díky ACT terapii získáte schopnost vnímat své nutkání jako přechodné duševní stavy, a ne jako povel k akci. Naučíte se „urge surfing“ techniku, při které pozorujete nástup touhy jako vlnu. Necháte ji plynout a čekáte, až sama odezní. Jak na sobě praktikovat tzv. „surfování na vlně“, si ještě podrobněji vysvětlíme níže.

Terapie přijetí používá taky techniky mindfulness, které posilují kontakt s přítomným okamžikem. Pomůžou vám přesměrovat energii na vaše životní hodnoty a cíle, které jsou dlouhodobě důležitější než krátkodobá úleva sexem.

4. Schématerapie

Schématerapie se využívá hlavně u dlouhodobých psychických potíží, které mají kořeny už v dětství a ovlivňují člověka i v dospělosti. Pomáhá odhalit životní vzorce a naučené způsoby chování, které hypersexualitu způsobují nebo ji zhoršují. Může se jednat o různá traumata, pocity opuštění, nedostatek bezpečí a lásky nebo tendenci utíkat před nepříjemnými emocemi. Terapeut vám pomůže tyto vazby z minulosti rozpoznat a postupně si budovat zdravější návyky, jak naplňovat své potřeby. Díky tomu pro vás přestává být pohlavní styk jedinou cestou, jak zvládat napětí nebo hledat emocionální blízkost.

5. Párová terapie

Pokud jste ochotní pracovat na zlepšení vašeho vztahu a otevřeně sdílet své pocity, zkušený terapeut vám může pomoct zvládnout i problém s hypersexualitou. Párová terapie pomáhá obnovit důvěru mezi partnery a zaměřuje se samozřejmě taky na sexualitu. Společnými silami najdete kompromisy, jak nastavit a dodržovat zdravé hranice, aby váš vztah mohl naplno fungovat i přes problémy spojené se závislostí na sexu. Díky párové terapii lépe porozumíte jeden druhému a naučíte se mluvit o svých pocitech, obavách a potřebách.

6. Podpůrné skupiny

Skupinová terapie má ohromný podpůrný vliv

V kolektivu je síla a žádný člověk by neměl být na své problémy sám. Podpůrné skupiny vám nabídnou bezpečný prostor, kde můžete otevřeně mluvit o svém příběhu s lidmi, kteří procházejí podobnou zkušeností. Nikdo se vám nebude smát ani vás soudit za vaše chování. Ostatní členové skupiny totiž moc dobře vědí, jaké to je každý den odolávat trýznivé touze nebo si později vyčítat, že své pudy nezvládli. Umí se do vás vcítit, podpoří vás a dodají vám sílu i motivaci. Vy jim můžete na oplátku nabídnout to stejné. Kontakt na podpůrnou skupinu by vám měl dát váš psychoterapeut.  

Dostupné léky při léčbě hypersexuality

Při léčbě hypersexuality je nejdůležitější psychoterapie, ale lékař vám může předepsat i léky. Farmakoterapie se většinou zaměřuje na zmírnění souvisejících potíží. Z léků jsou dostupné:  

1. Antidepresiva z okruhu SSRI

Antidepresiva tlumí psychické potíže i nekontrolovatelné pudy

Selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI) se předepisují při potížích s depresí nebo úzkostí. Lehce snižují libido a pomáhají zahnat vtíravé myšlenky na sex. Tento druh antidepresiv se pacientovi podávají taky proto, aby lépe zvládal své náhlé a nekontrolované pudy.

2. Naltrexon

Naltrexon tlumí prožívání euforie, takže ulehčuje zvládání škodlivých závislostí. U hypersexuality naltrexon pomáhá zmírnit silné puzení k sexu nebo k masturbaci. Předepisuje se i lidem s bipolární poruchou, pokud jim CSBD zhoršuje výkyvy nálady. Často se kombinuje s jinými léky, které stabilizují náladu.

3. Antiandrogeny

Léky na potlačení tvorby testosteronu mají vliv na sexuální apetit a předepisují se jen ve velmi vážných případech. Většinou se jedná o muže s nebezpečným chováním, u kterých selhávají jiné formy terapie. Hormonální léčba kromě celkové sexuality ovlivňuje i plodnost.

