Shibari pro začátečníky: Průvodce japonským uměním vázání
Podlehněte kouzlu shibari a naučte se základní techniky vázání i pravidla bezpečnosti pro esteticky vzrušující zážitek ze svazování.
OBSAH
- Definice shibari a jak se liší od kinbaku
- Historie a filozofie shibari
- Bezpečnostní pravidla
- Doporučené vybavení
- Praktické tipy pro začátečníky
- Doporučené zdroje a kurzy
- Základní techniky svazování
- Časté chyby začátečníků a jak se jim vyhnout
- Shibari ovlivňuje emoce i sebevědomí
- Jak začlenit shibari do partnerského vztahu
- Příběhy a zkušenosti našich testerů
- Často kladené otázky (Shibari FAQ)
Definice shibari a jak se liší od kinbaku
Kult bondáže vznikl v Japonsku už v 16. století. Tehdy se svazování používalo v bojovém umění hojojutsu pro zpacifikování nepřítele nebo k transportu zajatce. Postupně se tyto formy svazování vyvinuly ve formu erotického umění, které označujeme jako shibari nebo kinbaku. Oba termíny se používají pro označení estetického svazování a často se zaměňují, ale ve skutečnosti se od sebe vzájemně odlišují svým významem a použitím.
Slovo shibari znamená v japonštině „svázání“ nebo „vázání“ a v běžném jazyce označuje jakékoliv svazování (třeba při balení dárků nebo vázání uzlů). Ve světě BDSM a erotického umění se za shibari označuje umělecké vázání provazem, které se zaměřuje na vizuální zážitek a emoční propojení mezi partnery, tzv. riggerem (tím, co svazuje) a modelkou (submisivní polovičkou, která se nechává svázat). Pro shibari jsou typické krásné, komplikované uzly, které podtrhují tělesné křivky a vytvářejí vizuálně zajímavé a vzrušující kompozice svázaného těla.
Kinbaku naopak v překladu znamená uvázání jednotlivce a odkazuje tak na psychologické a emocionální aspekty svazování. Na rozdíl od shibari se soustřeďuje na hlubší význam emočního vztahu mezi svazovaným a tím, kdo svazuje. Kinbaku prohlubuje důvěru, komunikaci a vzájemný respekt mezi partnery. Milovníci tohoto typu svazování ho nejčastěji popisují jako intimní rituál, který vede k prohloubení vztahu a porozumění sobě i druhému.
Historie a filozofie shibari
Japonské umění vázání sahá až do období Edo v 16. století, kdy vojáci a policisté používali ke znehybnění a přepravě vězňů techniku svazování vycházející z bojového umění hojōjutsu. Tato technika svazování měla svá pravidla:
- Vězni ze svázání nesměli uniknout ani při vykloubení kloubů.
- Vězni nesměli znát techniku vázání. Proto se svazovali mimo své zorné pole.
- Při svazování nesměl vězňům vzniknout úraz s trvalými následky.
- Vázání muselo být krásné.
Kromě toho nebylo svazování jen praktické, ale často odráželo i společenský statut vězně.
Ve 20. století se hojōjutsu transformovalo do umělecké formy v podobě kinbaku a shibari.
Nejoblíbenější metodou svazování se stalo shibari, které není jen o prostém znehybnění, ale zaměřuje se hlavně na emocionální a estetický prožitek. Mezi jeho 3 základní stavební kameny patří:
- Důvěra a souhlas
Při svazování je důležitý nejen souhlas, ale hlavně hluboká důvěra mezi partnery. Svazovaná modelka se totiž dobrovolně odevzdává do rukou riggera a přitom se vzdává veškeré zodpovědnosti, kterou přebírá ten, co váže. Díky tomu se mezi partnery vytváří silné emocionální pouto.
- Estetika
Shibari klade důraz na vizuální krásu uzlů, které jsou často inspirované tradičními japonskými uměleckými styly. Při svazování se používají přírodní provazy z juty nebo konopí, které podtrhávají celkový dojem.
- Komunikace
Při svazování je komunikace na prvním místě. A to hlavně ta neverbální. Partneři totiž spolu mluví hlavně pomocí gest nebo napětím/uvolněním svalů nebo napnutím provazů. Komunikaci při svazování ale předchází jasná domluva ještě před začátkem session (lekce), kdy se na sebe partneři navzájem naladí, domluví si tzv. safe word (bezpečnostní slovo), které můžou nahradit např. i určitým gestem. Díky tomu se jim pak spolu lépe komunikuje během celého svazování.
Bezpečnostní pravidla
Při bondáži ať už v jakékoliv podobě, bez ohledu na to, jestli se vrhnete do uměleckého světa shibari nebo zabrouzdáte do BDSM a znehybňování pouty, šátky a páskami, vždy se řiďte základními bezpečnostními pravidly. Ta představují etický kodex shibari a jsou známá pod zkratkami SSC (Safe, Sane, Consensual) nebo její starší verzi RACK (Risk-Aware Consensual Kink). Dnes se častěji setkáte s přístupem 4C’s: caring (péče), communication (komunikace), consent (souhlas), caution (opatrnost), který klade důraz na:
-
Souhlas (Consensual)
Na začátku bezpečného svazování je vždycky souhlas. Všichni účastníci musí mít o chystaném svazování všechny informace, na základě kterých s bondáží souhlasí. Konsenzus odlišuje BDSM od týrání a zneužívání. Proto při něm klademe důraz na komunikaci, v rámci které si partneři řeknou své hranice, očekávání i obavy, které pak vzájemně respektují.
„Pokud potřebujete v průběhu vázání cokoliv upravit, změnit nebo z jakéhokoliv důvodu vázání přerušit či ukončit, je v pořádku si říci. Je důležité respektovat sám sebe a také respektovat hranice a potřeby toho, s kým vážu,“ říká kink-aware a poly-aware psycholožka psycholožka Mgr. Bc. Zdeňka Pospíšilová.
Bezpečnost a důvěra na prvním místě - Bezpečnost (Safe)
Při svazování se jako u klasických BDSM hrátek snažte předejít jakékoliv možnosti ublížení sobě nebo druhému. A to nejen po fyzické, ale hlavně po psychické stránce. Doporučujeme si proto ještě před samotným začátkem vázání domluvit tzv. safe word (bezpečné slovo), které v případě jakéhokoliv nepohodlí, zafunguje jako okamžitá stopka. Kromě slovního projevu může mít i podobu gesta nebo semaforu (zelená, oranžová, červená).
