Závislost na pornografii a masturbaci – příčiny, příznaky, řešení
Porno je dobrý sluha, ale zlý pán. Víte, jak vypadá závislost na pornografii nebo masturbaci? Povíme vám, proč k ní dochází a jak se jí zbavit.
OBSAH
- Definice a klasifikace pornografické závislosti
- Příčiny závislosti na pornu
- Příznaky závislosti na pornografii
- Rozdíl mezi běžným a problémovým sledováním porna
- Vliv porn addiction na psychiku a vztahy
- Biologické a neurologické mechanismy závislosti na pornu
- Diagnóza a klasifikace závislosti na pornografii
- Možnosti léčby a odborné intervence
- Jak si pomoct sám a další strategie v boji proti závislosti
- Efekt vztahové terapie a peer‑support komunit
- Anonymní zkušenosti se závislostí na pornu a jejím zotavením
Podle mezinárodních odhadů trpí závislostí na pornu cca 5–8 % dospělých. Porno se proto v současné době stává jednou z nejčastějších závislostí. Proč tomu tak je a jak závislosti předejít, si vysvětlíme spolu s terapeutkou Táňou Rehákovou, která se tématem závislosti na pornografii zabývá už od roku 2021.
Definice a klasifikace pornografické závislosti
Závislost na pornografii (porn addiction) se oficiálně nepovažuje za nemoc. Proto ji nenajdete ani v Diagnostickém a statistickém manuálu duševních poruch (DSM-5). Obecně ale odborníci definují závislost na pornu jako: „kompulzivní nadužívání pornografie spojené s nutkavou masturbací.“
Z odborného hlediska proto závislost na pornografii patří mezi kompulzivní sexuální chování, které Světová zdravotnická organizace (WHO) zařadila do Mezinárodní klasifikace nemocí (ICD-11) jako Compulsive Sexual Behaviour Disorder (CSBD) neboli kompulzivní poruchu sexuálního chování. Ta se projevuje jako trvalá neschopnost kontrolovat intenzivní, opakující se sexuální impulzy nebo nutkání, které trvají aspoň 6 měsíců a vedou k opakovanému sexuálnímu chování (nadměrnému sledování pornografie, masturbaci). Přitom způsobují jedinci úzkost nebo zhoršené fungování v osobním a pracovním životě.
Pod tuto definici spadá i nutkavá masturbace neboli závislost na ní (tzv. hypersexualita). Podobně jako závislost na pornu ani hypersexualita nepatří v tuto chvíli mezi oficiální diagnózy, klasifikované podle odborné metodiky. Řadí se mezi kompulzivní poruchy chování.
Odborníci si totiž nejsou jistí, jestli nadměrné sexuální chování funguje na stejném principu jako jiné závislosti (např. na drogách). Proto se WHO staví k tématu opatrně a dočasně označila CSBD za kompulzivní poruchu.
Pojďme si ale ještě říct, že do této poruchy nepatří parafilie (sexuální úchylky) a nemůžeme o CSBD hovořit ani ve chvíli, kdy po masturbaci nebo sledování porna cítíte pocit viny nebo studu, čistě na základě svých morálních hodnot nebo předsudků.
Na to, jak přesně vypadá závislost na pornu nebo masturbaci a jak se liší od běžného chování, jsme se zeptali terapeutky a provozní ředitelky organizace NePornu Táni Rehákové:
„Závislostí rozumíme chování, které už nemá člověk pod kontrolou a které má negativní dopady na jeho život. Co se ‚běžného užívání‘ týče – pro každého je hranice mezi rizikovým a nerizikovým chováním jinde, protože každý jsme individuální. Rozdíl tedy není v tom, jak moc a jak často člověk pornografii sleduje, ale v tom, jaké dopady to na něj má nebo nemá. Z výzkumů s jistotou víme, že čím více člověk pornografii sleduje, tím více negativních dopadů to na něj má. Souvislost je zde jednoznačná, jen se nedá přesně určit, kde je ta hranice, kdy je to ještě v pořádku, a kdy už ne, protože ta je pro každého individuální.“
Příčiny závislosti na pornu
Příčiny vzniku závislosti na pornografii nebo masturbaci bývají různé. Často navíc dochází ke kombinaci biologických, psychických a sociálních vlivů. Je důležité ale vědět, že ne každý, kdo sleduje porno, je na něm závislý. Naprostá většina lidí konzumuje pornografii rekreačně a bez jakýchkoliv dopadů na svůj soukromý život. Podle odborných odhadů ale existuje v celé populaci cca 5–8 % dospělých (hlavně u mužů do 35 let), kteří jsou na pornu závislí.
„4 % mužů a 1 % žen konzumují pornografii každý den nebo několikrát denně. Závislostí na pornografii (respektive kompulzivní poruchou sexuálního chování týkající se sledování pornografie) jsou nejvíce ohroženi lidé ve věku 18-34 let. V této věkové kategorii je ohroženo 5.4 % lidí. Častěji se toto ohrožení týká mužů (4.3 %), zatímco u žen je to 1.6 %,“ vysvětluje doc. Mgr. Anna Ševčíková, Ph.D., výzkumnice z Institutu pro psychologický výzkum FSS MUNI.
Mezi nejčastější rizikové faktory a spouštěče závislosti na pornografii patří:
Snadná dostupnost a anonymita internetu
S trochou nadsázky můžeme říct, že v dnešní době máme všichni porno v kapse. Doslova ho nosíme neustále u sebe a všude s sebou. Pomocí telefonu a internetu můžeme pornografický obsah konzumovat kdykoliv a kdekoliv.
Nuda a prokrastinace
Pornografie je často příjemný způsob, jakým zaháníme nudu nebo oddalujeme nepříjemné povinnosti. Porno nám krátkodobě nabízí vzrušení a příjemný únik z reality, díky čemuž se ale zároveň stává nebezpečnou náhražkou smysluplných činností.
„Většinou vzniká jako únik z reality. Na začátku je často pouhá zvědavost nebo přístup ‚každý sleduje porno, tak si ho taky pustím, vždyť mi to nemůže uškodit‘. Při sledování pornografie se však uvolňuje velké množství hormonů, především dopamin – hormon odměny. Náš mozek při sledování pornografie ‚dostává odměnu‘ v podobě vysokých dávek dopaminu, takže se cítíme dobře a učíme se, že sledovat pornografii je příjemné a možná i úlevné. Mozek se učí, že když se chce mít příjemně, má jít sledovat porno,“ vysvětluje odbornice na problematiku pornografie Táňa Reháková.
Stres, úzkost a nezpracované emoce
Podle zkušeností Táni Rehákové a jejích kolegů z organizace NePornu slouží pornografie jako útěk před stresem nebo osamělostí. Lidé pornografii a masturbaci využívají jako prostředek ke zklidnění nebo zlepšení nálady. Krátkodobě totiž dojde k uvolnění napětí a tělo zaplaví dopamin a endorfiny. Díky tomu se dočasně cítíme uvolněně a šťastně.
„Háček je v tom, že dopamin potřebuje neustále nové nebo intenzivnější podněty. To pak vede ke dvěma věcem. Za prvé, běžné podněty, které by nám za normálních okolností nastartovaly uvolňování dopaminu – například když se nám něco povede nebo trávíme čas s rodinou či přáteli – najednou nestačí a přestávají být pro mozek zajímavé a dostatečně atraktivní,“ doplňuje terapeutka Táňa Reháková.
Tímto se ale vytváří patologický cyklus stres → úleva pornem/masturbací → pocit viny → opětovný stres. Časem proto vznikne začarovaný kruh, kdy negativní pocity studu a neúspěšné pokusy o skoncování se sledováním porna vedou opět k úlevě při masturbaci nebo konzumaci pornografie.
„Jakmile má mozek pornografii zafixovanou jako zdroj příjemných pocitů a úlevy, může ji začít využívat jako únik z reality – nejprve při stresových chvílích nebo náročnějších momentech, postupně ale i v každodenním životě, například jako rituál před spaním. Klienti nám často zmiňují, že bez porna nedokážou usnout nebo se neumí jinak uklidnit, když jsou ve stresu,“ dodává na závěr terapeutka Táňa Reháková.
Trauma a zneužití
Odborníci se shodují, že osoby, které zažily fyzické nebo sexuální zneužívání, mají větší sklon ke kompulzivnímu sexuálnímu chování. Porno pro je ně způsob, jakým se vyrovnávají s traumatem. Jde např. o situaci, kdy se člověk snaží získat kontrolu nad svou sexualitou nebo vytěsnit traumatizující zážitek intenzivnější stimulací.
Impulzivita a ADHD
Další skupinu, která má větší sklon k rizikovému chování a hledání okamžité odměny, představují lidé s větší impulzivitou a ti, které trápí porucha pozornosti a hyperaktivity (ADHD). Porno totiž nabízí rychlé uspokojení stisknutím tlačítka. Díky tomu doslova „na povel“ dodá tělu vytouženou dávku dopaminu.
