Když se neotočí spouštěč: odborný průvodce nízkým libidem

Obsah

• Co je to frigidita/HSDD a jak se liší od nízkého libida
• Jaké existují formy HSDD a jak se projevují
• Jaký je rozdíl mezi nízkým libidem a různými sexuálními poruchami
• Jaké jsou hlavní psychické příčiny nízkého vzrušení
• Fyzické a hormonální faktory hypoaktivní sexuální touhy
• Jaké léky můžou snižovat libido a co s tím dělat
• Vliv partnerských a sociálních faktorů na nízký zájem o sex
• Jak se diagnostikuje HSDD 
• Možnosti léčby HSDD pomocí léků
• Jak psychoterapie a párová terapie otevírá cestu k větší intimitě 
• Praktické tipy a prevence nízkého zájmu o sexualitu
• Poruchy sexuální touhy u mužů a co s tím
• Farmakologické možnosti mužů s MHSDD

Co je to frigidita/HSDD a jak se liší od nízkého libida

Úplná ztráta libida ženy velmi frustruje

Je úplně přirozené, že se nám občas vytratí chuť na sex, máme potíže se vzrušením nebo dosažením orgasmu. Nízké libido zažil každý z nás, ať už vlivem stresu, hormonálních výkyvů, únavy, nebo prostě jen kvůli špatné náladě. Často se jedná jen o dočasný stav a po odeznění příčiny se touha většinou vrací.

Pokud ale žena necítí ani malou chuť na jakoukoliv sexuální aktivitu včetně masturbace a nemá ani žádné sexuální fantazie, může trpět poruchou hypoaktivní sexuální touhy neboli HSDD (Hypoactive Sexual Desire Disorder), dříve označovanou taky jako frigidita. Tento stav má velmi špatný vliv na psychiku i sebevědomí a způsobuje ženám deprese a potíže ve vztahu.

Na rozdíl od nízkého libida je HSDD klinická diagnóza (podle klasifikace DSM-5-TR.), která se stanovuje na základě konkrétních diagnostických kritérií. Mezi ty hlavní patří úplná ztráta libida po dobu minimálně 6 měsíců, necitlivost pohlavních orgánů a zmiňovaný psychický stres, zhoršená kvalita života nebo intimních vztahů. Touto poruchou pak může žena trpět i bez ohledu na to, jestli žije s partnerem, nebo sama. Společnost pro výzkum zdraví žen potvrzuje, že HSDD trpí 8 až 12 % žen, tj. přibližně každá desátá žena. Jedná se proto o jednu z nejčastějších ženských sexuálních poruch.

„O poruše sexuální apetence neboli ztrátě libida mluvíme, pokud žena nemá motivaci k sexuální aktivitě, nereaguje na erotické podněty nebo stimuly a je důvodem partnerského nesouladu trvajícího minimálně 6 měsíců. Postihuje přibližně 10 % dospělých žen. Etiologické faktory (příčiny) zahrnují stavy nebo farmaka, které snižují hladiny mozkového dopaminu, melanokortinu, oxytocinu a norepinefrinu a zvyšují hladiny mozkového serotoninu, endokanabinoidu, prolaktinu a opioidů,“ dodává k problematice MUDr. Igor Dolan, Ph.D., uznávaný český sexuolog a urolog.

Jaké existují formy HSDD a jak se projevují

U poruchy hypoaktivní sexuální touhy rozlišujeme dva typy:

U žen má nízký zájem o sex hned několik příčin

1. Generalizované HSDD

Generalizované HSDD znamená nízký nebo žádný zájem o sex ve všech situacích a není vázaná na konkrétního partnera. 

2. Situační HSDD

Jedná se o absenci touhy jen v určitých situacích a souvisí s konkrétním vztahem a partnerem. S jiným mužem může být u ženy sexuální vzrušivost naopak úplně v pořádku.

Sexuální dysfunkci HSDD pak dělíme na další dva druhy:

a) Primární 

Objevuje se od zahájení sexuálního života, kdy žena neměla nikdy zájem o sex.

b) Sekundární 

Žena vedla dříve normální sexuální život, ale postupně se u ní vytratila touha. 

Mezi hlavní příznaky HSDD patří:

• malá nebo žádná sexuální touha
• deprese a úzkosti
• žádná reakce na dráždění pohlavních orgánů
• absence lubrikace vaginy
• nedostatek sexuálních myšlenek nebo úplná absence erotických fantazií
• ztráta zájmu o masturbaci
• anorgasmie (neschopnost dosažení orgasmu)
• potíže ve vztahu v důsledku ztráty libida

Jaký je rozdíl mezi nízkým libidem a různými sexuálními poruchami

Výzkumy provedené prof. Petrem Weissem, Ph.D., a prof. MUDr. Jaroslavem Zvěřinou, CSc., v letech 1993 a 1998 odhalily, že se s nějakou formou sexuální dysfunkce setkalo až 17 % žen. Patří sem nízké libido, anorgasmie, sexuální averze i zmíněné situační a generalizované HSDD. Pojďme si vysvětlit, jaký je mezi jednotlivými sexuálními poruchami rozdíl.

1. Nízké libido

Snížené libido není to samé jako sexuální porucha

Nízké libido znamená sníženou chuť na sex. Lidé s nízkým libidem pociťují menší nebo žádnou potřebu sexuálního kontaktu. Může jít o dočasný stav způsobený například stresem, únavou nebo zdravotními problémy, ale někdy přetrvává delší dobu. Nízké libido není automaticky sexuální porucha, protože je úplně normální, že občas nemáme vůbec chuť na sex. Nízké libido se stává problémem až tehdy, když ho daný člověk (nebo jeho partner) vnímá jako problém.