- Rozumnost (Sane)
Svazování ať už v podobě shibari, kinbaku, nebo v rámci sexuální bondáže se musí provádět s jasnou myslí a rozumem. Proto při BDSM hrátkách zapomeňte na alkohol a jiné návykové látky, které by mohly ovlivnit váš úsudek.
- Péči (Aftercare)
Rozvázáním shibari nekončí. Po každé session přichází na řadu aftercare neboli péče. Na její podobě se domluvte s partnerem už před samotným vázáním. Někdo po shibari potřebuje chvilku klidu a ticha. Jiní se chtějí obejmout a mazlit, zatímco další si rádi popovídají o svým pocitech a dojmech. Součástí péče je samozřejmě i ošetření poranění, pokud nějaké vznikne (např. odření kůže nebo modřina).
Význam aftercare zdůrazňuje i psycholožka Mgr. Bc. Zdeňka Pospíšilová: „Naplánujte si po vázání ještě čas na aftercare, která je důležitá k doznění emocí, odpočinku, přemostění do „běžného života“ a může být také prostorem ke společnému sdílení toho, jaké to pro zúčastněné strany bylo. Mimo to aftercare funguje jako prevence některých nepříjemných stavů, které mohou po vázání nastat, jako je drop či morální kocovina.“
Pro svazování jsou typická ještě další pravidla jako:
- Nikdy nenechávejte svázaného partnera o samotě.
- Nikdy netahejte provaz přes krk nebo tepny na jiných částech těla.
- Pravidelně kontrolujte partnerův dech i jeho pocit pohodlí.
- Mějte po ruce ostré nůžky pro případ okamžitého vysvobození partnera (během bondage může dojít ke skřípnutí nervu, odkrvení končetin nebo omdlení).
„Do vázání se nepouštějte pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek,“ dodává ještě k pravidlům psycholožka Mgr. Bc. Zdeňka Pospíšilová, která se specializuje na netradiční sexuální zájmy a věnuje se také tématu konsensuální nemonogamie a polyamorie.
Doporučené vybavení
Abyste věděli, jak se shibari začít v pohodlí domova, řekneme si, co přesně k tomu potřebujete. A začneme od toho nejdůležitějšího, a tím je provaz. Ten tvoří naprostý základ každého shibari vybavení. Jenže jaký vybrat? Existuje spousta barevných provedení, délek i materiálů... Obecně se začátečníkům doporučuje sáhnout po provazu dlouhém 10 m. Zkušení riggeři si pak vybírají i kratší nebo delší provazy, se kterými umí pracovat.
„Typ provazu bych volila podle toho, k čemu ho chci používat. Obvyklá je tloušťka 6 mm a délka 8 m, ale jak délku, tak šířku lze samozřejmě volit jinou dle osobních preferencí. Co se materiálu týče, v základu lze vybírat mezi syntetikou a přírodním provazem – bavlněným, konopným nebo jutovým. Každý z nich má svá specifika a přináší trochu jiné prožitky – syntetický obvykle trochu víc klouže na rozdíl od juty, která dobře drží a je tak vhodná na shibari. Bavlna je jemnější a naopak konopný provaz může být hrubší a mívá také specifickou vůni,“ vysvětluje psycholožka Mgr. Bc. Zdeňka Pospíšilová.
Kromě délky je důležitá taky tloušťka provazu. Tenčí se používají při BDSM lekcích třeba pro podvázání varlat. Pro svazování těla (a jeho případného zavěšování) se hodí tlustší provazy, které se tolik nezařežou do těla.
Nakonec už si pak stačí vybrat jen správný materiál provazu. V obchodech najdete provazy z bavlny, juty, konopí, syntetiky nebo třeba kokosových vláken. Začátečníkům doporučujeme sáhnout po bavlněných nebo jutových provazech, které jsou pevné a příjemné na dotek. Provazy z umělých vláken vás sice zaujmou lesklými barvami, ale hodí se spíš jen pro focení nebo lehké BDSM. Díky hladkému povrchu se totiž snadno samovolně rozvazují. Pokud to se shibari myslíte vážně a chystáte se postupně dopracovat i k zavěšování, pořiďte si konopný nebo jutový provaz. Oba jsou pevné a bývají dost široké na to, abyste s nimi bezpečně zvedli modelku do vzduchu. Kokosové provazy mají drsná vlákna, která nepříjemně škrábou. Proto se nejčastěji používají při trestné bondage.
Nezbytnou součástí vybavení na shibari jsou i ostré nůžky pro případ, že byste museli svázaného partnera co nejrychleji vyprostit z provazů. To se může stát třeba při odkrvení ruky/nohy nebo když vám submisivní polovička omdlí. V takovém případě neztrácejte čas s rozvazováním uzlů a jednoduše provaz rozstříhejte.
V rámci zachování bezpečnostních pravidel shibari nezapomeňte taky na správnou údržbu svého vybavení. I když bondážní provazy většinou žádnou údržbu nepotřebují, tak v případě ušpinění otřete znečištěnou část vlhkým hadříkem a nechte provaz uschnout. Nikdy ho nenamáčejte ve vodě ani ho nedávejte do pračky nebo sušičky. Zničil by se. Nůžky mějte vždy čisté a ostré. A co je nejdůležitější – mějte je vždy po ruce!
Praktické tipy pro začátečníky
Šikovných rad a fíglů najdete v našem článku hromadu. Ty nejlepší tipy pro začátečníky jsme ale sepsali do 4 praktických rad, se kterými vklouzne do světa shibari úplně každý.
1. tip: Začněte pod dohledem zkušeného riggera
Nejlépe se shibari začnete tak, že se přihlásíte na nejbližší kurz shibari pro začátečníky nebo navštívíte bondage/rope jam. A pokud jste si na sociálních sítích vyhlédli nějakého riggera, kterého sledujete, zkuste ho oslovit a domluvit se na individuálních lekcích. Správná technika vázání je důležitá nejen z estetického hlediska, ale hlavně z důvodu bezpečnosti. Učte se proto od zkušeného riggera, který vás ji naučí. Při vázání uzlů se vyhýbejte až moc těsným uzlům, tlakovým bodům a nervovým zakončením, které byste mohli svázáním poškodit.