To potvrzuje i Táňa Reháková z organizace NePornu: „Rizikovým faktorem může být vyšší citlivost na zmíněný dopamin. Ta je vyšší například u jedinců s ADHD, u osob se sklony k závislostem nebo u těch, kteří již trpí jinou závislostí. Stejně tak mohou být citlivější jedinci trpící poruchami nálad – depresemi, úzkostmi apod.“
Podle lékařských statistik trpí 88 % pacientů se sexuální závislostí nějakou psychickou poruchou. Nejčastěji jde právě o poruchu pozornosti, obsesivně-kompulzivní poruchu nebo poruchy nálady. Impulzivní povaha a ADHD tak může způsobovat neschopnost odolat nutkání pustit si porno, i když toho pak člověk lituje.
Duševní poruchy
Nadměrná konzumace pornografie často souvisí i s dalšími potížemi, jako je třeba deprese, úzkostné poruchy, bipolární porucha aj. Někdy hypersexualita souvisí i s manickým obdobím u bipolární poruchy nebo se objevuje u pacientů se schizofrenií. Správná diagnóza a léčba základního onemocnění pak může zmírnit i nutkavé sexuální projevy.
Osobnostní rysy a výchova
Důležitou roli při rozvoji závislosti hraje taky náš temperament a rodinné prostředí. Někteří lidé mají vyšší sexuální apetit vrozený. A pokud se jim nedostane správné sexuální výchovy nebo nemají ve svém životě zdravé vzory, snadno sklouznou k poruchám sexuality.
Totéž platí i v případě puritánské výchovy a tabuizace sexu, které můžou v pubertě vést k tajnému a intenzivnímu sledování porna. To navíc v takovém případě doprovází silný pocit viny (tzv. moral incongruence – morální nesoulad). Takový člověk si pak často myslí, že je na pornu závislý, i když jeho konzumované množství není extrémní. Trápí ho spíše stud a pocit hříchu.
Výchovu člověka ovlivňuje i stav rodiny. Její neúplnost, rozpad nebo konflikty vedou v dětství k nedostatečné emoční podpoře. Dospívající jedinec proto pak hledá útěchu v pornografii nebo jiném rizikovém sexuálním chování.
Vystavení pornografii v brzkém věku
Průzkum sledování pornografie dětmi z roku 2023 odhalil, že průměrný věk, kdy děti poprvé vidí porno, se pohybuje kolem 11–12 let. Mozek v tomto věku je k závislostem hodně náchylný. Pokud se takto staré dítě naučí uspokojovat pomocí pornografie, hodně rychle si vybuduje návyk, který mu zůstane až do dospělosti. Platí proto pravidlo, že čím dříve a intenzivněji porno sledujete, tím víc se u vás zvyšuje pravděpodobnost jeho nadužívání. Postupem času navíc dojde k eskalaci. Tzv. „soft“ porno vás už neuspokojí tolik jako dříve. Začnete proto vyhledávat extrémnější videa s „hard“ praktikami.
To potvrzuje i odbornice na problematiku pornografie Táňa Reháková: „Mozek v honbě za něčím novým a intenzivním často začne vyhledávat pornografii častěji nebo začne prahnout po intenzivnějších žánrech. Tomuto procesu říkáme eskalace – člověk postupně tráví sledováním pornografie více času a vyhledává intenzivnější obsah, čímž se může dostat i k obsahu, který by ho za normálních okolností nijak nepřitahoval.“
Příznaky závislosti na pornografii
Když už víme, jak se závislost na pornu a masturbaci definuje a co ji způsobuje, je čas si říct, jak ji poznat u sebe nebo blízkých. Na hlavní příznaky závislosti na pornografii jsme se zeptali odbornice Táni Rehákové z organizace NePornu. Ta vysvětluje, že pokud budeme vycházet z Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN-11) a její kategorie Kompulzivní poruchy sexuálního chování, mezi hlavní příznaky patří:
- opakované, neodolatelné a silné nutkání sledovat pornografii,
- zanedbávání péče o zdraví, hygienu nebo jiné zájmy, aktivity a povinnosti,
- neúspěšné snahy o omezení opakovaného sledování pornografie,
- sledování pornografie i přes negativní důsledky nebo malé či žádné uspokojení,
- potíže ve vztazích a ostatních důležitých oblastech života.
Příznaky se nemusí projevit všechny najednou. Většinou se objevují postupně a obvykle začínají nenápadně. Typicky trochu častější masturbací, sem tam pocitem studu, až najednou dojde k eskalaci, kdy člověk sleduje čím dál tvrdší porno. S ním přicházejí ještě větší pocity studu.
„Závislost na pornografii se projevuje hlavně ztrátou kontroly. Nutkání sledovat porno, i když vlastně nechci. Činnost zasahuje do běžného života a zabírá v něm čas, který by jinak dotyčný věnoval něčemu zcela jinému,“ říká Lucie, odbornice na zdravou sexualitu.
Za varovný prst se proto považuje moment, kdy začnete pornografií nahrazovat jiné aktivity nebo když sledování porna začne ovlivňovat vaši náladu, výkonost nebo vztahy. V takové chvíli doporučujeme vyhledat odborníka, protože závislost na pornu má spoustu podob.
K dalším projevům pornografické závislosti řadíme:
Ztrátu kontroly
Závislost na pornu se často projevuje neschopností omezit nebo přestat s konzumací pornografie. A to i přesto, že si to člověk přeje nebo na tom pracuje. To ze své praxe potvrzuje i Táňa Reháková, provozní ředitelka organizace NePornu:
„Naši klienti nejčastěji zmiňují právě ztrátu kontroly – nedokážou odolat sledování pornografie, nebo to dokážou pouze tehdy, kdy jsou celkově ‚v pohodě‘ a netrápí je žádný stres nebo jiné problémy. Často také uvádějí potíže ve vztazích nebo psychické obtíže – úzkosti, deprese nebo pocity osamělosti. Častým jevem je také PIED (pornem indukovaná erektilní dysfunkce) neboli porucha erekce způsobená nadměrným užíváním pornografie.“
Narůstající tolerance a eskalace obsahu
Lidé se závislostí postupem času tráví stále více času sledováním pornografie nebo masturbací. Zároveň vyhledávají stále extrémnější obsah, protože k vyplavení dopaminu potřebují stále intenzivnější stimulaci. Tato eskalace je obdobou zvyšující se tolerance u drog. Potřebujete stále silnější dávku pro stejný efekt.
Pokračování navzdory následkům
Typickou známkou závislosti je fakt, že člověk s danou činností nepřestane ani ve chvíli, kdy si uvědomí negativní důsledky (např. ztráta zaměstnání, rozchod, sociální izolace...). V takové chvíli už jedinec často sleduje porno a masturbuje jen ze zvyku, ne proto, že by prožíval skutečné uspokojení. Přesně tento příznak naznačuje absolutní ztrátu kontroly nad svým chováním.
Psychické potíže a zhoršení duševního stavu
Lidé se závislostí na pornu často po vyvrcholení zažívají pocity studu, viny, selhání nebo úzkosti. Místo toho, aby se cítili uvolnění, pociťují depresivní náladu nebo sebeopovržení. Takové pocity můžou vyústit až k sebenenávisti, klinické depresi, sebepoškozování nebo sebevraždě.
Sociální izolace a tajnůstkářství
Závislý člověk začne omezovat sociální kontakty. A to ze dvou důvodů. Buď chce mít více času na porno a masturbaci, nebo to dělá ze studu a nechce, aby o jeho závislosti někdo věděl. Proto často taky lže. Vymýšlí si důvody, proč celé hodiny tráví u počítače, nebo maže svou historii prohlížeče.
Ztráta zájmu o skutečný sex
Častým příznakem závislosti na pornu je ztráta zájmu o intimitu s partnerem. Závislým lidem totiž připadá reálný sex méně atraktivní a náročnější než masturbace. S tím souvisí i vytváření nereálných představ o sexu. Mozek si zvykne na dokonalá těla a scénáře v pornu, která jsou zaměřená na penetrativní sex, squirting a absenci předehry. To pak v reálném životě vede k frustraci a rozčarování.
Sexuální dysfunkce
Nadměrné sledování porna vede k sexuálním poruchám. Většinou se týkají mužů, proto budeme hovořit hlavně o tzv. pornem indukované erektilní dysfunkci (PIED). Ta se u zdravých, mladých mužů projevuje tak, že při erotických hrátkách s partnerkou nedosáhnou erekce, případně orgasmu. Jejich mozek je totiž naučený reagovat jen na extrémní vizuální stimuly. Takto postižení muži vypovídají, že při sexu s partnerkou „nic necítí“ nebo nedokážou vyvrcholit, protože jsou zvyklí jen na mechanickou stimulaci u videa.
Kromě poruchy erekce trápí muže se závislostí na pornografii i snížená citlivost genitálu, snížené libido, neschopnost se vzrušit nad reálnými podněty a celkově horší uspokojení při běžném sexu. U žen se zase vytrácí schopnost dosáhnout vzrušení nebo orgasmu s partnerem.