„Nízké libido nemusí hned znamenat sexuální poruchu. Touha po sexu je přirozeně proměnlivá a může klesat třeba vlivem stresu, únavy, životních změn nebo zdravotních problémů. Sexuální porucha je stav, který se dá diagnostikovat a projevuje se dlouhodobě, má konkrétní příznaky a často vyžaduje odbornou pomoc. Rozlišovat tyto dvě situace je důležité, protože přístup k jejich řešení je odlišný,“ dodává expertka na zdravou sexualitu Lucie.

2. Anorgasmie

Anorgasmie je neschopnost dosáhnout orgasmu, i když žena cítí sexuální touhu a její tělo reaguje na stimulaci. Anorgasmii rozlišujeme na primární (žena nikdy v životě neprožila orgasmus) a sekundární (žena orgasmu dříve dosahovala, ale z nějakého důvodu vymizel). Anorgasmii můžou způsobovat psychické bloky, stres, negativní sexuální zkušenosti, hormonální nerovnováha, chronická onemocnění, neurologické poruchy nebo vedlejší účinky některých léků. Podle průzkumu Národního ústavu duševního zdraví z roku 2024 má potíže s dosažením orgasmu cca 21 % žen. 

3. Sexuální averze

Sexuální averze je stav, kdy má jedinec silný odpor k sexuální aktivitě, často spojený s negativními pocity nebo strachem z intimních doteků. Takové osobě se protiví i jen samotná myšlenka na penetraci. Může zažívat úzkost, znechucení, nebo dokonce paniku, pokud se ocitnou v situaci, která souvisí se sexem. Jde o specifickou formu sexuální dysfunkce, která se významně liší od prosté ztráty libida, kdy je člověk k sexu spíše lhostejný. Proto by se porucha sexuální touhy neměla zaměňovat se sexuální averzí. Sexuální averze mívá často kořeny v traumatech, náboženských nebo kulturních přesvědčeních a v negativních intimních zkušenostech.

4. Situační a generalizové HSDD

Některé ženy nemají moc zájem o sex a netrápí se tím

HSDD, kterou dělíme na generalizovanou (touha chybí ve všech situacích a vůči všem partnerům) a situační (žena je vzrušená o samotě nebo při erotických fantaziích, ale ne při styku s partnerem), je klinicky rozpoznaná sexuální porucha, při které žena trvale nebo opakovaně nepociťuje sexuální touhu a vnímá to jako velký problém a pociťuje frustraci. Nízké libido může být naopak přirozený projev individuální osobnosti, kdy má člověk jednoduše menší potřebu sexu a netrápí se tím.  

Výše uvedené sexuální poruchy nejde zaměňovat za nižší zájem o sex nebo odlišné libido. Klíčem k určení, jestli jde o problém, je, jak dlouho stav trvá a jestli dané osobě způsobuje stres, frustraci nebo nespokojenost. Záleží taky na tom, jaký má snížená chuť na sex dopad na kvalitu života a partnerský vztah.

Jaké jsou hlavní psychické příčiny nízkého vzrušení

Averze k partnerovi se většinou odrazí na ženském libidu

V běžném životě se se situační HSDD potýkají ženy, které zažívají chronický stres, trpí dlouhodobě depresemi nebo mají nízké sebevědomí. Na nízké vzrušení mívají i vliv špatné sociální poměry, puritánská výchova, podvědomý strach ze sexu, obavy z otěhotnění a trauma z negativní sexuální zkušenosti.

Často se taky jedná o případy, když ženu přestal její protějšek fyzicky přitahovat, zprotivil se jí svým chováním nebo došlo ke ztrátě důvěry např. v důsledku nevěry. Vztahové napětí, časté hádky a averze k partnerovi se tak většinou odrazí i na ženském libidu. Intimní styk ženu bolí, protože se dostatečně nevzruší a nedojde k přirozené lubrikaci klína. Raději se proto penetraci dlouhodobě vyhýbá.

„Také žena se živým zájmem o partnerskou sexualitu může mít problémy s dosažením sexuálního vzrušení. Při této poruše má žena problémy s dosažením a udržením dostatečného zvlhčení pochvy v průběhu pohlavního styku. Vlastní sídlo poruchy je samozřejmě centrální, protože chybí dostatečně silný prožitek pohlavního vzrušení. Hlavním praktickým problémem těchto žen je nedostatečné uvolnění pochvy a suchost poševní sliznice, které ztěžují pohlavní spojení a činí soulož nepříjemnou až bolestivou. Léčba spočívá především ve zklidnění a snaze po odstranění všech rušivých faktorů. Největším problémem bývá otevřeně nebo skrytě nepřátelský vztah k partnerovi (manželovi),“ dodávají lékaři ze sexuologické společnosti ČLS JEP.

„Léčba se musí řídit předpokládanou etiologií, tedy příčinami nebo původem vzniku HSDD. Protože jde jen vzácně o stav primární, pátráme vždy po příčině a snažíme se její vliv oslabit. Ne vždy je ovšem možné podstatně zlepšit partnerské vztahy a sociální poměry pacientky,“ upozorňuje doc. MUDr. Jaroslav Zvěřina, CSc. 