„Lidé se často na začátku stydí jít na workshop, když nic neumí… ale to je naprosto v pořádku. Případně je možnost i individuální výuky. Ale workshopy pro začátečníky jsou všechny koncipovány tak, že člověk neumí nic a postupně se na nich naučí vše potřebné. Dokonce je vždy možnost si i na místě zapůjčit provazy přímo pro shibari,“ vypráví z vlastní zkušenosti rigger Ondřej Monhart alias Krutý sever.
2. tip: Zvažte své fyzické i psychické zdraví
Předtím, než začnete sami někoho vázat nebo se necháte svázat, zvažte i své fyzické a psychické zdraví, a hlavně o něm otevřeně mluvte. Pokud se chcete stát riggerem (tím, kdo váže), měli byste být fyzicky zdatní a psychicky vyrovnaní. Ti z vás, kteří se naopak chtějí nechat svázat, by měli myslet na to, že v provazech dochází ke znehybnění, odkrvení končetin a ztrátě svobody. Proto se moc nehodí pro lidi, kteří mají např. chudokrevnost (protože se jim hůře okysličuje tělo), mají nedostatek svalové hmoty nebo je trápí úzkosti nebo panické ataky. S každým z těchto zdravotních omezení dokáže zkušený rigger pracovat, ale musíte mu o nich říct!
To potvrzuje i psycholožka Mgr. Bc. Zdeňka Pospíšilová: „Na vázání je důležité, aby se člověk cítil dobře nejen po fyzické, ale i psychické stránce. To, s jakou náladou, v jakém rozpoložení do vázání vstupujeme, může velmi ovlivnit celý prožitek. Je v pořádku, že člověk může být před prvním vázáním nervózní. Pomoci může např. krátká meditace, dechové cvičení, naladění pomocí hudby nebo společný rituál s protějškem, se kterým vážeme. Po svůj klid také můžeme vypnout vyzvánění a notifikace, abychom se mohli co nejlépe zaměřit na prožitek tady a teď.“
3. tip: Nezapomeňte na aftercare
Před první lekcí svazování (tzv. session) doporučujeme se domluvit i na podobě následné aftercare neboli péči po lekci. Shibari je pro obě strany silným emočním zážitkem, po kterém každý potřebuje čas na odpočinek a vrácení mysli do reality. Někdo se po něm chce přitulit a obejmout. Jiný si chce povídat, zatímco další mlčet. Někteří riggeři potřebují ihned po skončení session vše uklidit a až pak se s modelkou obejmout nebo mluvit. Aby vás chování toho druhého po skončení session nepřekvapilo, domluvte se hned na začátku, jak vaše after care bude vypadat.
„Vykomunikujte si předem vzájemná očekávání, hranice, omezení, touhy. A v neposlední řadě stopku. Důležité mi také připadá říci, že stopku může použít kdokoliv bez ohledu na roli, tedy vázaný i ten, kdo váže,“ doporučuje psycholožka Mgr. Bc. Zdeňka Pospíšilová.
4. tip: Používejte kvalitní shibari vybavení
Dalším neopomenutelným bodem, na který musíte myslet už od začátku, je kvalitní vybavení, o které se dobře starejte. Pravidelně kontrolujte opotřebování provazů a v případě potřeby je vyměňte. A nezapomeňte mít u sebe taky ostré nůžky.
„Pro shibari se tradičně používá jutový provaz s průměrem 6 mm a délkou 8 m. Ty konkrétně pro shibari pak bývají ještě dále ošetřeny, aby získaly svoji pevnost a zároveň byly příjemnější na dotyk. Pokud začínáte a chcete si doma trochu ‚užít‘ s provázkem, není třeba více než umělý provaz s podobným průměrem. Nedoporučoval bych ale bavlnu – hodně se natahuje a dotažené uzly na ní už často nepovolíte. Proti tomu syntetický provaz se zase povolit umí jednoduše, ale zase se s ním taky snadněji ‚popálíte‘ při přejíždění po holé kůži,“ vysvětluje přední český rigger Krutý sever.
Doporučené zdroje a kurzy
Co je to shibari, jaké má přínosy a proč ho milují lidé po celém světě, už víte. Pokud jste jeho kouzlu podlehli, nezbývá vám nic jiného než se shibari naučit, abyste ho mohli zažít na vlastní kůži. A my vám poradíme, jak na to.
1. Navštivte shibari studio
Nejlepším způsobem, jak proniknout do světa japonského umění vázání, je navštívit nejbližší shibari studio a přihlásit se na kurz, workshop nebo zažádat o soukromé lekce.
V Česku se shibari naučíte v těchto studiích:
Podobné doporučení má pro nadšence shibari i rigger Krutý Sever: „Co se rozvíjení týče, záleží na vaší úrovni zkušeností. Pokud začínám, je nejlepší vyhledat studio či lektora v okolí. V ČR máme bohatou komunitu, několik studií, a ještě bohatší nabídku workshopů od více než 15 různých aktivních lektorů s vlastními přístupy a workshopy pro všechny úrovně zkušeností. Česká shibari komunita žije primárně na facebooku ve skupince Shibari CZ., kde je i možnost najít k sobě snadno parťáka, zeptat se a najít události. Nově u nás vzniká i projekt shibaririgger.cz, který má za cíl právě sjednotit všechny události kolem shibari v ČR na jedno místo. Pro zkušenější se pak otevírá možnost samostudia online. Největší databází pro učení online je pak určitě shibaristudy.com.“
Psycholožka Mgr. Bc. Zdeňka Pospíšilová k tématu dodává, že nedá dopustit na pražské studio Subspace: „Vřele doporučuji pražské studio Subspace, které nabízí kurzy pro začátečníky i pokročilé a kurzy od lektorky Diany Very nebo Janka Šlonce. Co se týče online zdrojů, doporučuji nově vznikající projekt ShibariRigger.cz, kde mohou čtenáři najít články o nejrůznějších tématech od stylů vázání, přes bezpečnost, až po konkrétní návody, plus kalendář akcí a další užitečné informace.“
2. Oslovte zkušeného riggera
Většina zkušených a známých riggerů, kteří se účastní workshopů nebo pořádají lekce kurzy, má sociální sítě. Můžete je proto dohledat na facebooku nebo instagramu a oslovit je. Tipy a zkušenosti s jednotlivými riggery najdete i ve facebookové skupině Shibari CZ.