Test závislosti na pornografii
Přemýšlíte, jestli jste na pornu závislí? Otestujte se. Pomocí jednoduchého testu zjistíte, jak na tom jste. Jak na to, vám poradí odbornice na pornografickou problematiku, terapeutka Táňa Reháková:
„Když se nás lidé ptají, jak poznají, zda mají s pornografií problém, většinou doporučujeme abstinenční výzvu na 30 dní a radíme, ať sledují, jaký to na ně bude mít vliv. Jsou lidé, kteří nezvládnou ani dva dny. Jsou lidé, kteří mají během 30 dní jeden či dva relapsy. Pak jsou lidé, kteří to zvládnou s obtížemi a konečně lidé, kteří si ani nevšimnou, že by se něco v jejich životě změnilo – a to jsou ti jedinci, kteří žádné negativní dopady sledování pornografie pravděpodobně neprožívají.
Rozdíl mezi běžným a problémovým sledováním porna
Průzkum CZECHSEX z roku 2024 odhalil, že porno aspoň jednou v životě vidělo cca 89,5 % mužů a 67,6 % žen. Pravidelně (aspoň 1x měsíčně) porno sleduje 76 % lidí. Ne vždy ale sledování pornografie představuje problém.
„Zdravý vztah k pornu znamená vědět, proč ho sleduji, kdy a co mi to přináší, nejen slepě kliknout, když se nudím. Kontrola totiž neznamená zákaz, ale schopnost říct si prostě dost. Cílem není fungovat bez porna, ale uvědomovat si, co konkrétně mi sledování porna přináší, a být sám sobě pánem,“ vysvětluje Lucie, odbornice na zdravou sexualitu.
Rozdíl mezi patologickým (kompulzivním) chováním a běžnou formou konzumování porna představuje tenká hranice, která se vyznačuje:
1. Ztrátou kontroly (nikoli frekvencí)
Někdo se dívá na porno 1x týdně a pokaždé cítí extrémní vinu, protože se sledováním nedokáže přestat. Jiný pornografii vyhledává každý den, a přitom ho to v běžném životě nijak neomezuje. Vznik závislosti a její podoba je proto hodně individuální. Obecně se ale za problémovou konzumaci porna považuje hodnota kolem několika hodin denně nebo každodenní neovladatelné bažení.
Problematické užívání pornografie se proto hodnotí spíše podle toho, jestli máte nad svým chováním kontrolu. Běžný uživatel totiž dokáže na pornografii zapomenout a věnovat se jiným činnostem a povinnostem. Zároveň si porno dokáže vědomě odepřít. Závislý uživatel toto nedokáže, protože cítí silné nutkání.
2. Dopadem na život
Hlavním rozlišovacím znakem mezi běžným a problémovým sledováním porna je negativní dopad na váš život. Pokud konzumujete pornografii, a přitom máte zdravý partnerský vztah, plníte své povinnosti, netrpíte psychicky ani tělesně, pak pravděpodobně nejde o závislost.
Ta se projevuje narušením vztahů jak v soukromí, tak i v práci. Dále dojde k narušení psychické pohody nebo fyzického zdraví. Pokud u vás dojde k zanedbávání partnera, začnete chodit pozdě do práce, špatně spíte, jste vyčerpaní nebo máte potíže s erekcí, vyhledejte odborníka. Pravděpodobně jste propadli pornography addiction (závislosti na pornu).
3. Kontrolou a nutkavostí
Běžné sledování porna je vědomé a volné. Člověk si ho pustí kdykoliv, kdy na něj dostane chuť, a vypne ho ve chvíli, kdy sám bude chtít. Kompulzivní chování ale podporuje nutkání, které získá kontrolu nad racionálním uvažováním. Závislý má proto pocit, že „jede na autopilota“. Nedokáže už přesně říct, proč se na porno dívá. Jen cítí určitou potřebu porno zapnout a sledovat ho.
4. Emočními prožitky
Běžný konzument pornografie obvykle ke své činnosti necítí žádné negativní emoce. U problémového uživatele se ale objevují po orgasmu a vypnutí videa intenzivní pocity prázdnoty, studu, lítosti. Závislý má pocit, že „dělá něco špatného“. Tyto cyklické vlny pocitu provinění se u rekreačního uživatele neobjevují, protože jeho pohled na pornografii je spíše neutrální nebo vnímaný jako příjemné zpestření masturbace.
5. Objektivní zhodnocení (nikoli moralizování)
Lidé mají často tendenci hodnotit závislost podle svých vlastních morálních hodnot. A to hlavně ve chvíli, kdy sami byli vychováváni např. podle přísných náboženských pravidel.
Pokud se ale obáváte, že vy nebo někdo z vašich blízkých podlehl závislosti na pornu, podívejte se na to očima odborníků: došlo ke ztrátě kontroly, úzkosti, depresi, nebo jiného narušení života? Pokud ano, vyhledejte odbornou pomoc. V opačném případě buďte shovívaví a smiřte se s tím, že občas na porno kouká (skoro) každý.
Vliv porn addiction na psychiku a vztahy
Závislost na pornografii má dopad nejen na jedince samotného, ale i na jeho nejbližší okolí. Jak se porn addiction projevuje v jednotlivých oblastech života, si podrobně projdeme s expertkou Táňou Rehákovou z organizace NePornu.
Psychické dopady
Deprese a úzkosti
Problematické užívání pornografie často vede k pocitům selhání, studu a nízkému sebevědomí. Závislý má pocit, že „se zničil“, nebo že je s ním něco v nepořádku. Tyto pocity můžou časem přerůst v depresi, která se projevuje ztrátou radosti ze života, apatií, uzavřeností nebo sebevražednými myšlenkami.
Častým dopadem závislosti jsou i úzkosti, které pramení ze strachu, že se na to přijde. Lidé se závislostí na pornu často pociťují i sociální úzkost kvůli nízkému sebevědomí nebo paniku při představě sexu s reálnou osobou.
To ze své praxe potvrzuje i odbornice na problematiku pornografie Táňa Reháková:
„Často se objevují pocity viny, studu a selhání, které posilují úzkost a depresivní ladění. Mozek si zvyká na rychlé a intenzivní dopaminové odměny, což zhoršuje schopnost soustředění, motivace a prožívání radosti z běžných aktivit a někdy to vede až k emoční otupělosti.“
Chronický stres a podrážděnost
Závislost udržuje tělo i mysl v permanentním napětí. Mozek závislého neustále přemýšlí buď nad sháněním „dávky“ (pornografie), nebo bojem s nutkáním a výčitkami po skončení masturbace. Tím vzniká chronický stres, který se projevuje poruchami spánku, podrážděností a výbuchy vzteku, když něco závislému zabrání ve sledování porna.
Permanentní stres se může projevit i častou bolestí hlavy, žaludeční neurózou apod.
Snížené sebevědomí a pocity studu
Lidé se závislostí na pornu se často stydí za své chování. Můžou se dokonce i nenávidět. Někteří mají nízké sebevědomí, protože se porovnávají s dokonalými těly a výkony pornoherců. Mívají mindráky z velikosti nebo vzhledu svých genitálií, případně mají pocit, že nejsou tak sexy jako herci a herečky na videu.
„Postupně proto může docházet k poklesu sebevědomí – jednak kvůli pocitu selhání v sebeovládání, jednak kvůli srovnávání se s nerealistickými obrazy z pornografie, což posiluje nespokojenost s vlastním tělem i sexuálními schopnostmi,“ vysvětluje odbornice z organizace NePornu Táňa Reháková.
Porno jako jediný zdroj štěstí
U těžkých forem závislosti se stává, že mozek závislého ztratí schopnost prožívat radost z běžných věcí. Tento fenomén nazvaný desenzitizace (otupění) představuje situaci, kdy se porno stane jedinou aktivitou, která u člověka vyvolá pocit vzrušení a potěšení. Všechno ostatní (koníčky, práce, přátelství, partnerství) začne být nudné a nezajímavé.
Tento stav je z odborného hlediska hodně závažný a nebezpečný. Připomíná anhedonii (neschopnost prožívat příjemné pocity) u těžkých závislostí a depresí. Člověk v tomto stavu už nemá motivaci ani sílu usilovat o změnu, protože mu už nic kromě porna nepřináší uspokojení.
Dopady na partnerské vztahy a sexualitu
Problémy v intimním životě
„Ve vztazích se potíže s pornografií projevují většinou snižováním intimity a emočním ‚odpojováním se‘ od partnera či partnerky. Zároveň se vytváří nerealistická očekávání ohledně sexuality a vzhledu, což může vést k frustraci v partnerském životě. Může se stát, že pro mozek už není partner či partnerka dostatečně přitažlivý na to, aby došlo ke vzrušení nebo erekci. Za erekcí také stojí hormon dopamin, a proto se často stává, že při závislosti na pornografii náš skutečný partner není dostatečně nový a intenzivní a závislý člověk pak dává přednost sledování pornografie před reálným sexem.
Objevit se může také PIED (pornem indukovaná erektilní dysfunkce) neboli porucha erekce způsobená nadměrným sledováním pornografie. Za vším opět stojí dopamin. Často nám s touto problematikou píšou i velmi mladí muži, kterým sice erekce funguje při sledování pornografie, ale při pokusech o sex (často i jejich prvních pokusech) se erekce nedostaví,“ vysvětluje odbornice z organizace NePornu Táňa Reháková.