Fyzické a hormonální faktory ovlivňující sexuální touhu

Za nízkým libidem často stojí zdravotní potíže

Porucha sexuální touhy může být důsledkem celé řady chronických onemocnění a hormonálních dysfunkcí, které snižují citlivost pohlavních orgánů, zhoršují prokrvení a snižují hladiny důležitých pohlavních hormonů, včetně těch, které podporují libido. V neposlední řadě nemoci působí na naši psychickou i fyzickou kondici. 

Patří sem např.:

• snížená funkce štítné žlázy (hypotyreóza)
• poruchy nadledvinek
• rakovina prsu
• gynekologické záněty
• hyperprolaktinémie (zvýšená hladina hormonu prolaktinu v krvi)
• diabetes
• deprese a s ní spojené dlouhodobé užívání léků (například sedativ)
• močová inkontinence
• roztroušená skleróza

Mezi fyzické faktory patří interrupce nebo jiné gynekologické operace a těžký porod. Svou roli hraje i nadměrná tvorba hormonu prolaktinu, zodpovědného za tvorbu mléka. Kojící žena je méně sexuálně vzrušivá, a to někdy i po ukončení kojení. Pokud žena trpí hyperprolaktinémií, tzn. že je hormon prolaktin zvýšený i mimo toto období, potlačuje tvorbu estrogenů a testosteronu, klíčových hormonů pro sexuální touhu.

Co se týče hormonálních příčin, snížená sexuální touha se u žen často objevuje v období perimenopauzy, menopauzy a postmenopauzy. Vlivem hormonálních změn u žen dochází k poklesu hormonu estrogenu, který má za následek ztenčenou poševní sliznici a vaginální suchost. Hormonální nerovnováha v období klimakteria taky způsobuje únavu a deprese, které mají negativní vliv i na vzrušení a celkovou kvalitu intimního života.

Touha se může vytrácet, když to přeháníte s tréninkem Svou roli hraje taky životní styl. Pokud žena extrémně sportuje, nemusí mít zájem o sex, protože intenzivní fyzická zátěž narušuje hormonální rovnováhu. A to hlavně snížením hladiny estrogenu a testosteronu, které jsou klíčové pro sexuální touhu. Podle výzkumů Journal of Sexual Medicine mají vrcholoví sportovci často výrazně utlumené libido právě kvůli fyzickému přetížení. Dlouhodobý stres a extrémní fyzická aktivita taky zvyšují hladinu kortizolu, který má negativní dopad na sexuální apetit.

„Extrémní fyzická zátěž může, paradoxně, sexuální touhu snížit. U sportovců s intenzivním tréninkem dochází k hormonálním změnám, typicky k poklesu hladiny testosteronu. Tělo dává prioritu regeneraci před reprodukcí. Stejně tak nedostatek energie nebo živin může zpomalit funkci hormonálního systému a snížit zájem o intimitu. Vyvážená strava a pohyb s rozumem jde ruku v ruce se stabilním libidem,“ vysvětluje odbornice na zdravou sexualitu Lucie.

Sexuologové dokonce doporučují pravidelnou sportovní aktivitu ženám a mužům se závislostí na sexu. Pomáhá jim odvádět přebytečnou energii a snižuje napětí i úzkost, které hypersexualitu doprovázejí. Sport zároveň podporuje vyplavování endorfinů a zlepšuje duševní rovnováhu a to spoustě lidem pomáhá zmírnit nutkavé sexuální myšlenky a chování. 

Jaké léky můžou snižovat libido a co s tím dělat

Snížené libido bývá vedlejším účinkem některých léků používaných k léčbě deprese, úzkosti (psychofarmaka) a vysokého krevního tlaku (antihypertenziva). Sexuální touhu tlumí taky antikoncepce, léky na alergii (antihistamika) a některé léky na bolest. Pokud máte podezření, že vámi užívané medikamenty snižují sexuální apetit, řekněte to svému ošetřujícímu lékaři. Poraďte se o možných alternativách nebo úpravě léčby.

„Fyzické zdraví je s libidem úzce propojené. Onemocnění srdce, cukrovka, chronická bolest, problémy se štítnou žlázou nebo užívání některých léků mohou libido oslabit. Stejně tak nedostatek spánku nebo dlouhodobý stres snižují hladinu hormonů, které touhu podporují. Péče o celkové zdraví je proto jedním z klíčů k udržení zdravého sexuálního života,“ dodává sexpertka Lucie.

Pozor i na alkohol, kouření a užívání návykových látek

Cigarety a alkohol škodí zdraví i vašemu libidu

K poruchám sexuální touhy vedou nebo ji ještě víc prohlubují taky nadměrná konzumace alkoholu a užívání drog. Alkohol narušuje činnost těla, protože snižuje tvorbu pohlavních hormonů a oslabuje citlivost nervů. Mozek a cévy pak hůř zásobují pohlavní orgány krví a to dlouhodobě snižuje chuť na sex i vzrušení. Konzumace velkého množství alkoholu navíc způsobuje snížené vaginální zvlhčení, dyspareunii (bolestivou penetraci) a potíže s dosažením orgasmu. Studie prokázaly, že u žen zvyšuje pravidelná konzumace alkoholu riziko sexuálních dysfunkcí až o 74 %

Na libido má velký vliv taky kouření cigaret, protože narušuje hormonální rovnováhu, omezuje průtok krve do intimních partií a snižuje citlivost. Analýza publikovaná v databázi PubMed odhalila, že ženy kuřačky mají o 48 % vyšší riziko sexuálních dysfunkcí než nekuřačky, včetně nižšího libida a potíží s orgasmem.

