Povídka: Černobílá koule a zelená tráva…
Pokrčil rameny a odložil plechovku na noční stolek. Sundal si firemní košili, sako i kalhoty a vlezl do pelíšku za svojí láskou, která se k němu přitulila jako předoucí kočka a položila mu hlavu na prsa.
Zavrtali se do deky jako párek koček, které si hledají klidnou pozici pro společný spánek, ale pořád vykukovali a mezi společným hovorem ukusovali oříšky a upíjeli společně z plechovky.
„Skočím si taky pro jedno, z těch křupek mám žízeň.“
„Jasně, ale nebuď tam dlouho, už to začíná.“ řekl s pohledem na obrazovku, kde už se dohadovali moderátoři zápasu, zatímco za nimi vévodila zelená plocha hřiště.
Zase k němu skočila a zajela mu rukou do kalhot. Sevřel stehna tak, že nemohla hnout ani zápěstím a v žertu jí pohrozil prstem: „Až potom, lásko, až potom…“
Sex nebyl to jediné, na co ještě došlo. V lednici byla krabička, které si předtím nevšiml, a v ní jeho oblíbené tuňákové suši včetně hůlek a wasabi omáčky.
Poselství:
Buďte jako hobiti ze Středozemě a udělejte z každé společné chvilky něco zvláštního, na co nezapomenete. Ať už s pomůckami, nebo bez…