Ztráta důvěry a konflikty
Když partnerka zjistí, že její protějšek potají sleduje porno (hlavně ve chvíli, kdy sliboval, že s tím přestane) dojde k nabourání důvěry ve vztahu. S tím se ve své praxi setkává i Táňa Reháková:
„Pokud je užívání pornografie skryté, může dojít k narušení důvěry a pocitu bezpečí mezi partnery. Často je takové sledování pornografie vnímáno jako nevěra.“
Spousta partnerek mužů závislých na pornografii popisuje, že se cítí podvedené, a to i přesto, že nejde o nevěru fyzickou. Jednoduše vnímají partnerovu pornografii jako zradu intimity. Některé sledování porna chápou jako nedostatek lásky a signál, že už partnera nepřitahují. Důsledkem toho jsou pak časté hádky a odcizení mezi partnery, kteří bez odborné pomoci tyto konflikty často řeší rozchodem (rozvodem).
Promiskuita a nevěra
U některých lidí přeroste pornografická závislost do rizikových sexuálních aktivit, kam patří třeba návštěvy sex klubů, objednávání prostitutek, sex na jednu noc aj.
To samozřejmě ohrožuje jejich vztah i zdraví. Při nechráněném promiskuitním sexu se můžou nakazit pohlavně přenosnými chorobami jako HIV, syfilis, kapavka aj. Může taky dojít k neplánovanému těhotenství.
Někteří jedinci dokonce v honbě za vzrušením a vyhledáváním stále extrémnějších praktik zajdou až na hranu zákona (sex s nezletilými, voyeurství, obtěžování). A i když jsou tyto případy spíše ojedinělé, představují jasný důkaz toho, kam až může zajít nezvládnutá hypersexualita.
Odcizení a rozpad rodiny
Závislí, kteří mají vztah nebo rodinu, se časem od svých blízkých vlivem pornografické závislosti emocionálně odpojí. Přestanou s nimi trávit volný čas nebo jsou tzv. duchem nepřítomni.
Takové chování vyvolává pocit samoty na obou stranách. Závislý se izoluje ve svém světě, zatímco jeho partner zůstává osamělý ve vztahu. Strádá i rodinný život, ze kterého mizí společné aktivity, intimita i péče o děti. Tady opět platí, že bez odborné pomoci dojde k rozvodu a rozpadu rodiny.
Sociální a pracovní dopady
Sociální izolace
Jak už jsme v článku zmínili, závislí se často stahují do ústraní. Vyhýbají se přátelům, společenským akcím a tráví méně času i s druhou polovičkou. To vede k zacyklení se v závislosti, protože závislý, který nemá žádné reálné zážitky s lidmi, si náladu spravuje pornem. A tím si opět brání v tom, aby volný čas trávil s přáteli. Dlouhodobá izolace pak může přerůst v sociální fobii nebo depresi.
Zhoršení pracovního/studijního výkonu
„V profesním a studijním kontextu se problém odráží v narušené koncentraci, ztrátě produktivity a odkládání povinností, někdy až k zanedbávání pracovních či školních úkolů. Opět vše souvisí s dopaminem – mozek navyklý na ‚rychlý a jednoduchý‘ dopamin z pornografie prostě není dostatečně motivován k plnění povinností,“ vysvětluje Táňa Reháková, odbornice na problematiku pornografie.
To může vést ke ztrátě zaměstnání nebo vyloučení ze školy. Finanční problémy můžou nastat i v důsledku utrácení peněz za prémiový obsah, call girls nebo sexuální služby. Někteří závislí se kvůli tomu dokonce i zadluží.
Právní a reputační rizika
Když závislost na pornografii dovede člověka k rizikovému sexuálnímu chování (nevěra, sex na pracovišti, stahování ilegální pornografie atd.), můžou ho postihnout právní následky.
Sledování nelegálního obsahu je trestný čin podobně jako masturbace na veřejnosti (exhibicionismus). Kromě toho, pokud se provalí závislost třeba v komunitě nebo na pracovišti, může dojít k poškození pověsti a sociálnímu vyloučení.
Biologické a neurologické mechanismy závislosti na pornu
Závislost na pornografii odborníci popisují jako behaviorální závislost, která ale v našem mozku způsobí stejné změny jako závislost na drogách nebo alkoholu. Za těmito změnami stojí neurotransmiter dopamin (hormon odměny).
Pornografické stimuly jako explicitní obrázky nebo videa jsou pro náš mozek přirozeně silným podnětem, protože z evolučního hlediska pro nás byl sex vždy velkou odměnou. Proto sledování porna v našem těle způsobuje vyplavení velkého množství dopaminu v mezolimbické dráze, která spojuje ventrální tegmentální oblast ve středním mozku s ventrálním striatem bazálních ganglií v předním mozku. Uvolňování dopaminu z mezolimbické dráze u nás vyvolává pocit motivace, vzrušení, odměny a posiluje učení (mozkové buňky si zapamatují, že tohle bylo důležité a příjemné).
Když vše funguje, jak má, tak hladina dopaminu stoupá během jakékoliv příjemné činnosti a po ní se vrací do normálu. Pokud ale dochází k opakované nadměrné stimulaci (jako např. opakované sledování pornografie), dojde k přetížení našeho odměňovacího systému a mozek se začne bránit. Proto sníží citlivost receptorů a uvolní méně dopaminu. Tím vznikne tolerance neboli desenzitizace. Mozek vůči pornografii tzv. otupí, a aby dosáhl stejné úrovně vzrušení, potřebuje větší stimul. Tím nutí konzumenta pornografie k tomu, aby vyhledal tvrdší a bizarnější obsah.
„Mozek si na vysoké dávky dopaminu z porna zvyká a pak potřebuje stále silnější podněty, aby vůbec něco cítil. Tim může vznikat omezená citlivost na přirozené zdroje potěšení. Dotek, lásku, blízkost,“ vysvětluje sexpertka Lucie.
Přesto jedna část mozku zůstává paradoxně přecitlivělá. Jedná se o nervové dráhy, které jsou spojené s danou závislostí. Jedná se v podstatě o vzpomínky, které se snadno aktivují čímkoli, co připomíná dřívější užívání (obrázek, video...). To pak okamžitě vyvolá silné nutkání masturbovat nebo sledovat porno.
Vědci zjistili, že opakovaná intenzivní stimulace (drogami, pornem, sexem) způsobuje v mozku, přímo v centru odměn, hromadění proteinu ΔFosB. Evolučním cílem tohoto proteinu je motivovat nás k akci. V anglických zdrojích se často o ΔFosB proteinu hovoří v souvislosti s heslem „get it while the getting is good“ neboli „ber, dokud je z čeho“.
Evolučním účelem tohoto proteinu je motivovat nás k přejídání a rozmnožování. Dříve tento mechanismus v našem těle fungoval dobře. Dnes ale podporuje závislost na drogách, cukru, sexu, masturbaci, pornografii apod. Jeho zrádnost totiž spočívá nejen v tom, že naši závislost vytváří, ale pak ji i nadále udržuje. Protein ΔFosB zůstává v našem mozku ještě 2 měsíce po tom, co se závislostí skoncujeme.
I když je výzkum neurologických změn u pornografické závislosti nový a pořád ještě tak trochu neprobádaný obor, už teď řada studií odhalila, že u těžkých konzumentů porna dochází na mozku k podobným změnám jako u jiných závislostí. Patří sem např. snížená citlivost na erotické podněty (vznik tolerance) nebo třeba menší objem šedé hmoty v odměňovacím centru mozku (umístěném v mesolimbickém systému).
Na základě všech těchto poznatků proto víme, že závislost na pornu je prakticky stejná jako jakákoliv jiná závislost. Musíme ji proto i léčit stejným způsobem. Za nejlepší postup se považuje detoxikace (obnovení rovnováhy neurotransmiterů vlivem abstinence) a trénink prefrontální kůry (přední čelní lalok), která ovlivňuje naše soustředění, rozhodování i paměť.
Úžasnou schopností našeho mozku je jeho neuroplasticita, díky které se ze závislosti můžeme vyléčit. Neuroplasticita totiž představuje schopnost našeho mozku měnit svou strukturu a funkci v průběhu celého života. Na základě nových zkušeností nebo pomocí učení se dokáže měnit a přizpůsobovat. Proto spousta bývalých problémových konzumentů pornografie uvádí, že po několikaměsíční abstinenci se jim vrátila citlivost na normální podněty, zlepšila se jim nálada i vůle. Tyto pozitivní změny ale vyžadují přísné dodržování režimových opatření, odbornou pomoc a čas.
„Když člověk přestane s nadměrným sledováním porna, mozek prochází v podstatě restartem. Zvýšený dopamin se vrací do normálu a přichází radost z běžných věcí a zdravé libido. Mozek potřebuje rozmanitost, nejen opakovaný vzorec vzrušení při sledování porna,“ vysvětluje Lucie, odbornice na zdravou sexualitu.