U mužů se kouření pojí s velkým rizikem erektilní dysfunkce, která má u kuřáků až o 85 % vyšší pravděpodobnost než u nekuřáků. Častější kouření znamená i větší pokles libida.

V případě, že se potýkáte se závislostí na alkoholu, drogách nebo nikotinu, vyhledejte odbornou pomoc. Obrátit se můžete na adiktologická centra, psychiatra, praktického lékaře nebo krizová centra.

Závislosti oslabují imunitu, zhoršují psychiku, vztahy i sexuální funkce. Proto je důležité je řešit co nejdříve. Odborná pomoc výrazně zvyšuje šanci na návrat ke kvalitnímu životu. 

Vliv partnerských a sociálních faktorů na nízký zájem o sex

Najděte si na sebe čas i v každodenním shonu

Prof. MUDr. Jaroslav Zvěřina, CSc., ve svém průzkumu z let 1993 a 1998 upozorňuje na fakt, že snížená sexuální touha se jako porucha jen vzácně objevuje samostatně. Většinou má spojitost s dalšími potížemi, ať už psychického, nebo fyzického charakteru. Důvodem často bývají hlavně sociální a partnerské problémy.

V dlouhodobých vztazích je určitý pokles sexuální touhy normální a svou roli hraje i rutina a stereotypní sex. Pokud se ale každý den hádáte, máte averzi k partnerovi a nemluvíte spolu o problémech, zákonitě se to projeví i na vašem intimním soužití.

K tématu přidává svůj pohled taky naše sexpertka Lucie: „Partnerské vztahy mají zásadní vliv na sexuální touhu. Kvalita komunikace, pocit blízkosti a vzájemné podpory tvoří základ, na kterém se touha rozvíjí. Naopak nevyřešené konflikty, dlouhodobé napětí nebo absence intimního kontaktu mimo sexuální oblast mohou vést k postupnému ochlazení sexuálního života. V ložnici se totiž neodehrává jen sex, ale i všechny nevyřčené hádky z kuchyně a obýváku.“

Co se týče sociálních faktorů, na libidu se odráží např. existenční problémy, nezaměstnanost nebo náročné období v práci. Pokud máte hlavu plnou starostí, je pochopitelné, že nemáte zájem o sex a přesouváte svůj intimní život na druhou kolej.

Na sexuální touhu mají vliv taky nejrůznější mýty. Spousta lidí si myslí, že ženy dosahují orgasmu jen při sexu nebo že pokud žena není vlhká, není vzrušená. Dalším nejrozšířenějším mýtem je názor, že muži chtějí sex vždycky a pořád. Tyto nepravdy ale zkreslují realitu a často vytvářejí zbytečný tlak nebo nejistotu ve vztazích. Ve skutečnosti je sexualita hodně individuální a proměnlivá a ovlivňuje ji právě i celá řada fyzických a psychických faktorů.

Pokud procházíte náročnou životní etapou nebo si myslíte, že je na sexu cokoli nepatřičného, svěřte se své druhé polovičce se svými myšlenkami a trápením. Komunikace je základním pilířem každého vztahu. A pokud spolu o problémech nemluvíte, zbytečně se dostáváte do spirály, která často vede k různým nedorozuměním. Partner vám do hlavy nevidí a nemusí si spojit váš nízký zájem o sblížení s vašimi názory na sex nebo se stresem, který prožíváte. Pro někoho je totiž sexuální aktivita paradoxně únikem od problémů nebo každodenního kolotoče povinností. 

Jak se diagnostikuje HSDD  

Pokud pociťujete minimálně 6 měsíců příznaky HSDD, doporučujeme navštívit gynekologa, sexuologa nebo psychologa. Lékař určí, jestli léčbu opravdu potřebujete, a společně naplánujete léčebný nebo terapeutický postup. Samotná diagnostika HSDD není postavená na jednorázovém vyšetření, ale jde o komplexní proces, který si popíšeme níže.

Diagnostika HSDD zahrnuje:

Diagnostika HSSD obnáší komplexní vyšetření

1. Úvodní rozhovor a anamnéza

Sexuolog, gynekolog nebo jiný odborník si nejprve zjistí:

• kdy potíže začaly a jak dlouho trvají,
• jestli jsou generalizované nebo situační, např. jen s jedním partnerem,
• jestli jsou primární, tedy od začátku života, nebo získané, kdy dříve libido bylo v pořádku,
• jestli pacientka vnímá nízké libido jako problém, což je pro diagnózu klíčové.

2. Screeningové nástroje a dotazníky

Aby lékař dokázal co nejpřesněji zhodnotit míru sexuální touhy a případné poruchy, využívá standardizované dotazníky. Ty pomáhají nejen při stanovení diagnózy, ale taky při sledování vývoje stavu v čase.

Mezi nejčastější nástroje patří:

• Mezinárodně uznávaný dotazník FSFI (Female Sexual Function Index), který je zaměřený na sexuální funkce u žen, včetně libida, vzrušení, lubrikace a uspokojení.
• Dotazník DSDS (Decreased Sexual Desire Screener) představuje krátký a jednoduchý dotazovací formulář pro ženy s podezřením na HSDD. Obsahuje jen 5 otázek a slouží jako rychlý nástroj pro určení, jestli je na místě vyhledat odbornou pomoc. Tento stručný screeningový nástroj ještě nemá českou validovanou verzi, ale v klinické praxi se používá v původní formě (v angličtině) nebo jako inspirace pro české dotazníky. 