4. Úprava/změna léků, které ovlivňují dopamin

Někdy je nutná úprava dopaminergní medikace

Někdy hypersexualitu nezpůsobuje psychika, ale některé léky, které zvyšují hladinu dopaminu. Jedná se např. o farmaka používaná u Parkinsonovy choroby nebo jiných neurologických potížích. Můžou mít vedlejší účinek v podobě zvýšené sexuální touhy, která může vést až k hypersexualitě. Pokud lékař objeví souvislost s užíváním dopaminergní medikace a nutkavým sexuálním chováním, upraví léčbu nebo ji vymění za jinou.  

Možnosti léčby hypersexuality ze své praxe zmiňuje i MUDr. Marek Broul, urolog a primář Sexuologického oddělení Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem: „Základem je psychoterapie: kognitivně-behaviorální terapie (včetně práce s impulzem a prevencí relapsu), ACT/mindfulness, schématerapie; často i párová terapie. Užitečné jsou podpůrné skupiny a strukturovaný plán digitální hygieny (filtry, limity, accountability). Farmakoterapie se cílí na komorbidity a impulzivitu: SSRI (úzkost/OCD), naltrexon na bažení, stabilizace nálady u bipolární poruchy; úprava dopaminergní medikace, pokud je spouštěčem. Antiandrogeny se vyhrazují pro specifické, vysoce rizikové situace – běžná hypersexualita se jimi neléčí.“  

Co můžu udělat sám/sama pro zvládnutí závislosti na sexu 

Ke zvládnutí hypersexuality vám pomůžou taky různé techniky sebekontroly a pomáhá i celková změna životního stylu. Připravili jsme si pro vás seznam činností, které byste měli zařadit do své každodenní rutiny, abyste postupně získali kontrolu nad svým chováním.   

1. Používejte techniku Mindfulness

Technika „urge surfing“ učí, že touha vždy pomine

Cílem techniky je naučit se vědomě vnímat své tělo, emoce a myšlenky. To vám pomůže rozpoznat a zastavit sexuální nutkání ještě předtím, než mu podlehnete.

Jak na to:

• Udělejte si přes den krátké pauzy. Zastavte se na 2 až 3 minuty, soustřeďte se na svůj dech a vnímejte své tělo a myšlenky. 
• Když cítíte silnou potřebu sexu, zkuste techniku „urge surfing“. Představujte si nutkání jako vlnu, která nejdřív stoupá, dosahuje vrcholu a pak postupně klesá. Díky tomu si uvědomíte, že pocit nutkání nakonec vždy odezní. 
• Soustřeďte se na rytmus svého dechu a počítejte nádechy a výdechy od jednoho do deseti. 

2. Mějte strukturovaný den

Hypersexualita se často rozvíjí ve chvílích, kdy člověk nemá žádný plán nebo se jednoduše nudí. Pečlivé naplánování denních aktivit vám pomůže snížit riziko impulzivního sexuální chování.

Jak na to:

• Sepište si denní časový rozvrh, ve kterém zohledněte práci, pohybové aktivity, odpočinek i kontakt s rodinou a přáteli.
• Rozdělte si den na kratší, třeba hodinové úseky a na každou část dne mějte naplánovanou konkrétní aktivitu.
• Připravte si taky seznam náhradních činností, když vám nějaká naplánovaná aktivita vypadne. 
• Nastavte si časový limit strávený na internetu nebo na mobilu a důsledně ho dodržujte. Pokud je spouštěčem vaší hypersexuality online pornografie, zablokujte si na telefonu stránky s nevhodným obsahem, případně odinstalujte aplikace.

3. Nastavte si „zvony uvědomění“ (Mindfulness reminders)

Jedná se o externí připomínky, které vás během dne zastaví a vrátí do přítomného okamžiku. Tzv. zvony uvědomění pomáhají přerušit automatické cykly myšlenek, které by vás jinak vedly k nutkavému pohlavnímu styku. 

