Tákže čím začnu? Že Apolu podobných, mystických transformátorů „Roláků, Tesilek a šikanovaných Kyslíků z kasáren do rolí Alfa samců Drakobijců, Vůdců smeček, Feláků a Travoltů“ jsem za zivot vyzkoušel relativně širokou a rozhodně pestrou paletu. A to z prostého důvodu. Věčné téma skutečných účinků feromonových Džinů z lahví a bájemi vyhajpovaných ‚porno much starověku‘, nebo chcete li – afrodiziak, mne opravdu zajímá. Onu uváděnou pestrost chápejte co do množství aplikačních způsobů, jakými lze těla ‚všedních obyčejníků‘ (z jejichž nudných až takřka neviditelných řad přesto ještě čním jak mohyla, anžto já jsem Svazu všech Zbytečníků světa předseda :-) ) o tyto látky obohatit. Kuličkové roll-ony, sprejky, parfémované, neparfémované, olejové, aerosolové, koupací a šumivé, jakož i farmaceutické polykací, nebo ‚Indulonově‘ mazací, co se nákladů týká, tak drahé skoro jako samotný lanýž drahým je, ale i jednu břečku nabízenou za cenu reálné hodnoty už otevřené a rozkouřené krabičky cigaret – takže zřetelně ještě zbytečnějšího ‚Flusu z lahve‘, než je pocit ‚zbytečnosti potencionálního zákazníka v boji o přízeň něžného pohlaví‘, od které mu slibuje pomoci. Všechny tyhle lektvary jsem prubnul, pročež jisté expy z vlastního bádání si neskromně dovoluji sám sobě přidělit. A teď k věci, tedy k Apolu. Plusové bodíky mu dávám za jeho parfémovou platformu, neboť ta je dle mého názoru mnohem lepším nosičem feromonů než varianty prosté jakéhokoliv aroma. A to platí i za předpokladu, kdy se jedná jen o cílený pokus vyvolat u zákazníka placebo efekt. Totiž – pokud sami neucítíte žádnou stopu po aplikaci (u Apola je touto stopou očekávaný styl intenzivní, chlapácké vůně nasládlého koření), bude vašemu mozku podprahově chybět hmatatelný důkaz toho že vskutku proběhla, a zákonitě proto nedojde ani k impulsu vaším směrem, aby jste v kouzlo uvěřili. Během pár vteřin zapomenete, že jste na sebe vůbec něco cákli, placebo efekt se nespustí a sebevědomějšími lovci se nestanete. Vůně Apola je silácky příjemná a osvěžující. Já osobně mám rád ten energizující ‚Nikola Tesla Fresh‘ pocit, kterak doprovází každé stisknutí sprejky a s povděkem vítám, že tohle zde funguje spolehlivě. Avšak co Apolu příliš dobře nejde a v čem spatřuji jeho největší slabinu je doba, během které v rámci které trvanlivosti tohoto pozitivního efektu. V přímém srovnání s jinými testovanými značkami jej skrze nozdry přestávám vnímat na můj vkus až příliš brzy, díky čemuž není zbytí a po relativně krátké době jsem okolnostmi donucen svěžest Apola znovu obnovit jeho dalším použitím. To by samo o sobě nijak velký problém nepředstavovalo, nebýt ovšem skutečnosti, že s navýšením frekvence jednotlivých aplikací roste přímo úměrně i spotřeba vzácného koktejlu, jenž by ze mne – z prostořekého a zakřiknutého stínu vrhnuvšího posledním
kandelábrem v ulici měl stvořit divokou šelmu na zteč do první linie, Alaina Delona v jeho top formě, v jaké našim maminkám, zapuštěným toho času do matrací gaučů socialistických obýváků rozepínal sponky podprsenek pouhým pohledem z černobílé televize, na které ho – poloboha ryzí čistoty – skrze navlhlé spojivky přetoužených oči zamilovaně sledovaly. A to už bych já za problém označil. A když na pozadí těchto trablů promítnu ještě (v kategorii aerosolem šířených feromonů spíš vyšší) cenu za 50 ml flakónek, vzniká rázem z uvedeného problému – a teď mi prosím odpusťte ten výraz – těžce stravitelné sousto z pokrmu mdlé chuti.
Ale…
Tohle Apolo má v sobě přece jen něco víc, než jen drahý nádech exotického koření a sacharidů z medu. Kolegyně v práci se na mne během našich tendenčních konverzací najednou více lepí a tlačí, ve snaze dotknouti se aspoň části mého oděvu, pokud mě už nezačnou přímo hladit. A to některé vážně dělají. Všimly si i Apola konkrétně, jelikož pravidelně vyzdvihují jak hezky voním. Nevrčí na mne, ony se totiž do slova a do písmene culí mým směrem, ledva vstoupím do místnosti. A manželka doma? Zatvrzelá Královna Puritánek a ledu si mne neustále po očku prohlíží a dokonce se u toho kolikrát i nenápadně olízne, rudnou jí líčka a včera jsme si to rozdali přesně tak, jak to dělají vši. Vší silou!!! A dneska tuším, že skončíme pod larisou u nějakých prasečinek a čuňáren zase! Nevím ještě přesně co to v tom Apolu vlastně je, ale jsem tomu na stopě.
Eslipak von tam nejní ňákej ten feremón… Tedy foremón. FEROMON přece! …no do vtáka, jsem trochu šokován.
Klidně mu dejte taky šanci. ;-) Loučím se a jsem s pozdravem, Wolfgang Spitchik