Diagnóza a klasifikace závislosti na pornografii
„Závislost na pornografii zatím oficiálně neexistuje. Definování nějakého chování jako závislost je složitý proces, a jelikož je tato problematika poměrně mladá, nemáme ještě dostatek důkazů pro vytvoření oficiální definice závislosti. Pro srovnání, závislost na hraní počítačových her byla přijata v rámci MKN-11 až v roce 2019, do té doby také oficiálně neexistovala. V současné době máme v MKN-11 definici Kompulzivní poruchy sexuálního chování (CSBD), kam spadá i kompulzivní sledování pornografie. Máme tedy oficiální diagnózu, jen se aktuálně nenazývá ‚závislost‘,“ vysvětluje Táňa Reháková, odbornice na problematiku pornografie.
Pokud u sebe nebo u někoho z blízkých pozorujete příznaky závislosti na pornografii nebo masturbaci, obraťte se na odborníka. V České republice se tímto typem závislosti zabývají sexuologové nebo adiktologové. Můžete se ale obrátit i na psychologa nebo psychiatra.
Specialista pak v rámci klasifikace ICD-11 stanoví, případně vyvrátí CSBD. Diagnóza se určuje na základě anamnézy (rozhovoru) pacienta. Pro potvrzení závislosti na pornografii neexistuje žádný krevní ani neurologický test. Někdy lékaři svým pacientům předkládají například dotazník sexuální kompulzivity, dotazník bažení po pornografii apod. Lékař by měl při stanovení diagnózy zhodnotit i případné další nemoci jako např. depresi nebo úzkost, které můžou s kompulzivní poruchou sexuálního chování (CSBD) souviset.
Při stanovení diagnózy jde proto hlavně o klinické posouzení celkového zdravotního stavu a všech příznaků a projevů, kam patří selhání kontroly, zanedbávání povinností a jiných aktivit, pocity úzkosti a další nepříjemné projevy, které trvají minimálně 6 měsíců.
„Aktuálně může oficiální diagnózu CSBD stanovit klinický psycholog nebo psychiatr. Nicméně k tomu, aby člověk začal svůj problém řešit například prostřednictvím psychoterapie, není oficiální diagnóza potřeba,“ říká Táňa Reháková z organizace NePornu.
V České republice se v rámci diagnostikování používají spíše ICD kódy (neboli kódy Mezinárodní klasifikace nemocí). V praxi se proto můžete setkat s diagnózou „F52 – Sexuální poruchy, které nejsou způsobeny organickou poruchou nebo nemocí“, která má své podskupiny, kam řadíme např. nadměrné sexuální nutkání.
Někdy odborníci dojdou v rámci anamnézy k diagnóze hypersexuality. Ta v širším pojení zahrnuje jakékoliv nutkavé sexuální aktivity (nadměrný počet partnerů, excesivní masturbaci, telefonní sex apod.) včetně problematického užívání pornografie.
Studie International Sex Survey odhalila, že přes 80 % lidí s CSBD uvádí nutkavou konzumaci pornografie jako hlavní projev své kompulzivní poruchy sexuálního chování.
Možnosti léčby a odborné intervence
Léčba závislosti na pornu se často skládá z psychoterapie, farmakoterapie a zapojení do podpůrných skupin. Protože ale nejde o klasickou látkovou závislost jako u drog, hlavním nástrojem léčby je psychoterapie, která pacienta vede k obnovení zdravé kontroly nad sexualitou a pomáhá mu omezit nutkavé chování. V rámci léčení se řeší i případné další pacientovy potíže (např. jiné psychické onemocnění, vztahové problémy).
Mezi nejpoužívanější metody psychoterapie patří:
1. Kognitivně-behaviorální terapie (CBT)
Tato forma psychoterapie je nejúčinnější. Trvá cca 3 až 6 měsíců a terapeut při ní pomáhá pacientovi identifikovat spouštěče a myšlenkové vzorce, které ho vedou k pornografii. Společně pak začnou cvičit strategie, jak jinak se zachovat v okamžiku, kdy pacienta přepadne nutkání nebo je vystavený stresové situaci, která způsobuje jeho závislost (např. místo zapnutí počítače jít raději ven, zavolat kamarádovi apod.).
Při kognitivně-behaviorální terapii se pracuje s tzv. kognitivními distorzemi, v rámci kterých se odstraňuje iracionální přesvědčení („Stejně to nevydržím“, „Nikdo by mě nemiloval, kdyby věděl, co sleduju“ apod.) a nahrazuje ho pozitivnějšími myšlenkami a vizemi. Pacient se taky učí, jak zvládat craving (bažení) po pornografii.
CBT někdy zahrnuje i expozici a zamezení rituálům. To probíhá tak, že terapeut s pacientem nacvičují, jak zvládnout situaci, kdy má pacient možnosti pustit si porno, ale odolá svému pokušení a neudělá to.
Hlavním cílem kognitivně-behaviorální terapie je proto nácvik nových návyků, díky kterým si pacient buduje zdravější návyky a rituály. Pomocí nich si vytvoří zdravější denní režim, ve kterém není prostor pro závislost.
2. Terapie přijetí a odhodlání (Acceptance and Commitment Therapy)
Tato moderní forma kognitivně-behaviorální terapie se zaměřuje na přijetí obtížných myšlenek a emocí místo toho, aby s nimi bojovala. Terapie přijetí a odhodlání (ACT) pacienta učí, že je normální mít touhy a nutkání. Důležité je ale naučit se je jen „pozorovat“ místo toho, abychom na ně automaticky reagovali.
Pacient se taky učí soustředit na své hodnoty a životní cíle (proč chce s pornografií přestat). ACT podporuje jeho odhodlání v souladu s těmito cíli a to i přes nepohodlí, které při potlačování svého nutkání pocítí.
Terapie přijetí a odhodlání využívá při své aplikaci techniky mindfulness, práci s dechem a ukotvení v přítomnosti. Pro spoustu pacientů je tento přístup hodně osvobozující, protože místo toho, aby se svým nutkáním bojovali a čelili selhání, naučí se ho přijmout a nechají ho odeznít, zatímco se věnují něčemu jinému (třeba si jdou zaběhat, vařit apod.).
3. Psychodynamická terapie
Psychodynamická terapie navazuje na principy klasické Freudovy psychoanalýzy. Odborník během ní zkoumá pacientovo dětství, vztahové vzorce a možné hlubší příčiny závislosti. Někdy totiž bývá pornografická závislost projevem nevyřešených emočních problémů (pocit opuštění, trauma, nedostatek lásky). Terapeut tak pomáhá klientovi uvědomit si souvislosti a najít důvody závislosti na pornu. Na rozdíl od klasické psychoanalýzy se zabývá i současnými problémy klienta a jeho mezilidskými vztahy.
Cílem psychodynamické terapie je, aby si pacient uvědomoval a získal kontrolu nad svými vnitřními potřebami a konflikty. Díky tomu se zbaví úzkosti a deprese a zvýší celkovou kvalitu svého života.
4. Skupinová terapie
Skupinové terapie mají na člověka obrovský podpůrný vliv, protože nejenže představují bezpečný prostor bez předsudků nebo odsuzování, ale hlavně pacientovi ukazují, že není sám, kdo takový problém zrovna řeší. Navíc má každý možnost sdílet svůj příběh, obavy, myšlenky i starosti s ostatními, kteří mu rozumí, protože mají podobnou zkušenost.
Spousta závislých tvrdí, že právě podpůrná skupina jim dodala motivaci vytrvat spolu s pocitem zodpovědnosti. Došlo jim totiž, že kdyby svůj závazek „přestat“ porušili, museli by své selhání přiznat ostatním a tím je třeba zklamat. Jednou z možností, jak se do skupinové terapie dostat, je navštívit webové stránky organizace NePornu.
„V NePornu pracujeme pomocí koučovacích metod a podpůrných skupin. Mnoha klientům to stačí, nicméně za závislostí na pornografii často stojí mnoho nevyřešených životních problémů, a proto se určitě vyplatí vyhledat psychoterapeutickou pomoc. Každý dobrý psychoterapeut by si měl s touto problematikou poradit. Při hledání se však může člověk zaměřit především na psychoterapeuty, kteří pracují se závislostmi. V NePornu si vedeme seznam ‚ověřených‘ psychoterapeutů. Jedná se o psychoterapeuty, kteří se v problematice závislosti na pornografii orientují a jsou připraveni s tímto tématem pracovat. Rádi komukoliv pomůžeme najít vhodného psychoterapeuta,“ říká Táňa Reháková, odbornice na problematiku pornografie.
5. Párová terapie
Párová terapie se doporučuje pacientům, kteří žijí v partnerském vztahu. Jak už jsme si říkali, závislí postupem často zanedbávají své partnery a rodinné záležitosti. Dochází proto k rozpadu vztahu (rodiny).
Partnerská terapie se zaměřuje na obnovení důvěry, komunikaci a intimity mezi partnery. Terapeut pracuje s oběma partnery, aby umožnil oběma stranám, aby vyjádřily své pocity. Přitom pomáhá závislému říct, co prožíval, a vysvětlit, proč k závislosti došlo. Společně se pak hledají způsoby, jak znovu vybudovat fungující vztah.