Jak na to:

• Nastavte si na mobilu každý den budík se 3 až 5 krátkými notifikacemi. Pomáhá např. věta: „Nadechni se a zkontroluj, co právě cítíš.“
• Některé mobilní aplikace pro mindfulness umí vysílat jemné zvukové signály v průběhu dne. Patří k nim třeba Insight Timer nebo Calm.
• Mějte u sebe tzv. fyzickou kotvu. Může to být třeba náramek, prsten nebo talisman v kapse, který vám při dotyku připomene, že se máte zastavit a uvědomit si své nutkavé sexuální chování. 

4. Veďte si deník impulzů

Zapisujte si myšlenky a odhalte spouštěče svých tužeb

Sebereflexe zvyšuje kontrolu nad vlastním chováním. Pečlivě si proto zapisujte své myšlenky a pocity. Díky tomu si uvědomíte, co spouští vaše sexuální nutkání a jaké situace se ve vašem chování opakují.

Jak na to:

• Při každém silném sexuálním pudu si poznamenejte, kdy a kde se objevilo, jaké emoce mu předcházely a co jste udělal/a, abyste nutkavé potřebě sexu nepodlehl/a.
• Po týdnu se podívejte na své poznámky, a pokud se akutní potřeba sexu objevuje např. když se večer nudíte nebo se cítíte osamělí, změňte cíleně svou rutinu. 

5. Řiďte se principy HALT 

Díky principům HALT se soustředíte jen na to, co potřebujete

Jedná se o jednoduchou pomůcku z oblasti práce se závislostmi, včetně hypersexuality. Zkratka HALT znamená:

• H – Hungry (hladový)
• A – Angry (naštvaný, v emocích)
• L – Lonely (osamělý)
• T – Tired (unavený)

Tyto čtyři stavy často zvyšují riziko, že člověk podlehne svým nárazovým pudům, protože tělo nebo mysl hledají rychlou úlevu.

Jak na to:

• Když přijde sexuální nutkání, zastavte se a zeptejte se sami sebe: „Nejsem náhodou hladový, naštvaný, přepracovaný, osamělý, nebo unavený? 
• Místo toho, abyste hledali útěchu v sexu nebo sledování porna, postarejte se opravdu jen o to, co vám chybí. Najezte se, zavolejte partnerovi nebo jděte spát. 
• Své pocity a situace si vždy zapište do deníku impulzů. Pomůže vám to lépe plánovat rizikové situace a mít připravený strategický plán. 

6. Používejte techniku odložení

Akutní potřeba sexu většinou trvá jen několik minut a pak slábne. Když se vám ji podaří co nejvíc oddálit, často sama odezní.

Jak na to:

• Když vás přepadne chuť sledovat porno nebo vyhledávat sexuální kontakt, řekněte si: „Počkám 30 minut.“
• Nastavte si budík a dělejte jinou aktivitu.
• Pokud sexuální chtíč přetrvává, vědomě ho odložte znovu o dalších 30 minut.

7. Uvolněte tělo a zklidněte mysl 

Uvolnění těla zmírňuje intenzitu sexuálního napětí

Sexuální napětí mívá souvislost s fyzickým napětím. Když uvolníte své tělo, snížíte často i akutní potřebu sexu.

Jak na to:

• Zkuste rychlé cvičení. Udělejte pár kliků nebo dřepů, případně na chvíli běhejte na místě.
• Dejte si studenou sprchu nebo si alespoň opláchněte obličej. Studená voda v těle vyvolá tzv. šokový efekt, který odvede vaši pozornost od sexuálního napětí. Zaměříte tak své tělo i mysl na jiný podnět. 
• Používejte metodu dýchání 4–7–8. Při nádechu počítejte do čtyř, do sedmé vteřiny zadržte dech a s osmou vteřinou vydechněte.

8. Hledejte podporu u druhých

Když jste na všechno sami, problém s hypersexualitou se často jen zhoršuje a uzavírá vás do bludného kruhu. Když ale požádáte o pomoc své okolí, snadněji své problémové chování zvládnete.

Co můžete zkusit:

• Domluvte se se svým partnerem, dobrým přítelem nebo terapeutem, že mu zavoláte, když je vaše nutkání k sexu nejsilnější.
• Připojte se k podpůrné skupině lidí se stejným problémem, ať už online, nebo osobně. Budete se vzájemně motivovat a podpoříte se psychicky.
• Scházejte se pravidelně s přáteli. Nebudete mít prostor propadat svým pudům.

