POVÍDKA: Dotkne se tě, občas škrábne, její hlas v tvém uchu slábne
Její prsa se nádherně vlnila v rytmu jeho přirážení a oba měli občas obavy, že shodí tu krásnou starou skleněnou lampičku, chloubu jejich ložnice.
Pronikal do ní ze všech úhlů a ani nebylo možné poznat, ve které poloze právě jsou. Tak nějak přecházeli z pozice do pozice jako klubko hadů, kteří se plynule převalují jeden přes druhého a jejich uspořádání není schopen nikdo předvídat.
Dnes se krásně střídaly chvíle něžného milování a dravého sexu, kdy se oba podobali spíše dvěma šelmám, které se potkaly nad úlovkem a teď se perou o to, která bude mít větší podíl.
Přetočil ji na záda a vnikl jí opět mezi stehna. Jak na ni nalehl,
zaťala mu prsty do zad a současně ho k sobě přitáhla, aby jí
neutekl.
Svoje lokty usadil kolem jejího těla jako oporu mola v přístavu.
S každým pohybem obou těl se díval do jejích očí a při každém
přírazu si počkal na to drobné vydechnutí její touhy a vzrušení. Měl
moc rád, když tohle všechno viděl v její tváři a vědomí, že on je
toho příčinou.
Její ruce dál bruslily po jeho zádech, jak bříšky nebo svými konečky,
tak nehty a občas nechaly i trvalejší stopu v jeho pokožce.
Na vteřinku se zarazila a shodila ho ze sebe, což bylo provázeno drobným
heknutím úleku, protože se zrovna krásně rozjel. Ona sice taky, ale chtěla
něco vyzkoušet.
Položila ho na břicho na postel a sedla si přesně na jeho zadek. Ohlédl se,
jestli náhodou odněkud nevylovila připínák a nechce mu to udělat zezadu.
Připínací penisy (strap-on) už několikrát byly v akci a nebylo
to zlé.
Místo toho se mu naklonila na záda a on ucítil na kůži její
bradavky.
„Budu na tebe psát tajné vzkazy. Schválně, jestli poznáš, co po tobě
budu chtít, protože ti to nahlas neřeknu.“
Pokýval hlavou a pokrčil rameny, aby se pohodlněji uvelebil v přikrývkách lože. Pak se připlácl a uvolnil, jako při masáži, a soustředil se pouze na vlastní záda. Na ta se za moment snesly konečky prstů.
„Nejdříve něco jednoduššího.“ Chvilku mu jedním prstem čárala
něco na kůži. Rozeznal čtyři znaky…první byla jakási stříška. Pak
něco složeného, pak další stříška a lomená čára. Pokračovala ještě
jednou dlouhou a třemi krátkými a pak třemi se stejnou délkou…ha,
zdrobnělina, aby ho zmátla. U písmena A se neobtěžovala s tou čárkou
uprostřed.
Jak byl pod ní, otočil se na záda, vzal ji kolem boku a dostal svůj stále
stojící penis do její prdelky. ANÁLEK…
„Výborně, poznals to.“
„Tohle se nedá moc splést.“ zasmál se a chvíli dorážel na její zadní
branku.
Mezi vzdechy se dostala ke slovu: „Druhé kolo…“ oznámila.
Opět ulehl a vystavil jí svoje záda, široká jako kreslířské prkno.
Opět její tahy jedním prstem. Teď dvě slova na dvou řádcích. Sedm
znaků. Pod nimi dva. Pár háčků a čárek. Chvilku mu trvalo, než to jeho
vnitřní zrak dal dohromady.
Opět se pod ní otočil, ale teď ji nechal sedět a posunul se pod ní, aby
jeho ústa byla přesně pod její lasturkou. Přitáhl se rukama k jejímu
klínu jako na hrazdě v posilovně a pustil se do ní jazykem. Na jeho zádech
mizely poslední vjemy slov „Vylízej mě.“
„No, výborně. Tak přejdeme na náčrtky, se slovy už si
poradíš.“
Zase na něj nasedla jako při masáži a zase mu čárala na záda.
Kolečka. Čárky, něco zahnutého… pak to pochopil.
Vyvlékl se z jejího zajetí, několika tahy si přitvrdil svoje nádobíčko
a opřel se o gauč.
Usmála se a zatleskala mu. Nakreslila dvě postavy, jednu ve stoje se
stojícím penisem, druhou v kleku a s hlavou před jejím klínem. Prostě
klasické kouření vestoje.
Když si k němu klekala na huňatý koberec, prohlásil jen: „Příště kreslím já.“ A ťuknul jí prstem na nos.
Poselství:
Někdy je pár tahů prstem víc než desítka slov.