3. Vzdělávejte se
Ačkoliv v shibari platí pravidlo: Nikdy nevázej uzly podle fotek nebo videí!, protože z nich neodhadnete správné napětí provazů, může vám takový materiál skvěle posloužit jako inspirace, na kterou se na kurzu zeptáte svého lektora. Pokud s daným uzlem má zkušenosti, rád vás ho naučí a vysvětlí vám jeho rizika.
Na druhou stranu se shibari neustále vyvíjí. Sledujte proto kvalitní zdroje a čtěte si o nejnovějších trendech v shibari.
Pokud rádi čtete, tak k povinné četbě o japonském umění vázání patří knihy v anglickém jazyce jako třeba:
- Master K: The Beauty of Kinbaku (Detailní průzkum historie a estetiky kinbaku)
- Midori: The Seductive Art of Japanese Bondage (Praktický průvodce technikami a filozofií japonského vázání)
- Lee Harrington: Shibari You Can Use (Úvod do shibari s důrazem na bezpečnost a komunikaci)
Z anglických zdrojů můžete pro inspiraci nebo vzdělávání využít i ověřené webové stránky zaměřené na shibari, kam patří třeba:
Základní techniky svazování
Mezi základní shibari techniky patří uzly, které pohodlně nacvičíte na sobě nebo židli. Přehled všech uzlů, včetně obrázkového návodu, najdete třeba na stránkách Shibari Academy. My se společně podíváme na pár základních uzlů, které zvládnou i začátečníci. A to i bez toho, aby hned investovali do profesionálních shibari provazů a montáže háků pro zavěšování. Ostatně, jak doporučuje přední český rigger Ondřej Monhart (@Krutý sever), kouzlo vázání se schovává v jednoduchosti.
„Obecně bych řekl: Keep it simple. Mnoho lidí spěchá do složitých úvazů, plných závěsů a hledají kouzlo tam, kde není. Provaz je jen nástroj, stejně jako vaše přítomnost, dotyk, pohled, společný prostor. Buďte vědomě s partnerem a užívejte si jeho přítomnost. Základním uzlem pro shibari je single column tie spolu se základní technikou jednoduchého omotávání. Ale pokud chcete jen něco vyzkoušet, udělejte si na partnerovi obyčejný uzlík a zamotejte ho do provazů. Provaz je prodlouženým dotykem. Jak říkám: místo obejmutí tě dvakrát zamotám dokola… Pokud do toho dáte kus sebe, uvidíte, jak silný dopad to na druhého může mít.“
1. Square Knot
Square Knot neboli čtvercový uzel vznikne uvázáním uzlu směrem zleva doprava a pak zprava doleva (nebo obráceně). V podstatě uvážete dva klasické uzly (jaké byste uvázali třeba na stužce při balení dárku), jen v opačných směrech tak, aby vznikl plochý uzel.
2. Inline Double Coin Knot
Inline double coin knot sice nemá žádné funkční využití, protože se používá hlavně jako dekorační prvek, na druhou stranu je ale nejlepším uzlem pro shibari začátečníky. Ptáte se proč? Protože si na něm všichni nováčci krásně nacvičí zručnost, kterou pak využijí při tvorbě dalších uzlů.
Tento uzel se váže tak, že uděláte smyčku, která bude ležet na pravé straně. Horní konec provazu stočíte směrem dolů tak, aby ležel na smyčce. Pak provaz povedete směrem pod druhý konec lana a kolmo k první smyčce vytvoříte druhou smyčku. Nakonec zatáhnete za oba konce provazu tak, abyste utáhli uzel a vytvořili výsledný dekorační uzel.
3. Prusik Head Knot
Spousta začátečníků si myslí, že jakmile se uzel jednou uváže, musí pevně držet na svém místě. To se ale netýká Prusik head knot. Tento typ uzlu totiž klouže, když není napnutý.
Prusik head knot si oblíbíte díky jeho jednoduchosti. Nejdřív si na provazu vytvořte očko, které nasadíte na konec palce a ukazováčku (jednoduše provlečete tyto dva prsty přes smyčku). Pak z vnitřní strany dlaně povedete smyčku provazu směrem k sobě a vrchem ji obmotáte současně kolem palce a ukazováčku. Tento postup znovu zopakujete, abyste na obou prstech měli dvě otáčky. Pak prsty stisknete k sobě a úplně první smyčku, kterou jste nasadili na palec s ukazováčkem až ke kořeni prstů, posunete druhou rukou přes obě namotané smyčky směrem dolů, pod oba palce, které držíte u sebe, a utáhnete.
4. Single Column Tie
Tzv. column ties jsou pro shibari něco jako základní stavební kameny. Tento typ uzlů je výborný pro začátečníky hlavně z toho důvodu, že si jeho vázání můžou nacvičit sami na sobě. Třeba na noze. Vázání sebe samého má výhodu i v tom, že lépe pochopíte, jak se svázaný partner cítí. Zjistíte taky, jak máte provaz uvázat, abyste se vyhnuli spálení kůže.
Smyčku provazu přehoďte 2x třeba přes levé předloktí a zbylou část smyčky pak veďte do kříže z pravého dolního rohu směrem doleva, abyste ji mohli pak zpátky směrem doprava provléct pod provaz na své ruce. Tím vznikne uzel s očkem na pravé straně. Opačné dva konce lana veďte zespodu po levé straně nahoru a otočte provaz tak, abyste vytvořili nahoře opět smyčku. Její konec provazu bude viset podél levé strany uzlu na předloktí. Novou smyčku pak přehoďte přes první smyčku vpravo. První smyčku si přehozením přes palec levé ruky zafixujte a utáhněte volný konec provazu, abyste docílili pevného uzlu.
5. Double Column Tie
Vázání tohoto na první pohled složitého uzlu patří mezi základní shibari techniky. My si ho vysvětlíme při vázání na zápěstí. Začněte s provazem přeloženým napůl. Držte ho v ruce, kterou vedete pohyb, zatímco druhou rukou položíte smyčku přes to, co budete vázat.
Udělejte dvě až tři otočky, abyste získali pruh tvořený čtyřmi až šesti prameny provazu. Smyčka, kterou použijete, by měla být delší než u Single Column Tie – cca 25 až 35 cm – abyste měli dostatek délky na dokončení uzlu.