9. Začněte sportovat

Pocit po sportu připomíná radost po sexu

Ženám a mužům se závislostí na sexu sexuologové doporučují pravidelnou sportovní aktivitu. Sport jim pomáhá odvádět přebytečnou energii a snižuje napětí i úzkost, které hypersexualitu doprovázejí. Sportovní aktivita zároveň podporuje vyplavování endorfinů a zlepšuje duševní rovnováhu. To spoustě lidem pomáhá zmírnit nutkavé sexuální myšlenky a chování.

„Extrémní fyzická zátěž pomáhá snižovat sexuální touhu. U sportovců s intenzivním tréninkem dochází k hormonálním změnám, typicky k poklesu hladiny testosteronu. Tělo dává prioritu regeneraci před reprodukcí. Pravidelný pohyb jde proto ruku v ruce se stabilním libidem,“ vysvětluje Lucie, naše odbornice na zdravou sexualitu.

Sportování pomáhá s nadměrnou sexuální touhou i našemu testerovi:

„S enormním sexuálním apetitem bojuju už od útlého mládí. Našel jsem si sice partnerku, která mi dokázala vyhovět, ale i tak jsme často balancovali na hraně partnerčiny snesitelnosti. Situace byla dlouhodobě neudržitelná. Nechtěl jsem ženu ztratit, takže jsem se zaměřil na řešení svého problému. Jedno řešení, co mi pomáhá fakt dlouhodobě, je fitness. Tělo si tím vybije napětí, hlava si odpočine a přijdu na úplně jiné myšlenky. A pocit po cvičení je hodně srovnatelný s pocitem po sexu. Když cvičím intenzivně, moje libido je mnohem lépe zvládnutelné. Nemizí, ale neovládá mě.“

10. Masturbujte a používejte erotické pomůcky

Řada studií prokázala, že pravidelná masturbace snižuje sexuální napětí. Skvělou podpůrnou roli při zvládání hypersexuality nabízejí erotické pomůcky pro muže i ženy. Představují totiž:

• diskrétní způsob, jak sami nebo s partnerem uvolnit sexuální napětí,
• pomůžou vám uspokojit svou nutkavou potřebu bez rizika nechráněného styku, promiskuity nebo narušení vztahů,
• naučíte se díky nim pracovat se svým vzrušením vědomě, zodpovědně a bez nutkavého jednání.

UMĚLÉ VAGINY A MASTURBÁTORY

11. Vytvořte si spánkovou rutinu

Spánek podporuje soustředění i sebekontrolu

Spánek funguje jako přirozená brzda a týká se to i hypersexuality. Proto si vytvořte pravidelnou spánkovou rutinu. Choďte spát v předem určený čas a spěte alespoň 8 hodin denně. 

Kvalitní spánek je pro hypersexuální osoby důležitý, protože:

• snižuje impulzivitu, 
• pomáhá stabilizovat náladu a zpracovat stres,
• podporuje vůli, koncentraci a sebekontrolu,
• zlepšuje celkovou psychickou pohodu.  

12. Používejte kondomy a nechte se pravidelně testovat na pohlavní nemoci

Cesta ke zvládnutí hypersexuality může být dlouhá. A hlavně na začátku léčby se vám pravděpodobně často nepodaří odolat nutkání k sexu. Vždy u sebe proto noste kondom a nechte se pravidelně testovat na sexuálně přenosné pohlavní nemoci. Chráníte tím sebe i svého partnera, případně nebudete šířit nemoc dál. Používáním prezervativu se taky vyhnete nechtěnému otěhotnění.

Jak fungovat ve vztahu s hypersexuálním partnerem

Snažte se, aby se váš vztah netočil jen kolem sexu

Ve vztahu s hypersexuálním mužem nebo ženou je nejdůležitější vzájemná podpora, upřímná komunikace a jasné vymezení hranic. Mluvte o tom, co vás trápí a jak se cítíte. Vyhněte se vzájemnému obviňování a snažte se jeden druhého pochopit. Vyjasněte si, jak častá sexuální aktivita je pro vás únosná a co už naopak nezvládnete. Pokud jste v pozici hypersexuálního partnera, svůj protějšek respektujte a nevynucujte si pohlavní styk naléháním nebo psychickým nátlakem. Pokud spolu o svých intimních potřebách nemluvíte, je jen otázka času, kdy se ve vašem vztahu objeví dusno, časté hádky nebo pocity osamělosti a odcizení.   