Párová terapie se zaměřuje i na sexualitu partnerů, protože je často nutné zapracovat i na zdravém sexuální životu. Za tímto účelem se někdy zavádí dočasná sexuální abstinence, jindy partneři dostávají domácí úkoly zaměřené na obnovení intimity a důvěry.
Partner/ka závislého se učí, jak ho podpořit, ale zároveň se nestavět do role „policisty“. Pro všechny páry představuje pornografická závislost obrovskou zkoušku, kterou ale s pomocí terapeuta dokážou překonat.
Další možnosti léčby závislosti na pornu
Kromě psychoterapie nebo jako její doplněk se někdy používají i léky. Žádný z nich závislost jako takovou vyléčit neumí, ale dokáže tlumit její příznaky a podpořit tak terapeutický účinek. U kompulzivní poruchy sexuálního chování se nejčastěji používají:
- Antidepresiva (SSRI)
Některé léky ze skupiny SSRI (inhibitory zpětného vychytávání serotoninu) se předepisují při léčbě obsesí a impulzivních poruch. U hypersexuality můžou snižovat intenzitu nutkání a stabilizovat náladu. Tyto léky taky tlumí úzkost a můžou mírně snižovat libido.
- Naltrexone
Tento lék patří do skupiny léčivých přípravků, které se nazývají antagonisté opiátů. Blokuje euforické pocity a při odvykací léčbě snižuje abstinenční příznaky. Používá se např. u alkoholismu, ale taky u behaviorálních závislostí, včetně patologického hráčství nebo pornografie, aby snížil slast spojenou s daným chováním.
- Stabilizátory nálady a další léky
U pacientů, kde je hypersexualita spojená s bipolární poruchou, se primárně léčí bipolární porucha pomocí stabilizátorů, kam patří např. lithium.
Občas se u závislých na pornu experimentuje s hormonální léčbou. Podávají se jim např. antiandrogeny (léky snižující hladinu testosteronu). To je ale krajní a raritní přístup. U mužů s pornografickou erektilní dysfunkcí se někdy nasazují léky na erekci (Viagra), aby překlenuly období, než se obnoví normální sexuální funkce.
Závislost na pornografii se většinou léčí ambulantně (pacienti dochází na sezení), v těžších případech se ale může přistoupit i k hospitalizaci (např. při kombinaci hypersexuality s depresí).
Dnes se do popředí dostává online terapie, která probíhá e-mailem nebo videokonzultací. Pacienti proto nemusí nikam docházet. To ocení hlavně lidé, kteří se stydí vyhledat odborníka a docházet k němu do ordinace. Takový přístup nabízí v České republice např. online platforma Adiktio.cz nebo nezisková organizace NePornu.
Zajímavou formu léčby nabízí i dvanáctikrokové programy typu anonymních alkoholiků. Pro sexuálně nebo pornograficky závislé existují skupiny jako Sex Addicts Anonymous (SAA), Sex and Love Addicts Anonymous (SLAA) nebo NoFap komunity. Tyto programy nevedou profesionálové, ale jsou založené na vzájemné podpoře a dodržování zásad a 12 nastavených kroků. Některým lidem tento typ podpory vyhovuje, jiným ne. Záleží proto na každém, jak se se svou závislostí chce vypořádat a co od terapie očekává.
Jak si pomoct sám a další strategie v boji proti závislosti
Kromě vyhledávání odborníka si můžete nejprve zkusit pomoct sami. U lehčích forem závislosti to často zabere. Mezi ověřené tipy, jak se zbavit porno závislosti sám, patří:
1. Digitální detox
Prvním krokem, jak se zbavit závislosti na pornu, je digitální detox. Jde v podstatě o to, že si porno jednoduše nepustíte. Kromě pevné vůle doporučujeme mít nainstalované v počítači nebo telefonu blokovací filtry a programy, které vám přístup na porno stránky znemožní (např. BlockerX nebo Covenant Eyes).
„Je dobré si v abstinenci od porna něčím pomoct – třeba blokačním programem nebo výměnou chytrého mobilu za tlačítkový. Prostě si jakkoliv maximálně zkomplikovat přístup k pornografii. Mozek s dopaminovou závislostí má omezenou vlastní vůli, a tím pádem jen málokdo zvládne abstinenci pouze silou vůle,“ vysvětluje odbornice na problematiku pornografie, Táňa Reháková.
Tyto programy umí filtrovat webové stránky s obsahem pro dospělé, často i v anonymním režimu prohlížeče. U některých si můžete nastavit heslo nebo „parťáka“, který vám musí dát souhlas k vypnutí filtru. Tímto způsobem vám blokační programy vytvoří praktickou bariéru, která vám pomůže odolat pokušení.
Pokud máte pornografický obsah stažený a uložený v počítači nebo na disku, doporučujeme všechny soubory smazat. Taky si zrušte všechny účty na pornografických platformách a nezapomeňte ani odinstalovat aplikace v podobě erotických seznamek. Někdy je fajn se v rámci detoxu odpojit i z jiných platforem, jako jsou sociální sítě.
2. Nový denní režim a náhradní aktivity
Své nutkání, nudu nebo stres můžete zahnat i smysluplnějšími aktivitami než jen pornem a masturbací. Zkuste si naplánovat nový časový rozvrh každého dne tak, abyste v něm měli minimum prázdného času.
Pokud máte svůj denní režim dost nabitý a sledování porna jste podléhali např. před spaním, zkuste si dát nový cíl – přečíst pár stránek knihy, zavolejte přátelům, učte se nový jazyk, umyjte nádobí... Nové činnosti vám pomůžou odvést pozornost a zároveň ve vás vyvolají dobrý pocit, který nahradí radost ze sledování porna.
Obecně se jako výborná náhražka závislosti na pornu doporučuje fyzická aktivita. Ta totiž v těle zvyšuje hladinu dopaminu a endorfinů. Zároveň odbourává stres, a navíc fyzicky unavený člověk má menší sklon k ponocování u počítače. Zároveň byste ale neměli sportovat cca 2 hodiny před spaním, protože tělo rozpumpované pohybem potřebuje čas na zklidnění. Nevhodně naplánovaná sportovní aktivita by mohla vést k nespavosti a vytvořit tak nový prostor k masturbaci.
„Je toho opravdu mnoho, co člověk může udělat sám. Na začátek bych doporučila ujasnit si svou motivaci – proč přestat sledovat pornografii? Jakým člověkem chci být? A poté začít budovat to, co chci mít v životě místo pornografie. Lidé se často velmi soustředí na ‚odstranění‘ pornografie ze svého života a zapomínají budovat namísto ní něco nového. Vždy je ale jednodušší něco budovat než něco odstraňovat. A budování něčeho nového (koníčky, vztahy, cokoliv) je v procesu vždy velmi užitečné,“ doporučuje Táňa Reháková, odbornice na problematiku pornografie.
3. Mindfulness a relaxace
Praktika mindfulness se v praxi ukazuje jako skvělá praktika pro zvládání nutkání. Schopnost pozorovat své myšlenky a pocity bez okamžité reakce je dovednost, kterou můžete natrénovat pomocí meditace.
Studie s názvem Brain Training Increases Dopamine Release přišla se zjištěním, že meditace dokáže zvýšit uvolňování dopaminu až o 65 %. Meditace dokáže zlepšit funkci čelního laloku, který zodpovídá za naši sebekontrolu. Navíc spousta lidí vyléčených ze závislosti se shoduje, že pravidelná meditace jim pomohla překonat nutkání a zmírnit úzkost.
K mindfulness technikám patří i dechová cvičení, která taky můžete v boji proti závislosti využít. Při příchodu nutkání odborníci doporučují na chvíli zavřít oči, zhluboka dýchat a vnímat nutkání jako vlnu, která přišla a zase odejde.
Kromě meditací vám můžou pomoct i další relaxační techniky, kam patří třeba progresivní svalová relaxace, jóga nebo tai-chi. Všechny tyto metody totiž cílí na zklidnění nervového systému.
4. Pište si deník
Se závislostí na pornografii můžete bojovat i formou deníku. Při psaní svých pocitů, spouštěčů a úspěchů dojdete k sebepoznání, které vám pomůže přesně určit, kdy a proč se objevuje vaše nutkání.
Deník vám pomůže vypozorovat vzorce vašeho chování. Když proto např. zjistíte, že vždycky v neděli večer míváte krizi, naplánujete si na tento den a čas nějakou jinou aktivitu.
5. Dejte si malé cíle a nezapomeňte se odměnit
Cesta ze závislosti bývá běh na dlouhou trať. Proto na sebe nebuďte moc přísní a mějte realistická očekávání. Klaďte si malé cíle a odměňte se za jejich dosažení. Např. začněte tím, že si řeknete, že nebudete koukat na porno týden. Když to dokážete, odměňte se. Dejte si něco dobrého nebo si kupte něco pro radost.