3. Biopsychosociální hodnocení

Lékař se vás zeptá taky na léky a váš psychický stav

Před samotným stanovením diagnózy je důležité posoudit všechny oblasti života, které můžou mít vliv na sexuální touhu. K tomu slouží tzv. biopsychosociální hodnocení. Zohledňuje nejen biologické příčiny, ale i psychologické a sociální faktory, které se často vzájemně prolínají a ovlivňují. 

Biologické faktory:

• hormonální výkyvy (menopauza, těhotenství, poruchy štítné žlázy, testosteronu, prolaktinu),
• některé léky (hlavně antidepresiva, antihypertenziva),
• chronická onemocnění typu cukrovka, roztroušená skleróza nebo rakovina,
• vedlejší účinky operací (např. hysterektomie, gynekologické zákroky).

Psychologické faktory:

• deprese, úzkosti, trauma nebo negativní zkušenosti se sexem,
• nízké sebevědomí nebo nespokojenost se svým vzhledem,
• stres, vyčerpání a přetížení.

Sociální faktory:

• konflikty ve vztahu, emoční odcizení,
• nedostatek času nebo prostoru pro intimitu,
• vliv výchovy, kulturních a náboženských postojů k sexualitě.

4. Fyzikální vyšetření a laboratorní testy

Součástí diagnostiky poruch sexuální touhy jsou taky vyšetření, která pomáhají odhalit, jestli za problémy nestojí hormonální nerovnováha nebo jiné zdravotní potíže. 

Patří sem:

Hormonální profil

Součástí vyšetření jsou i různé laboratorní testy

Lékař ženě odebere krev a zjišťují se hladiny hormonů jako 

• testosteron (u žen i mužů má vliv na sexuální touhu),
• estradiol (ženský pohlavní hormon),
• prolaktin (jeho nadbytek může snižovat libido),
• TSH (hormon štítné žlázy, jehož odchylky můžou ovlivnit psychiku i sexuální funkce).

Gynekologické vyšetření

U žen lékař kontroluje stav pohlavních orgánů, sliznice, případné známky zánětů, atrofie (ztráty tkání) nebo bolestivosti, které často negativně ovlivňují chuť na sex.

Neurologické vyšetření

Pokud existuje podezření, že se sníženým libidem skrývají nervové poruchy (např. roztroušená skleróza, poškození míchy nebo mozku), provádí se i neurologické testy. Tyto problémy narušují vnímání vzrušení nebo schopnost reagovat na sexuální podněty.

Přední český sexuolog a gynekolog doc. MUDr. Zlatko Pastor, Ph.D., k diagnostice HSSD dodává: „Nízká sexuální touha se vyskytuje ve více než 40 procentech ženské populace. Celkem 10–16 procent žen uvádí osobní distres spojený se sníženou sexuální touhou, což je charakteristické pro HSDD. K diagnostice HSDD se používají standardizované dotazníky.“ 

Možnosti léčby pomocí léků 

Lékaři se shodují, že HSDD může být léčitelná a efektivně zvládnutelná díky cílené farmakoterapii. Bohužel ale nemusí působit na každou ženu a některé ji odmítají kvůli nepříjemným vedlejším účinkům. Volba léků pak závisí na individuálních potřebách, kontraindikacích a doporučení ošetřujícího lékaře.

1. Flibanserin (Addyi)

Na HSSD existují léky, jejich účinek je ale individuální

Jedná se o první lék schválený americkým Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) v roce 2015. Původně byl vyvinutý jako antidepresivum. Lék Addyi je zatím schválený pro lékařské použití ve Spojených státech u premenopauzálních žen s HSDD. Dále pak v Kanadě u premenopauzálních a postmenopauzálních žen s HSDD.

Léčivo ve formě tablet působí jako norepinefrin-dopamin disinhibitor (NDDI) a zvyšuje aktivitu neurohormonů podporujících sexuální touhu. Studie ukázaly u žen zvýšení chuti na sex a snížení stresu a nepříjemných pocitů spojených s nízkým libidem. Účinek je patrný po 4 týdnech užívání a potvrdily ho klinické testy. Mezi časté vedlejší účinky tzv. viagry pro ženy ale patří nevolnost, závratě nebo sucho v ústech.

„Flibanserin, který má zvyšovat sexuální apetit i vzrušivost žen, se musí užívat denně. A jeho uvedení na trh doprovázela velká reklamní kampaň. Za jeho prosazení do praxe bojovaly dokonce i feministické spolky. Zdůrazňovaly, že muži mají svou viagru, a ženy by proto měly mít také nějaký medikament, který by učinil jejich sex snazší a příjemnější. Flibanserin ale, jak se zdá, zatím nesplnil inzerovaná očekávání. Hlavním problémem se ukázaly vedlejší účinky, a z nich zejména nauzea, tedy nevolnost nebo i sklon ke zvracení, ale také to, že se při jeho užívání nesmí pít alkohol. Proto není takovým farmaceutickým trhákem, jakým byla svého času viagra pro muže," dodává významný český psychiatr a sexuolog doc. MUDr. Jaroslav Zvěřina, CSc.

2. Bremelanotide (Vyleesi)

Lék schválený FDA v roce 2019 pro premenopauzální ženy s generalizovanou HSDD. Aplikuje se injekčně těsně pod kůži stehna nebo břicha 45 minut před plánovanou penetrací. Názory na přínos medikamentu se ale mezi lékaři liší a měří se spíš subjektivními změnami v pocitu touhy než objektivními parametry. U části pacientek došlo ke zlepšení sexuální touhy a snížení frustrace spojené s nízkým libidem. Účinek léku ale bývá odborníky označovaný jako mírný až omezený. Až 40 % žen pociťuje jako vedlejší účinek léku nevolnost, dále pak návaly, bolest hlavy a mírné zvýšení krevního tlaku. V České republice není bremelanotid registrovaný ani běžně dostupný, takže vám ho lékař nemůže předepsat.