Držte všechny prameny pohromadě jednou rukou a druhou rukou položte smyčku přes ně. Pak obtočte provaz mezi dvěma sloupci až na opačnou stranu.
Obtočte smyčku kolem všech pramenů a vraťte se zpět na místo, kde jste začínali.
Teď musíte vytvořená pouta zajistit. Nejdřív změňte směr konce provazu (tzv. ocas) tak, abyste provaz ohnuli. Zatáhněte za smyčku směrem nahoru a začněte utahovat jednotlivé prameny pout. Tímto způsobem se všechny prameny utáhnou rovnoměrně.
Pak položte smyčku přes zahnutý konec provazu. Prostrčte ruku ohybem a zahákněte smyčku. Protáhněte ji skrz. Tím vznikne druhý zákrut čtvercového uzlu. Pokud jste postupovali správně, uzel bude mít typický tvar se třemi překryvy v místě uzlu.
Zkontrolujte, jestli jsou pouta správně utažená. Měly by se pod ně vejít dva prsty.
„Mezi základy, na kterých lze stavět složitější vázání, patří single a double column tie. Dál je to např. šněrované vázání nebo úvaz takate kote, ze kterého lze vycházet i při složitějším vázání na zemi nebo při závěsech.“ dodává k základním technikám psycholožka Mgr. Bc. Zdeňka Pospíšilová.
Časté chyby začátečníků a jak se jim vyhnout
Při shibari se řada lidí, hlavně z řad nováčků, nevědomky dopouští celé řady chyb. Abyste si shibari užili naplno, bezpečně a bez zbytečných pochybení, podíváme se společně, na co byste si měli při svazování dávat pozor.
1. chyba: Ignorování důležitých částí těla
Jednou z nejčastějších chyb, kterou začátečníci v shibari dělají, je to, že nevědí, jakým částem těla by se měli při vázání vyhnout. Než se proto pustíte do vzrušujícího světa japonského umění vázání, nastudujte si anatomii lidského těla. A to hlavně místa, kterými prochází nervy, abyste provazem žádný nerv neskřípli a neporanili ho. Obecně se doporučuje vyhýbat oblastem kolem kloubů (lokty, kolena) a citlivým místům, jako je třeba podpaží.
„Z hlediska bezpečnosti začátečníci často chybují v oblasti nedostatečné znalosti anatomie a použití nevhodných uzlů a úvazů. Výsledkem pak mohou být nejen povrchová zranění od provazů, ale i poškozené nervy. Jejich léčba může vyžadovat poměrně velké množství času. Zároveň mě k tomu napadá uvést, že vázání není jen technika. Jde o prožitek. To znamená, že technické znalosti jsou základem bezpečné praxe, ale u dobré session je třeba nezapomínat ani na emoční stránku a s tím související věci, jako je atmosféra, dotek, dech…“ vysvětluje psycholožka Mgr. Bc. Zdeňka Pospíšilová, která se ve své praxi zaměřuje na netradiční sexuální zájmy, jako je BDSM nebo kink.
2. chyba: Začínáte se složitými technikami
Spousta začátečníků se hned ze startu pouští do složitých uzlů nebo náročných postrojů, aniž by si osvojili základy. Místo takto riskantního chování se proto věnujte základům. Pořádně se naučte jednoduché uzly, které doslova zvládnete uvázat i poslepu. A pokud se chcete zlepšit co nejrychleji, zajděte si na workshop nebo kurz s ověřeným shibari lektorem.
To ostatně doporučuje i psycholožka Mgr. Bc. Zdeňka Pospíšilová: „Pokud člověk s vázáním začíná, doporučila bych navštívit workshop nebo soukromou lekci a nechat si vše vysvětlit a ukázat. A pak je to stejně jako řada jiných věcí o tréninku. Mimo to bych také doporučila mít při vázání po ruce bezpečnostní nůžky, lékárničku, nápoj a něco sladkého.“
3. chyba: Přeskakujete trénování základů
Na internetu sice najdete stovky videí s dobře zpracovanými návody, jak vázat uzly, ale nic vám nenahradí osobní praxi. Sledování videí proto doplňte individuálními nebo skupinovými workshopy se zkušenými riggery, kteří vám dají dobré rady a prozradí vám i svoje tajné fígly.
Zkušení lektoři vám navíc dají zpětnou vazbu na vaše vázání, abyste do shibari pronikli snadněji a hlavně bezpečně. To doporučuje i český rigger Ondřej Monhart, kterého najdete na Instagramu po přezdívkou Krutý Sever.
„Častou chybou je u začátečníků snaha naučit se techniku od základu podle videí, youtube a jiných online zdrojů. Shibari je krásná praktika, která ale skýtá i velké prostory pro chyby. Špatné napětí, manipulace s provazem, umístění úvazu aj. Není na škodu se před workshopem podívat na nějaké video, získat představu a zorientovat se v problematice, ale to reálné a praktické je nejlepší si nechat až na odborný dohled. Není nic těžšího než se přeučovat něco, co jsme se naučili špatně.“
4. chyba: Zanedbáváte komunikaci s modelkou
V shibari je otevřená komunikace naprosto nezbytná. Pomáhá prohloubit důvěru mezi riggerem a modelkou (svázanou osobou) a taky oba partnery na sebe vzájemně napojuje. Díky upřímné komunikaci si pak ze shibari session odnáší příjemné pocity jak modelka, tak i rigger.
„Jako běžné chyby, se kterými se lze někdy potkat i mezi zkušenějšími, vnímám podcenění komunikace a podcenění bezpečnosti. Podcenění komunikace ve smyslu žádného nebo nejasného vymezení očekávání, hranic, nastavení stopky před hraním, v průběhu hraní pak nedostatečná pozornost k neverbálním signálům, které protějšek vysílá a v neposlední řadě opomíjení aftercare, tedy péče o sebe i o druhého po ukončení vázání,“ vysvětluje psycholožka Mgr. Bc. Zdeňka Pospíšilová.
Proto si před každým vázáním spolu promluvte o svých očekáváních, obavách, fyzických omezeních nebo zdravotním stavu. Mluvte spolu narovinu, nastavte si jasné hranice a sdílejte svoje záměry. A komunikujte pak spolu i během vázání nebo zavěšení.