V ložnici se snažte zaměřit i na alternativní formy blízkosti. Dopřávejte si celotělové masáže, zpestřete si předehru orálním sexem a používejte erotické pomůcky. Nebo se jen mazlete a objímejte. Prohloubíte vzájemnou důvěru i pocit bezpečí a nebudete mít pocit, že se váš vztah točí jen kolem sexu.

Spoustě párů, které řeší ve vztahu hypersexualitu, pomáhá, když spolu sdílí koníčky a tráví čas mimo domov. Zkuste si najít nové společné zájmy, cestujte, jezděte na výlety, vyrážejte do přírody nebo za kulturou. Choďte pravidelně na procházky nebo si spolu jděte zaběhat. Společné aktivity posilují partnerský vztah a vytrhnou ho ze stereotypu. Navíc vám zvednou náladu a odvedou myšlenky na sex jiným směrem.

Pokud ale cítíte, že vám žádná z našich doporučení nepomáhají a situaci dlouhodobě nezvládáte, nestyďte se a vyhledejte odbornou pomoc. Jak už jsme si vysvětlili výše, hypersexualita je hlavně psychický problém, který vám pomůže vyřešit psychoterapie. Za záchranu vztahu a rodiny to stojí. 

„Hypersexualita je u mužů nebo žen řešitelný a léčitelný stav. Mnohdy stačí soustředit se na emoční a fyzickou alternativu sexu a najít jinou adekvátní seberealizaci. Pokud nepomůže změna životního stylu, může pomoci skupinová terapie, podpůrné skupiny psychoterapie anebo konzultace s lékařem a léková hormonální medikace či podání antidepresiv,“ uzavírá téma naše sexpertka Lucie.

MASÁŽNÍ OLEJE A SVÍČKYVIBRÁTORYLUBRIKAČNÍ GELY SEXY ELEPHANT

________________________________________________________________________

Zdroje:

• wikipedie (1. 8. 2025), Hypersexualita. https://cs.wikipedia.org/wiki/Hypersexualita
• nzip.cz (19. 3. 2021), Hypersexualita. https://www.nzip.cz/clanek/264-hypersexualita
• David Garkisch (17. 7. 2018), Hypersexualita se dostala na seznam nemocí. Trpět byste jí asi nechtěli. https://www.nasezdravotnictvi.cz/aktualita/hypersexualita-se-dostala-na-seznam-nemoci-trpet-byste-ji-asi-nechteli
• Clevenald clinic (04.05.2022), Sex addiction, hypersexuality and compulsive sexual behavior. https://my.clevelandclinic.org/health/diseases/22690-sex-addiction-hypersexuality-and-compulsive-sexual-behavior
• National Library of Medicine (18. 8. 2023), Salivary testosterone levels are associated with Compulsive Sexual Behavior (CSB) in men but not in women in a community sample. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/37594880/
• doc. MUDr. Jaroslav Zvěřina, CSc. (14. 4. 2018), Sexuolog Jaroslav Zvěřina: Představy o hypersexualitě bývají naivní. https://www.novinky.cz/clanek/zena-vztahy-a-sex-sexuolog-jaroslav-zverina-predstavy-o-hypersexualite-byvaji-naivni-9902
• Heba Elrafei a Qutub Jamali (30. 11. 2021), Assessment and treatment of hypersexuality: a review. https://www.cambridge.org/core/journals/bjpsych-advances/article/assessment-and-treatment-of-hypersexuality-a-review/DF56B43D27365C746D21BAC21D476928
• Nationa Library of Medicine (1. 8. 2013), Methodological Review of Treatments for Nonparaphilic Hypersexual Behavior. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/23905759/
• MUDr. Zlatko Pastor, Příliš mnoho sexu škodí? https://sex-centrum.gona.in/otazky-a-odpovedi/clanky-a-publikace/prilis-mnoho-sexu-skodi/
• Wikipedie (7. 1. 2023), Naltrexon. https://cs.wikipedia.org/wiki/Naltrexon