„Látka, která naposledy přesvědčila americký ústav FDA o tom, že by na ženy mohla působit jako afrodiziakum, se nazývá bremelanotid. Úřad ji schválil k užívání letos v červnu a prodává se pod obchodním názvem Vyleesi. Jde o cyklický protein, který podporuje účinky dopaminu a je zřejmě schopný podporovat erotickou aktivitu, a to u obou pohlaví. Problémem bremelanotidu se ale zdá být forma aplikace. Není to totiž prostředek určený k tomu, aby ho pacientky užívaly nepřetržitě, naopak je určený k jednorázovému použití. Ženy si ho musí aplikovat krátce před sexem pomocí injekce, nejlépe do tukové tkáně na stehnech nebo na břichu.

Efekt se má projevit krátce po aplikaci a zřejmě nebude fungovat déle než několik desítek minut. Lék se dá aplikovat také inhalačně, pomocí spreje do nosu. O komerčním úspěchu afrodiziaka Vyleesi můžeme myslím s úspěchem pochybovat. Ženám se rozhodně nebude líbit to, že si mají před sexem píchnout injekci. Šňupání, tedy aplikace do nosu, by si mohlo získat jistou oblibu. Nejvíc teď asi záleží na tom, jak moc budou ženy spokojené s efekty léku,“ říká o medikamentu doc. MUDr. Jaroslav Zvěřina, CSc.

3. Off-label možnosti léčby

Off-label léčba znamená, že se lék používá např. na jinou nemoc, než na kterou je oficiálně schválený. Lékař může na svou zodpovědnost předepsat lék „off-label“, pokud existují odborné důkazy, že může pomoct i mimo své původní určení.

a) Yohimbin

Tento registrovaný léčivý přípravek ve formě tablet představuje alkaloid rostlinného původu, který se získává z kůry afrického stromu bujarníku (Pausinystalia yohimbe). V klinické sexuologické praxi se řadí mezi afrodiziaka a v ČR vám ho může předepsat jen lékař. Yohimbin je známý hlavně pro podporu erektilní dysfunkce u mužů. Může ale zvýšit libido u obou pohlaví, protože rozšiřuje cévy a zvyšuje průtok krve do pohlavních orgánů. Může taky fungovat jako podpora orgasmu.

Účinnost Yohimbinu ale není u žen s HSDD dostatečně ověřená s ohledem na individuální účinek. Doporučuje se vždy dodržovat doporučené dávkování a před užíváním se poradit s ošetřujícím lékařem kvůli nežádoucím účinkům. K těm patří zvýšení krevního tlaku, bušení srdce, nespavost a úzkost a nervozitu.

b) Dopaminergika (např. bupropion, buspiron)

Některá antidepresiva z okruhu SSRI u žen zvyšují touhu

Studie ukazují, že některá antidepresiva z okruhu SSRI (selective serotonine reuptake inhibitors), hlavně bupropion (Wellbutrin), moclobemid (Aurorix) nebo trazodon (Trittico AC), můžou u žen zvýšit touhu a zmírnit stres z nízkého libida. Účinek těchto látek, které ulehčují sexuální vzrušení, je založený hlavně na dopaminergním účinku. To znamená, že zvyšují hladinu dopaminu – neurotransmiteru, který v mozku hraje klíčovou roli v systému odměny, motivace a sexuální touhy.

Vyšší hladina dopaminu pomáhá obnovit chuť na sex a zlepšuje prožitek vzrušení. Klinické účinky těchto preparátů jsou ale hodně individuální, a ne vždy úplně spolehlivé. Antidepresiva ze skupiny SSRI totiž u některých žen prokazatelně negativně ovlivňují libido a schopnost dosažení orgasmu. Lékaři můžou dopaminergika nasadit v obvyklých dávkách u pacientek, které nereagují dobře na podávání yohimbinu.

„Bupropion (Wellbutrin) a buspiron (Egis) mohou být považovány za off-label léčbu pro ženy s nízkou sexuální apetencí s omezenou dostupností informací o bezpečnosti a účinnosti. Jedná se o antidepresiva, která nejenže nemají negativní vliv na sexuální funkce žen, ale můžou dokonce zvyšovat sexuální touhu,“ vysvětlují MUDr. Petr Filipenský, Ph.D., a MUDr. Igor Dolan, Ph.D., autoři odborného přehledu sexuálních dysfunkcí publikovaného v časopise Urologie pro praxi.

c) Testosteronová terapie

Chuť na sex u žen může povzbudit i další hormon, testosteron. Tento mužský pohlavní hormon se nachází v malé míře i v ženském organismu. U dam, které mají jeho hladinu přirozeně vyšší, se obvykle objevuje trochu hlubší hlas, větší míra ochlupení a taky vyšší potřeba sexu.

Opatrné dávkování testosteronu je u žen důležité hlavně kvůli vedlejším účinkům. K těm patří snížení tónu hlasu, ztráta menstruace nebo nežádoucí ochlupení tam, kde to pro ženy není typické, např. v obličeji a na hrudníku.