Komunikaci v průběhu session zdůrazňuje i psycholožka Mgr. Bc. Zdeňka Pospíšilová: „Vykomunikujte si předem vzájemná očekávání, hranice, omezení, touhy. A v neposlední řadě stopku. Důležité mi také připadá říci, že stopku může použít kdokoliv bez ohledu na roli, tedy vázaný i ten, kdo váže.“
5. chyba: Pohání vás ego
Shibari není o tom, abyste na někoho dělali dojem nebo si něco dokazovali. Pokud se pokoušíte o složité techniky, na které ještě nemáte dostatečné dovednosti, ohrožujete tím bezpečnost svázané osoby.
Buďte proto k sobě i ke své modelce upřímní a přiznejte, že něco ještě neumíte. Svým „ne“ dokazujete, že jste zodpovědní a vyspělí.
„Velmi často lidé poznají shibari skrze nějaká vystoupení či kontakt se zkušeným riggerem (tím, co váže) a mají pocit, že ta hloubka komunikace a emoce se skrývá v plném závěsu ve vzduchu. V rámci své cesty proto hodně spěchají, aby šli co nejdříve nahoru (do závěsu), ale ty nejhlubší emoce a propojení rády zůstávají při zemi,“ vysvětluje zkušený rigger Krutý sever.
6. chyba: Moc pevné nebo naopak moc volné uzly
Častou chybou začátečníků je moc těsné vázání. Mezi lanem a tělem by měl vždycky zůstat prostor cca na 2 prsty. Tím totiž zajistíte volné proudění krve a předejdete nepříjemnému tlaku nebo skřípnutí nervu.
Na druhou stranu není dobré ani moc volné vázání, protože by mohl provaz samovolně sklouznout z těla. Proto v průběhu celé session vždy pravidelně kontrolujte napnutí provazu a v případě potřeby ho upravte.
7. chyba: Používáte nekvalitní provaz
Kvalitní provaz je důležitý nejen z hlediska bezpečnosti, ale i pohodlí. Doporučujeme proto vybírat z pevných, bavlněných nebo jutových provazů, které jsou přímo určené pro shibari.
8. chyba: Tlačíte na partnera
Nikdy nikoho do shibari nenuťte. A už vůbec ne svého milostného partnera. Pokud vás vázání nadchlo, podělte se o svou radost se svou druhou polovičkou i okolím, ale nikoho nenuťte, aby vám dělal modelku, pokud se na to necítí.
Jedním ze stavebních kamenů shibari je dobrovolný souhlas. Jen díky němu vás bude vázání bavit a užije si ho i svázaná osoba.
9. chyba: Zapomínáte na průběžné vzdělávání
Shibari je čím dál populárnější, a díky tomu se neustále vyvíjí. A právě na to lidé často zapomínají a myslí si, že to, co se o shibari dozvěděli na začátku, jim bude už navždycky stačit. Opak je ale pravdou. Pravidelně sledujte novinky ve světě svazování a učte se nové techniky.
Shibari ovlivňuje emoce i sebevědomí
Když se na shibari podíváme jako na formu intimity, zjistíme, že při ní oba partneři pociťují silné emoční zážitky. To potvrzuje i studie Healing Experiences in Japanese Rope Bondage Practice: A Phenomenological Study, které se věnovala v roce 2023 Eva Harris. Ta pečlivě analyzovala zkušenosti 10 milovníků shibari, které odhalily, že praktikování shibari často vede k hlubokým emočním prožitkům, transformaci a katarzi. Účastníci studie často opakovali, že díky shibari lépe porozuměli sami sobě, zvýšilo se jim sebevědomí a navázali důvěrnější vztahy se svým okolím.
Respondenti výzkumu se shodli i na tom, že jim shibari pomáhá snížit stres, zlepšit komunikaci s partnerem. Celkově vnímali japonský způsob svazování nejen jako formu umění, ale taky jako druh terapie. Závěry studie proto naznačují, že shibari je pro páry skvělým způsobem, jak prohloubit intimitu a důvěru ve vztahu.
Výsledky studie zaměřené na shibari se skoro shodují se závěry výzkumu Perks, problems, and the people who play: A qualitative exploration of dominant and submissive BDSM roles od psychologů Hébert & Weaver. Ti se ve své práci zaměřili na přínosy BDSM hrátek, mezi které účastníci nejčastěji řadili hlubší důvěru a otevřenější komunikaci ve vztahu, lepší poznání sebe sama, partnera nebo přátel, psychické uvolnění podobné meditaci a větší sebevědomí.
Jak začlenit shibari do partnerského vztahu?
To, že shibari může posílit partnerské vztahy, není žádné tajemství. Navíc je skvělou příležitostí, jak prozkoumat svou nebo partnerovu sexualitu. Při erotickém vázání totiž dochází k prohloubení důvěry a otevřené komunikaci. Před každým svazováním si ale partneři musí naprosto upřímně říct, jaké mají od bondage očekávání a kde jsou jejich hranice.
Pokud vás shibari nadchlo a chcete ho začlenit do vztahu s partnerem, připravili jsme pro vás ověřený návod, jak na to.
1. krok: Správný čas a místo
Na rozhovor o shibari si najděte chvilku klidu. Třeba odpoledne po práci nebo večer, kdy jste oba dobře naladění. Sedněte si pohodlně na gauč, terasu nebo třeba do postele, dejte si něco dobrého k jídlu a pití a začněte nezávazný rozhovor o hezkých nebo zajímavých tématech.
2. krok: Otevřená komunikace a upřímnost
Když vidíte, že je partner uvolněný a dobře se baví, nahoďte jako téma shibari. Buďte upřímní a řekněte, co vás na něm zaujalo, v čem je pro vás zajímavé a zeptejte se partnera, co si o něm myslí.
3. krok: Ověřené (odborné) informace
Pokud o shibari vaše druhá polovička nikdy neslyšela, nebo má o něm hodně zkreslené představy, nabídněte jí ověřené informace. Dejte jí přečíst náš článek nebo se spolu podívejte na online workshop shibari pro začátečníky.
4. kok: Naslouchání a respekt
Buďte připravení na odmítnutí nebo vyhýbání se diskuzi. Naslouchejte svému partnerovi a dopřejte mu čas na projevení zájmu nebo přijetí vašeho koníčku. Ať už bude jeho reakce jakákoliv, respektujte jeho rozhodnutí.