V dnešní době existují i mobilní aplikace pro abstinenci, které vám pogratulují po dosažení každého milníku. Tyto nástroje využívají psychologii odměn a soutěživosti pro dobrou věc. Když uvidíte 30 dní v kuse bez porna, nebudete to chtít přerušit. Dejte si ale pozor, abyste nesklouzli k nové posedlosti. Nevyvíjejte na sebe zbytečný tlak. A když abstinenci porušíte (jakože ji poruší každý), poučte se z toho, zjistěte důvody svého „uklouznutí“ a pokračujte v abstinenci dál.
6. Najděte si parťáka
Většina lidí se za své závislosti stydí a nechce o nich mluvit. Když tuto bariéru ale prolomíte a najdete si někoho, komu se můžete svěřit a kdo vás bude na vaší cestě podporovat, uleví se vám. Navíc takto snadno zvýšíte svou šanci na úspěch. Když se totiž někomu o svém problému svěříte, pocítíte větší zodpovědnost a touhu skoncovat se závislostí.
Váš „odvykací parťák“ může být nejen vaším podporovatelem a člověkem, kterému se můžete svěřit, ale taky někdo, kdo si s vámi půjde zaběhat ve chvíli, kdy dostanete chuť na porno.
7. Motivace a vzdělávání
Sepište si důvody, proč chcete se závislostí na pornu přestat a co vám to přinese. Může jít např. o zlepšení vztahu s partnerem/partnerkou, zvýšení sebevědomí, získání nových přátel, zlepšení erekce apod.
Všechny své motivace si pak připomínejte a mějte je sepsané v mobilu nebo na ploše počítače, abyste je měli na očích pokaždé, když se vás zase zmocní bažení.
Před začátkem odvykání si uvědomte i to, že cílem není „vydržet bez porna do smrti“, ale držet život pevně ve svých rukou a mít zdravou sexualitu. Zaměřte se proto na pozitivní přístup ve smyslu „rozhodl jsem se pro svobodu a zdravou sexualitu“ místo toho, abyste se opřeli o nerealistický cíl ve znění „už nikdy se na porno nebudu dívat, protože je to špatné“.
Při bojování se závislostí často dochází k tomu, že závislí své sliby a motivace poruší a porno si pustí. A úplně stejně se zachováte i vy. Pokud si ale zachováte optimistický přístup k věci a budete s tím počítat, nerozhodí vás to.
V budování správné motivace a vůle pomáhá i vzdělávání. Nastudujte si odborné články a knihy jako např. Your Brain on Porn, nebo navštivte stránky neziskové organizace NePornu, abyste lépe pochopili mechanismy závislosti i to, co vás při odvykání může potkat.
8. Odpuštění
V rámci sebepomoci buďte k sobě shovívaví a odpusťte si. Přistupujte k sobě s laskavostí, protože výčitky často vedou k dalšímu sledování pornografie.
Zapracujte proto na sebelásce. Přijměte svůj problém i to, že nejste špatný člověk. A pokud věříte ve vyšší moc, obraťte se na víru nebo meditaci. Spousta lidí říká, že svůj nový smysl života našli až po tom, co se obrátili na víru.
Nezapomínejte taky na fakt, že v tom nejste sami. Na světě existují miliony lidí, kteří řeší tu samou situaci jako vy. Závislost na pornografii je totiž dnes už docela běžný problém, který můžete úspěšně vyřešit. Stačí se jen nevzdávat.
Efekt vztahové terapie a peer‑support komunit
Při odvykání sledování pornografie často pomáhá taky zapojení partnera/partnerky nebo podpůrné skupiny. A i když právě druhá polovička bývá u spousty závislých hnacím motorem k léčbě, může celou situaci zhoršit. Odborníci proto partnerům doporučují vztahovou terapii a podporu. V České republice nabízí např. nezisková organizace NePornu online kurz pro partnery závislých spolu s dalšími materiály, které jim celou situaci pomůžou lépe pochopit a usnadnit.
Partneři lidí závislých na pornografii totiž musí pochopit, že závislost jejich protějšku není o nedostatku lásky k němu, ale o osobním boji závislého. Přesto jsou samozřejmě negativní a smíšené pocity partnerů naprosto oprávněné a bolestivé. O to víc doporučujeme všem párům, které čelí závislosti na pornografii, aby vyhledaly terapeutickou pomoc nebo skupinu, ve které můžou své pocity ventilovat a naučit se, jak si nastavit zdravé hranice. Je důležité si říct, že partnera v jeho odvykání podpoříte, ale jen v případě, že k vám bude upřímný a odhodlaně bude pracovat na své abstinenci.
To podporuje odbornice na problematiku pornografie Táňa Reháková:
„Určitě se vyplatí mít podporu i ve svém osobním životě – od partnera nebo partnerky, od přátel. Svěřit se svým blízkým je často největší výzva, ale také jeden z nejdůležitějších kroků. Doporučuji vzít si na to dostatek času a vybírat si lidi, kterým opravdu můžete věřit. Klidně si i připravte, co přesně řeknete. A pokud se svěřujete partnerovi či partnerce, buďte připraveni čelit i jejich pocitům a podpořit je i v jejich zklamání, smutku nebo zlosti. Jste v tom totiž společně proti problému, ne sami proti sobě.“
Podpůrné skupiny (peer‑support komunit)
Podpůrné skupiny představují osvědčenou metodu opory. Mezi nejznámější support komunity v rámci závislosti na pornografii patří 12krokové skupiny jako Sex/Addicts Anonymous (SAA) nebo Sex and Love Addicts Anonymous (SLAA). Princip jejich fungování je stejný jako u Anonymních alkoholiků. To znamená, že jsou členové anonymní, všichni si tykají, sdílejí své příběhy a vzájemně se podporují ve střízlivosti od nezdravého sexuálního chování.
Další populární komunitou je NoFap. Překlad jejího názvu znamená „žádná masturbace“ (z anglického slangu fap = masturbovat). Tato platforma sdružuje osoby, které se rozhodly abstinovat od pornografie a masturbace. A to většinou po dobu 90 dní. Tato komunita je spíš internetovým hnutím, založeným na stejnojmenném fóru, které vzniklo na diskuzní síti Reddit.
Komunita NoFap funguje na principu rozsáhlé peer-support komunity, kdy si její členové vedou deníky, pořádají soutěže, kdo vydrží abstinovat déle, a poskytují si okamžitou podporu při krizích. Na stránkách NoFap ale najdete i placený obsah ve formě měsíčního členství, které zahrnuje např. koučink, přístup k online podpůrné skupině a další.
Filozofií NoFap komunity je tzv. „reboot mozku“. To znamená nechat mozek odpočinout od umělé stimulace a tím vyléčit svou pornografickou dysfunkci.
Kromě NoFapu existují i další online platformy, jako např. vzdělávací web Your Brain On Porn (YBOP) nebo komunita Reboot Nation.
V České republice funguje na podobném principu nezisková organizace NePornu.cz, která nabízí pomoc zdarma. Tato organizace má navíc síť e-koučů, kteří dobrovolně a individuálně pomáhají závislým s jejich odvykáním.
„Základní nabídku pomoci najdete na webu NePornu v sekci Potřebuji pomoc. Tam najdete informace o e-koučinku, podpůrných skupinách, online komunitě i online kurzech. Veškerá naše pomoc je zdarma. Klienti se na nás mohou také obrátit, pokud si nevědí rady s vyhledáním vhodné psychoterapeutické pomoci,“ vysvětluje Táňa Reháková z organizace NePornu.
Odborná pracoviště
V České republice existují i odborná pracoviště, která se věnují léčbě nelátkových závislostí, jako je např. závislost na pornu. Jedno z nich najdete v Praze. Jde o soukromou kliniku NEO centrum, která nabízí diskrétní léčbu sexuální závislosti (ambulantně i pobytově). Jejich léčebné postupy zahrnují individuální i párovou terapii, nácvik zvládání nutkání a pochopení spouštěčů.
Odbornou pomoc najdete i na platformě Adiktio, která sdružuje adiktology a terapeuty, kteří poskytují online konzultace zaměřené i na závislost na pornografii.
Pomoc můžete vyhledat i v Sexuologickém ústavu v Praze, kde mají zkušenosti s léčbou kompulzivní sexuality.
„Těm, kteří se rozhodnou hledat vhodnou psychoterapii po vlastní ose, bych doporučila se podívat na odborníky, se kterými spolupracuje pojišťovna. Najít si psychoterapii kompletně hrazenou ze zdravotního pojištění je často složitý a zdlouhavý proces. Většina pojišťoven však přispívá 500 Kč na 5–10 sezení se soukromým psychoterapeutem. Na webových stránkách pojišťoven je k dispozici seznam psychoterapeutů, pro které tyto příspěvky platí,“ doporučuje Táňa Reháková, odbornice na problematiku pornografie.
Anonymní zkušenosti se závislostí na pornu a jejím zotavením
Na osobní zkušenosti se závislostí na pornu jsme se zeptali i našich čtyř testerů, kterým jsme položili dvě základní otázky. Z jejich anonymních výpovědí, rad a tipů, jak se závislostí na pornu bojovat, můžete čerpat motivaci.
Otázka č. 1: Jak závislost na pornu ovlivnila tvůj život?