Testosteronová terapie v ČR existuje ve formě:

• tablet jako např. Proviron 25 mg tbl. nebo testosteron undekanoát (Undestor 40 mg),  
• injekcí jako testosteron enanthat (Agovirin depot, 25 mg inj.), testosteron undecanoat (Nebido 250 mg) a směs esterů testosteronu (Sustanon 250 mg).

„Podávání testosteronu ženám lze zkusit při nízké sexuální vzrušivosti. Dávkování v této indikaci má být nízké, opatrné a krátkodobé s ohledem na vedlejší účinky. Někteří autoři hlásí dobré zkušenosti s tibolonem (Livial 2,5 mg tbl.). Testosteron je součástí některých přípravků k hormonální substituci u žen v menopauze (Folivirin inj.),“ vysvětluje doc. MUDr. Jaroslav Zvěřina, CSc.

d) Estrogen s methyltestosteronem

Estrogen s methyltestosteronem je kombinovaná hormonální terapie, která se někdy používá u žen po menopauze ke zmírnění menopauzálních příznaků (návaly horka, noční pocení) a k podpoře nízké sexuální touhy.

Estrogen pomáhá doplnit hormon, který po menopauze klesá, zatímco methyltestosteron (forma mužského hormonu) podporuje sexuální apetit a energii. Tato terapie se ale používá zřídka a opatrně, protože methyltestosteron mívá nežádoucí účinky. Patří k nim ovlivnění jater, změny hlasu nebo ochlupení. Lék není schválený ve všech zemích a v EU je jeho použití velmi omezené.

„Zdá se, že ideální prostředek, který by povzbuzoval sexuální touhu žen, zatím nikdo neobjevil. Biochemici a farmakologové ovšem dál zkoumají. Pokud se jim podaří najít opravdu efektivní a příjemně aplikovatelné afrodiziakum pro ženy, bude to velice užitečná věc pro něžné pohlaví. A jak ukazuje příklad viagry, také velký byznys pro výrobce,“ uzavírá téma slovy doc. MUDr. Jaroslav Zvěřina, CSc.

Jak psychoterapie a párová terapie otevírá cestu k větší intimitě 

Psychoterapie pomohla už spoustě párům

Při léčbě snížené sexuální touhy, nebo dokonce sexuální averze hraje klíčovou roli psychoterapie, a to buď individuální, nebo párová. Sexuologové doporučují hlavně práci s oběma partnery. Rozdíly v sexuální potřebě nebo neřešené partnerské spory totiž často negativně ovlivňují i intimní život.

V rámci terapie se pracuje s edukací o sexualitě, odbouráváním mýtů, podpoře erotických fantazií i návratem k nekoitálním formám intimity. K těm patří hlavně líbání, doteky a mazlení, které už se z vašeho vztahu možná dávno vytratily.

„Důležitou cestou k sexuálnímu vzrušení jsou sexuální sny a fantazie, stejně jako autoerotika. V párové léčbě vždy dbáme na to, aby dvojice docenila nekoitální erotické doteky a mazlení,“ vysvětlují lékaři ze sexuologické společnosti ČLS JEP.

Pokud procházíte partnerskou krizí, ať už v oblasti sexu, komunikace, nebo důvěry, neváhejte se obrátit na odborníka. Z kolotoče hádek, výčitek nebo tiché domácnosti bývá po čase čím dál obtížnější ne-li nemožné najít cestu ven vlastními silami. Problémy a staré nevyřešené křivdy se na sebe navíc nabalují a ještě víc prohlubují krizi.

Sexuolog nebo vztahový terapeut nabízí bezpečné a neutrální prostředí, kde si můžete s porozuměním promluvit o svých obavách, potřebách i zklamáních. Odborník pomáhá rozplést staré vzorce, zlepšit intimitu a hledat nové možnosti, jak vztah uzdravit nebo ho znovu oživit.

Praktické tipy a prevence nízkého zájmu o sexualitu

Sexuální touha není samozřejmost a ovlivňuje ji náš životní styl, zdraví a psychická pohoda. Proto jsme si pro vás připravili několik tipů, jak účinně podpořit libido nebo ho znovu probudit.

1. Psychohygiena

Najděte si čas jen sama pro sebe a relaxujte

Stres, únava a emoční vyčerpání patří mezi nejčastější příčiny poklesu sexuální touhy. Důležité je najít rovnováhu mezi povinnostmi a odpočinkem, dopřát si pravidelný spánek, relaxaci a čas jen pro sebe. Meditace, dechová cvičení nebo sledování oblíbeného filmu pomáhá zklidnit mysl a snížit napětí, které blokuje chuť na intimitu.

2. Hormonální vyšetření je základ prevence

Kolísání hormonů, hlavně testosteronu, estrogenu, štítné žlázy nebo prolaktinu, většinou zásadně ovlivňuje libido. Pokud dochází k dlouhodobému poklesu touhy, doporučujeme nechat si vyšetřit hormonální profil u lékaře. Včasná léčba hormonální nerovnováhy výrazně zlepšuje sexualitu.

3. Komunikace jako klíč k intimitě

Otevřený a empatický rozhovor s partnerem patří k nejlepším způsobům, jak předejít nepochopení a napětí. Mluvte spolu nejen o běžných problémech, ale i o svých erotických fantaziích, potřebách a přáních. Sdílení emocí a tužeb prohlubuje důvěru a vzájemnou blízkost. Pošeptejte partnerovi do ucha, že chcete vyzkoušet novou sexuální praktiku nebo erotickou pomůcku. Možná budete překvapený/překvapená, jak rychle se přesunete do ložnice.