Příběhy a zkušenosti našich testerů
Zajímají vás autentické zkušenosti, zážitky a nezdary lidí, kteří propadli kouzlu erotického vázání? Naše sexpertka Lucie vyzpovídala 4 naše ostřílené testery, kteří zavzpomínali na své „poprvé“ a prozradili nám i to, co mají na shibari nejraději.
1. tester: První pokus o shibari? Chaos a hromada smíchu.
Nečekal jsem, že se při vázání, tak nařehtáme. Normálně používáme pro svazování běžná lana a provazy. Spoustu jich máme z testování. Některé jsou horší, ale ty kvalitnější používáme na ruce a kotníky. Chtěli jsme se ale posunout dál a zkusit nějaké složitější vázání se speciálními lany. Jenže když jsme si poprvé koupili pořádné lano na shibari, měli jsme velké oči. První pokusy byly neohrabané a nekoordinované stylem pokus omyl.
Na instagramu jsme sledovali nádherné fotky lidí zavěšených v provazech a říkali jsme si, že bychom to mohli vyzkoušet zatím na zemi a pak klidně i v zavěšení. Našli jsme si jednoduchý návod na single column tie a hned první večer jsme se pustili do akce. Já, plný nadšení, jsem chtěl vypadat jako zkušený rigger, ale moje uzly vypadaly spíš jako klubko na hraní pro kočku. Překvapilo mě, že se s přírodním provazem pracuje o poznání jinak než s těmi, které jsme používali do té doby. Lano bylo tvrdší a smyčky se netvarovaly tak, jak bych si představoval. V jednu chvíli se mi nedařilo správně stáhnout smyčku přes nohu a partnerka pokaždé nějakým záhadným způsobem z úvazu vyklouzla. Možná za to může i to, že jsem dyslektik a pletu si levou s pravou. Proto mi ty uzly a smyčky moc nešly do hlavy. Navíc jsem byl nervózní z nového typu špagátu.
Moje partnerka se nakonec začala smát tak, že si musela utřít slzy. Bylo to daleko od smyslného ticha a napětí, které jsme si představovali. Zkoušeli jsme to dál, ale začaly ji brnět nohy, a tak jsme lano zase sundali. Seděli jsme na podlaze jak pecky a smáli se, opakovali si chyby a po každém dalším pokusu jsme byli o kousek lepší. Dnes už zvládneme základní uzly bez návodu. Ten první večer byl ale ten nejdůležitější, protože jsme pochopili, že shibari není jen o estetice, ale o důvěře, trpělivosti a o tom umět se zasmát, když věci nejdou podle plánu.
2. testerka: Jeho důvěra je moje největší zbraň i dar.
Fascinuje mě jak krásně může znít ticho. Když visí v laně, se zavázanýma očima a zalepenou pusou instalatérskou páskou a klíckou, kterou sundává jen výjimečně. Já si při jeho zavěšení dám vždycky kávičku a koukám na něj, jak visí.
Náš strom na zahradě chalupy už znám nazpaměť. Přesně vím, které větve na jakou pozici použít. Začínali jsme v ložnici – jen lano, žebřiny a hák ve stropě. Postupně jsme investovali do pevné konstrukce, lepších lan, školení a kurzů. Já jsem ta, kdo váže. Miluju ten moment, kdy se mu začnou podlamovat kolena a ví, že už nemá kontrolu. Jeho důvěra je moje největší zbraň i dar.
Na chalupě je jiná energie. Tam ho někdy nechám viset o něco déle. Nespěcháme. Zkontroluju, že je vše bezpečné, jeho tělo podepřené přesně tam, kde má být, krevní oběh v pořádku. Pak ho pozoruju. Vnímám, jak se uvolňuje, jak dýchá pomalu a hluboce. Příroda kolem nás je tichý svědek – a ten kontrast mezi jeho bezmocí a divokostí přírody mě fascinuje.
3. tester: Když provaz mluví hlasitěji než slova.
Naše první lana byla obyčejná metrážová z OBI, nařezaná na metry. S odstupem času je hodnotím jako velmi drsná, nepohodlná a s výrazným aroma jako z tátovy garáže. V tu chvíli jsme ale nepotřebovali nic navíc a ani jsme neměli dostatek financí na profesionální lana. Na fotkách jsme viděli krásně naaranžovaná těla, křížení lan přes hrudník, jemné linky na bocích. Estetika nás fascinovala oba tak moc, že jsme toužili do tohoto světa proniknout. To, jakým způsobem lano dokáže zvýraznit křivky a zachytit emoci, je brutálně silný pocit.
Nešlo a nejde nám o bolest ani o zavěšení. Chtěli jsme vytvořit obraz. Dotek. Umění. Napsat příběh pomocí uzlů. Každý večer jsme zkoušeli různé techniky, odkoukané často z YouTube. Nejčastěji jsme cvičili „karada“ vázání – tělovou síť. Než jsme to zvládli udělat bez pomoci návodu, uběhly týdny. Ale každý pokus byl něčím krásný.
S vázáním se pojí dva směry – shibari a kinbaku. Shibari znamená doslova „vázat“, technicky a esteticky. Kinbaku je intimnější – znamená „poutání s vášní“. A v ten moment nám to došlo. My jsme možná nezačali kvůli emocím, ale právě ty se staly tím, co nás nejvíc přitahovalo. Dnes už máme lepší lana, ale pořád nevážeme pro výkony. Nechceme zavěšovat. Chceme mluvit lanem. A někdy jedno obyčejné vázání říká víc než všechna slova. Nedokážu ani slovy popsat, jak hluboké prožitky a emoce ve mně vznikají. Mám při vázání pocit naprostého odevzdání. Slyším v hlavě vlastní dech i srdce. Je to extáze.
4. testerka: Pokora je součástí každé dobré session.
Hned na začátek musím říct, že se svazování věnujeme více než 10 let a se shibari jsme začali ještě dřív, než jsme spolu měli vůbec sex. Od té doby jsme prošli různými workshopy, které nás stále zdokonalují. Máme doma zavěšovací bod, plnou skříň lan a přesně víme, co chceme, co umíme – i co si nikdy nedovolíme riskovat. Přesto se nám stal celkem solidní průšvih.
