Adam Durčák
Potřebujete poradit? Zavolejte Adamovi
596 810 697 (Po–Pá 8–20, So–Ne 8–12)
100% diskrétně

Zapojte se do našeho věrnostního programu a získejte slevy a výhody!

0
Košík
Váš košík zatím neobsahuje žádné vzrušení.

Není to škoda? Pokud potřebujete poradit, využijte naši poradnu nebo nám rovnou zavolejte na 596 810 697.

Cena dopravy
IN TIME - kurýr
79 Kč
Česká pošta - Balík do ruky
89 Kč
PPL - kurýr
89 Kč
Zásilkovna - osobní odběr
49 Kč
Osobní odběr Prodejna Havířov
Zdarma

Doprava zdarma při nákupu nad 1 400 Kč.

Menu
Play! zóna Magazín Erotické povídky Povídka: Kamera, klapka… jedem?

Magazín - Erotické povídky

Povídka: Kamera, klapka… jedem?

Erotické povídky Erotické povídky

Seděl na režisérské stoličce a pozoroval dění před sebou. Kamera se otáčela středem pokoje, kterým probíhala policistka v koženém kabátku, kterou zrovna pronásledoval nájemný vrah. Přesně podle scénáře byla u zdi chycena za rameno a napůl vykryla vrahovu ránu pěstí. Ten, místo aby ji rovnou zamordoval, si s ní chtěl ještě trochu pohrát.

Jeho pokus sice zmařila, ale stálo ji to roztržené oblečení, přičemž jí ze sportovního trička koukalo ňadro. V momentě, kdy venku zazněly sirény a zabiják utekl, ona se svezla vyčerpáním k zemi. „Stop.“ ozvalo se z režijní stoličky a všichni čekali v napjatém tichu na verdikt. „Nádhera. Paráda. Nemám co vytknout.“ Představitelka policistky se oklepala a zabiják jí podal plastovou láhev s vodou. Poplácali se přátelsky po rameni a šli si dát ven cigaretu. Chvilku teď nebudou potřeba, ale chtěli si také projít další scény, na které určitě ještě dneska dojde. A ona také potřebovala nové oblečení. Když procházela kolem režie, zahlédla režiséra, jak se baví s někým v kravatě a přitom si pohazuje robertkem. „To chtějí zase něco blokovat? To si děláš srandu, ne?“ Kravaťák pokrčil odevzdaně rameny: „Něco tam teďka probíhá. Já bych se toho moc nebál, protože se to teprve kroutí mezi stanicemi a vláda to dostane na stůl kdoví kdy. Ale chtějí to osekat skoro na dřeň.“ Režisér krimithrilleru Mrtvé dlaně se poškrábal ve vousech. „No jestli to takhle půjde dál, tak se dám na dokumenty o delfínech. Tam mi nikdo snad nebude bránit dávat do scénáře šukání.“ „Radši si to, blázne, zjisti, nikdy nevíš, co ty blbce napadne.“ poradil mu kravaťák napůl žertem a opustil prostor.

O několik dní později seděl celý štáb ve střižně a prokousával se hrubým materiálem, který s každým tahem myši na monitoru postupoval krok za krokem k pevnějším obrysům. S cvaknutím se otevřely dveře a vstoupil opět muž v kravatě. Tentokrát na sobě měl jen tričko, plátěné kalhoty a sportovní sako. „Tys byl zase na golfu?“ zeptal se ho režisér míchající kávu s mlékem, když si kolegu z médií prohlédl od hlavy k patě. „Bohužel ano.“ odvětil golfista a podal bez dalšího vysvětlení svému příteli papírové desky. Režisér odložil kávu a začetl se do přineseného materiálu. Jeho hlava se nejdříve kroutila v údivu, pak přecházela postupně do skutečného naštvání kombinovaného s totální frustrací. Nakonec složku zavřel a hodil někam do tmy místnosti, kam nesvítily ani lampičky, ani monitory. „To se na to můžu vykašlat rovnou. To fakt bude film o ničem. Má to být, sakra, lehce erotický thriller, těch pár koz tam prostě být musí a nikde není nahota zbytečně, ani sex explicitně. V devadesátých letech by tohle bylo naprosto v cajku, ale dneska, na začátku jednadvacátého století se můžou všichni zbláznit, když někde ukážeš prsa a zadek a ještě jasně označíš, o co se vlastně jedná.“ Golfista netušil, jestli se od něj očekává nějaká reakce, tak se jen opřel o zeď, založil si ruce na prsou a pozoroval střihače, jak pozvolna zkracují hrubou stopáž jejich žhavé novinky.

O dvacet minut později procházel se sakem přes rameno přes plac, když zaslechl z přívěsu herečky jakési zvuky. Zarazil se, ale tohle nemohlo být opravdu nic jiného než vzdychání. Později netušil, proč ho napadlo právě to, co udělal, ale tak nějak cítil, že je třeba varovat lidi dopředu. Porušil všechna psaná i nepsaná pravidla etikety během natáčení a bez klepání a otázky vstoupil dámě do šatny. Ona a osvětlovač si ho všimli teprve, když promluvil. „Klidně si užívejte, vykašlete se na zábrany,“ začal klidným hlasem. „Už nám toho polovinu zakázali na plátně, tak si užívejte aspoň mezi sebou, než začne politikům vadit i tohle. Dobrou noc.“ A beze slova odešel. Dva milenci překonali prvotní leknutí, ale dostat se zpátky do roztouženosti jim zabralo jen půl minuty vydatného mazlení.