Muž, 34, manželka
„Neuvědomoval jsem si, jak moc mě porno ovlivňuje, dokud jsem si nevšiml, že mám chuť víc na obrazovku než na svou partnerku. Vyhýbal jsem se společným chvílím a těšil jsem se, až budu doma sám. Odkládal jsem jiné činnosti a místo toho hltal porno. Žena byla protivná a odtažitá, protože jsem byl prý chladný, bezemoční a nic jiného než rychlovka mne nezajímalo. Hádky byly častější a vše se točilo jen kolem sexu. Musel jsem jí to všechno říct. Bylo to trapné a potupné. Byl to pro mě ale signál, že už to není jen zábava.“
Žena, 27, single
„Ze začátku to byl jen způsob, jak se uvolnit po práci. Ale pak jsem si všimla, že když jsem měla být s někým blízko, bylo to prázdné. Skoro nic jsem necítila. Prostě tam ten vzrušivý faktor chyběl. Možná s tím bojuju stále a porno je pro mne zajímavější než osobní vztah. Je to prostě silnější a jistější uspokojení.“
Muž, 21 let, student
„Porno mi vzalo reálný pohled na ženy. Všechno je intenzivnější a jiné, jako když koukáte na sporťák a nemůžete se ho nabažit. Nezajímají vás Oktávky, toužíte mít RS. Ztratil jsem schopnost být přirozený v blízkosti holek. Nasadím mód Boss a najednou totéž vyžaduji od nich. Vyhledávám typy žen, po kterých všichni slintají a vypadají tak trochu jako z porna, ale většinou to není na dlouho. Vím, že je to špatně, ale asi si tím musím projít. Potřebuji stále víc a tvrdší věci, abych vůbec něco cítil. Můj mozek je přehulený dopaminem. Ale pracuju na tom. Vím, že to není dobře.“
Žena, 38, po rozvodu
„Porno se stalo mou berličkou, když jsem byla sama. Po rozvodu jsem se dávala pár měsíůu dokupy. Sex jsem nepotřebovala, ale po čase mi chyběl prostě orgasmus a já si začala víc užívat sebe sama. Začala jsem sledovat i porno, které můj ex odsuzoval. Měla jsem pocit, že mi skutečný dotek vlastně nechybí a já jsem sama sobě královnou. A to byla past. Až nová známost mne z toho trochu dostala, ale nemůžu říct, že bych porno přestala sledovat úplně.“
Otázka č. 2: Jak jsi dostal/a sledování pornografie pod kontrolu?
Muž, 34, manželka
„Začal jsem si všímat, kdy sahám po pornu. Většinou to nebylo kvůli touze, ale kvůli nudě nebo stresu, potřeboval jsem vypnout. A samozřejmě mi i partnerka dávala jasně najevo, že něco není v pořádku. To uvědomění změnilo všechno. Přiznat si problém bylo asi nejtěžší. Obzvlášť, když jde o tak citlivé téma v manželství.“
Žena, 27, single
„Dala jsem si digitální detox. Měsíc bez porna. Bála jsem se, že mi bude chybět, měla jsem z toho vyloženě depku. Měla jsem svoje rituály při sledování porna. Musela jsem si ze začátku pouštět alespoň zvuk bez obrazu. Ze začátku to nebylo ono, ale pak jsem přišla i na nové možnosti, jak sebe sama vzrušit natolik, aby to šlo i bez porna. Vrátila se chuť na skutečné doteky a fantazie. Ale stále mám pocit, že autoerotika a občas porno je pro mne jistější než partner.“
Muž, 21 let, student
„Asi mi to zatím moc nejde, zakázal jsem si koukat na porno u jídla. Běžně jsem si pouštěl nějaký děvky třeba u oběda. Klidně i v mekáči nebo venku na jídle. To je zatím můj první krok. Když koušu do hambáče, ze kterýho teče šťáva, už mi nestojí péro.“
Žena, 38, po rozvodu
„Porno jsme se naučili zařazovat s novým partnerem jako zpestření, můj ex to odsuzoval. Můj stávající partner se dívá se mnou, a je to vlastně strašně fajn. A hodně vzrušující.“
Mezi našimi testery jsou i tací, kteří podlehli závislosti na masturbaci. Jak se u nich projevovala a kam až je dohnala, se dočtete v článku Jak často masturbovat?. Příběh testera č. 3 sice skončil až u doktora, ale má překvapivě krásnou a s odstupem času i docela vtipnou pointu.
____________________________________________
ZDROJE
- Kraus SW, Krueger RB, Briken P, First MB, Stein DJ, Kaplan MS, Voon V, Abdo CHN, Grant JE, Atalla E, Reed GM. Compulsive sexual behaviour disorder in the ICD-11. World Psychiatry. 2018 Feb;17(1):109-110. doi: 10.1002/wps.20499. PMID: 29352554; PMCID: PMC5775124.
- Antons, S., & Brand, M. (2021). Diagnostic and classification considerations related to compulsive sexual behavior disorder and problematic pornography use. Current Addiction Reports, 8(3), 452–457. https://doi.org/10.1007/s40429-021-00383-7
- Adiktio. (2025, August 16). Závislost na pornografii (příznaky, dopady, možnosti léčby). Adiktio. https://www.adiktio.cz/zavislost-na-sledovani-porna/
- Compulsive sexual behavior - Symptoms and causes. (n.d.). Mayo Clinic. https://www.mayoclinic.org/diseases-conditions/compulsive-sexual-behavior/symptoms-causes/syc-20360434
- NePornu. (2024, October 10). Průzkum mezi dětmi - sledování pornografie - NePornu. https://nepornu.cz/pruzkum-mezi-detmi-sledovani-pornografie/
- Cognitive Behavioral Therapy for Addiction | Addiction CBT Los Angeles. (n.d.). Cognitive Behavioral Therapy Los Angeles. https://cogbtherapy.com/cbt-for-addiction-treatment-los-angeles
- Sex addiction, hypersexuality and compulsive sexual behavior. (2025, July 25). Cleveland Clinic. https://my.clevelandclinic.org/health/diseases/22690-sex-addiction-hypersexuality-and-compulsive-sexual-behavior
- Your Brain On Porn. (2024, December 28). Unwiring & rewiring your brain: sensitization and hypofrontality. Your Brain on Porn. https://www.yourbrainonporn.com/tools-for-change-recovery-from-porn-addiction/rebooting-basics-start-here/unwiring-rewiring-your-brain-sensitization-and-hypofrontality/
- EUROPE POC. (n.d.). https://www.lisbonaddictions.eu/presentations/compulsive-sexual-behaviour-disorder-and-its-psychopathological-correlates-data
- International Sex Survey - Home. (n.d.). https://internationalsexsurvey.org/
- Antons, S., & Brand, M. (2021). Diagnostic and classification considerations related to compulsive sexual behavior disorder and problematic pornography use. Current Addiction Reports, 8(3), 452–457. https://doi.org/10.1007/s40429-021-00383-7
- adicare s.r.o. (2025, August 22). Psychodynamická psychoterapie - Adicare. Adicare. https://adicare.cz/druhy-psychoterapie/psychodynamicka-psychoterapie/
- Ince, C., Fontenelle, L.F., Carter, A. et al. Clarifying and extending our understanding of problematic pornography use through descriptions of the lived experience. Sci Rep 13, 18193 (2023). https://doi.org/10.1038/s41598-023-45459-8
- Zdraví, N. Ú. D. (2024, July 8). První výsledky průzkumu CZECHSEX: frekvence sexuálních aktivit Čechů klesá, seznamování se více přesouvá na internet. Většina je se svým sexuálním životem spokojená. NUDZ.cz. https://www.nudz.cz/media-pr/tiskove-zpravy/prvni-vysledky-pruzkumu-czechsex-frekvence-sexualnich-aktivit-cechu-klesa-seznamovani-se-vice-presouva-na-internet-vetsina-je-se-svym-sexualnim-zivotem-spokojena
- Mhs, A. (2024, August 29). Pornography Addiction Treatment & Rehab Center. Psyclarity Health. https://psyclarityhealth.com/what-we-treat/porn-addiction-treatment/
- NePornu. (2025, July 25). Přehled programů na blokování nevhodného obsahu (2025) - NePornu. NePornu. https://nepornu.cz/prehled-programu-na-blokovani-porna/
- Your Brain On Porn. (2011, August 7). Brain training increases dopamine Release (2011) - Your Brain on Porn. Your Brain on Porn. https://www.yourbrainonporn.com/tools-for-change-recovery-from-porn-addiction/%E2%99%A6solo-tools/working-memory-training/brain-training-increases-dopamine-release-2011/
- Luders, E., Toga, A. W., Lepore, N., & Gaser, C. (2009). The underlying anatomical correlates of long-term meditation: Larger hippocampal and frontal volumes of gray matter. NeuroImage, 45(3), 672–678. https://doi.org/10.1016/j.neuroimage.2008.12.061
- Santos-Longhurst, A. (2025, May 1). NOFAP benefits: Real or overhyped? Healthline. https://www.healthline.com/health/nofap-benefits#origin