Byla to rutinní session. Podvečer, difuzér voněl po cedru, playlist jako vždycky tichý a hluboký. Já byla v závěsu, bokem, s podepřenými stehny. Partner měl naprosto přesnou sekvenci. Ale jeden uzel, který běžně dělá automaticky, nebyl úplně dotažený. Lano se začalo sunout. Nejdřív jsme si toho nevšimli – byla jsem už v hlavě jinde. Pak přišel zvláštní tah do kyčle. Tlak, který tam rozhodně nepatřil. Během vteřiny jsem letěla k zemi, lano povolilo a já visela kousek nad zemí. Škubnutí bylo nepříjemné a já si odnesla naštěstí jen modřinu, žádné zranění v podobě vykloubení naštěstí nenastalo. Partner mě hned odřízl a já dopadla na zem zbylých asi 10 cm. Nastal prudký nával adrenalinu a ticho, ve kterém jsme se oba potřebovali chvíli nadechnout.
Byla to chyba. Možná z nepozornosti, možná z rutiny. Ale připomněla nám, že pokora je součástí každé dobré session. A že v laně – stejně jako ve vztahu – se nikdy nesmí přestat vnímat, že i to nejpevnější se může rozvázat.
Od té doby kontrolujeme každý uzel dvakrát. Ne ze strachu, ale ze zkušenosti. Nemusí to být totiž vždycky jen pád na zem, ale může dojít ke zlomeninám, vykloubení, poškození nervů nebo krevního oběhu...
Často kladené otázky (Shibari FAQ)
1. Je shibari bezpečné?
Ano. Pokud ho provádíte správně, je bezpečné. Jak správně vázat, se dozvíte na kurzech a workshopech pro začátečníky, které vedou zkušení riggeři. Ti vám vysvětlí základní techniky vázání, anatomii i to, jak správně spolu při shibari komunikovat.
Navštivte studia, jako je třeba Klubovna Ostrava, Subspace (Praha), Shibari dojo Bratislava nebo se přidejte do facebookové skupiny Shibari CZ.
2. Musí svazování bolet?
Ne, nemusí. Při svazování můžete určit míru a intenzitu svázání tak, aby vám nebylo nepříjemné. Předem se domluvte na částech těla, které chcete provazy vést a stanovte si taky své hranice. Jakoukoliv bondage včetně shibari si můžete přizpůsobit podle sebe tak, aby vás (ne)bolela a splnila tak vaše očekávání.
3. Kolik potřebuju provazů?
Počet provazů závisí na typu vázání a velikosti osoby, kterou svazujete. Na základě zkušeností většina riggerů doporučuje minimálně 4 provazy o délce 8 až 10 m. S tímto počtem totiž hravě zvládnete všechny základní typy uzlů a vázání.
4. Jak připravit prostor pro vázání?
„V rámci prostoru je dobré si najít místečko ideálně cca 2 x 2 m, kde nebudou poblíž předměty, které můžete snadno shodit. Svíčky a kytičky jsou romantické, ale věřte, že ten provaz umí volným koncem shodit přesně to, co nechcete. Mějte taky po ruce nůžky či řezák, který dokáže provaz přestříhnout, pokud se bude dít cokoliv krizového a nebudeme vědět jak z toho ven. Bezpečnost by měla být vždy na prvním místě,“ vysvětluje rigger Krutý Sever.
Jeho slova potvrzuje i psycholožka Mgr. Bc. Zdeňka Pospíšilová: „Pokud nevážeme venku, ale uvnitř v prostoru, mělo by se jednat o místo, ve kterém se budeme cítit bezpečně a pohodlně. K vázání by měl být dostatečný prostor bez překážek, o které by člověk mohl během session zakopnout nebo se o ně uhodit. Dál je vhodná podložka nebo žíněnka, díky které je vázání na zemi příjemnější. Myslela bych i na věci jako je teplota v místnosti, osvětlení, hudba a vůně, které mohou pomoci navodit atmosféru.“
5. Jak se psychicky připravit na první shibari session?
Podle předního českého riggera Ondřeje Monharta na to není jednoduchá odpověď, protože: „Velmi záleží, jestli se na cestu vydáte s partnerem, někým blízkým nebo zkušenějším člověkem. Vždy je ale dobré si říci dopředu své hranice. Například kde a jak se vás druhý v rámci session může dotýkat, jak s nahotou, jak moc sexuální či intimní session má být, co vás třeba kde pobolívá atp. Session by se vždy měla pohybovat v průsečíku hranic vás obou a tyto hranice je nutné respektovat celou session jako neměnné. Člověk se může dostat do různých stavů v samotném průběhu, může chtít věci, které ho předtím nenapadly – je to normální, patří to k tomu, ale je potřeba dodržet původní nastavení. Morální kocovina dokáže celou session následně dost pokazit. Po sundání provázků si pak určitě najděte čas na společnou aftercare. Popovídejte si aspoň krátce o session, řekněte si, jaké to pro vás bylo, a společně si celý zážitek sdílejte. Tohle všechno se dozvíte na workshopech, kde vám to vysvětlí do hloubky. Obecně je dobré nepodceňovat, jak hluboký dopad na vás může taková zkušenost mít a co vše můžou provázky vytáhnout na povrch. Po session není výjimkou pláč či křik ani emoční výkyvy a je dobré si v rámci bezpečnosti získat nějaké povědomí, že se to může dít a jak s tím zacházet.“
BDSM BONDAGE EROTICKÁ POUTA
________________________________________________
ZDROJE
- Wikipedia contributors. (2025, March 2). Japanese bondage. Wikipedia. https://en.wikipedia.org/wiki/Japanese_bondage?
- Basic knots. (n.d.). Shibari Academy. https://www.shibariacademy.com/pages/basic-knots
- Anastasia. (n.d.). Blog Post:9 mistakes of shibari beginners | Voudou Ropes. https://www.voudouropes.com/blog-posts/9-mistakes-of-shibari-beginners
- Harris, E. (2023). Healing experiences in Japanese rope bondage practice. Consciousness Spirituality & Transpersonal Psychology, 4, 139–149. https://doi.org/10.53074/cstp.2023.46
- Hébert, A., & Weaver, A. (2015). Perks, problems, and the people who play: A qualitative exploration of dominant and submissive BDSM roles. Canadian Journal of Human Sexuality, 24(1), 49–62.
- The rope doesn’t lie. (2016, July 19). https://umsu.unimelb.edu.au/news/article/7797/2016-07-19-the-rope-doesnt-lie/?utm_source=chatgpt.com
- General safety considerations. (n.d.). Shibari Academy. https://www.shibariacademy.com/pages/general-safety-considerations