4. Masturbace a erotická představivost

Masturbace je přirozenou součástí naší sexuality. Pomáhá nám poznat vlastní tělo, reagovat na podněty a doteky a udržovat aktivní sexuální touhu. K nejoblíbenějším erotickým pomůckám pro ženy patří womanizery pro stimulaci klitorisu a nejrůznější vibrátory. Muži preferují umělé vaginy nebo masturbátory nebo taky anální kolíky, se kterými si rozmazlí i citlivou prostatu.

Fantazie a erotické sny jsou úplně přirozené a nemusíte se za ně stydět. Navíc nás inspirují i v partnerském životě a jejich vědomé prožívání výrazně posiluje libido. Přečtěte si např. erotickou povídku nebo se podívejte na film s lechtivou tématikou, kdy se nemusí nutně jednat přímo o porno. Hlavně ženám rozbuší srdce film s romantickou zápletkou, u kterého se příjemně naladí na intimní chvilky s partnerem.

5. Non-koitální intimita je někdy víc než sex

Nedovolte, aby se z vašeho vztahu vytratily doteky

Mazlení, něžné doteky a líbání jsou důležitou součástí intimního života každého páru. A hlavně z dlouhodobých vztahů se bohužel postupně tzv. non-koitální aktivity vytrácí. Přitom pomáhají obnovit vzájemnou touhu bez tlaku na výkon a navozují pocit bezpečí a emocionálního propojení. Někomu večer stačí přitulení k partnerovi, který ho drží beze slov za ruku. Jiný si po náročném dni rád vychutná škrábání po zádech nebo třeba uvolňující masáž zad nebo chodidel. 

6. Používání lubrikačního gelu

Vaginální zvlhčení je klíčové pro příjemný intimní prožitek, ať už při sexu, nebo masturbaci. Kvalitní lubrikační gel odbourává nepříjemné pocity tření, kvůli kterým spoustu žen penetrace bolí, štípe a pálí. A to je špatně, protože sex nemá nikdy bolet. Bez lubrikantu se neobejdou hlavně maminky po porodu nebo ženy během menopauzy, při hormonálních změnách z důvodu nemoci nebo při užívání některých léků.

7. Zdravý životní styl 

Sexuální touha se úzce pojí s celkovým zdravím. Pravidelný pohyb, vyvážená strava, dostatek spánku a omezení alkoholu a kouření představují základ pro funkční libido. Aktivní život nám navíc zlepšuje náladu, sebevědomí i schopnost vnímat vlastní tělo. 

Poruchy sexuální touhy u mužů a co s tím

S poruchou libida se potýkají i muži

Poruchy sexuální touhy se objevují nejčastěji u žen, ale potýkají se s nimi i muži. V revidované klasifikaci DSM-5-TR se u mužů porucha sexuální touhy označuje jako MHSDD (Male Hypoactive Sexual Desire Disorder), tedy mužská hypoaktivní porucha sexuální touhy.  

Formy MHSDD jsou stejné jako u ženské verze HSDD. Může se jednat o generalizovanou MHSDD, která se vztahuje na všechny situace a partnery. Nebo situovanou, kdy má muž potíže v intimní oblasti jen s jedním konkrétním protějškem nebo jen v určitých podmínkách. MHSDD dále dělíme na primární, kdy se muž s poruchou narodí, nebo získanou (sekundární), která se vyvine až po určité době.

 

Primární porucha nejčastěji souvisí s nízkou hladinou mužských pohlavních hormonů, hlavně testosteronu. Tento stav se odborně nazývá hypogonadismus. Jde o poruchu, při které varlata nebo jiná část hormonální osy neprodukují dostatek hormonů potřebných pro sexuální vývoj a funkci.

Muži s tímto problémem často trpí nejen sníženou sexuální touhou, ale i dalšími projevy, jako je únava, úbytek svalové hmoty, poruchy erekce nebo nedostatečné ochlupení. V takových případech je důležité vyhledat endokrinologa nebo sexuologa, kteří provedou vyšetření hormonálních hladin a navrhnou vhodnou léčbu.

Nejčastěji se ale nízká chuť na sex u mužů objevuje jako sekundární problém, tedy v důsledku jiné příčiny. Typickým spouštěčem bývají zdravotní potíže, problémy ve vztahu nebo deprese, a to i tehdy, když není na první pohled patrná. Významnou roli hraje taky pokles dopaminu nebo naopak zvýšená hladina hormonu prolaktinu, která bývá důsledkem stresu, některých nemocí nebo užívání léků, hlavně psychofarmak. U mužů ve středním a vyšším věku má na libido vliv taky andropauza alias mužská verze menopauzy. V tomto období dochází k postupnému snižování hladiny testosteronu, které se projevuje úbytkem energie, změnami nálady a poklesem sexuální touhy.

„Andropauza představuje přirozenou etapu života, která u mužů provází pokles pohlavního hormonu testosteronu. Tento hormonální útlum se často odráží v nižší sexuální touze, změnách prožitku a potřebě delší stimulace. Pokles hormonů v období andropauzy ovlivňuje také prokrvení pohlavních orgánů, ale i psychickou složku sexuality, tedy chuť, motivaci a emocionální naladění na intimitu. Hormonální změny v této životní etapě mohou způsobit, že sexualita vyžaduje více vědomé péče. Touha už nemusí přicházet spontánně, ale může se znovu rozvíjet při správné kombinaci hormonální rovnováhy, partnerské podpory a zdravého životního stylu,“ vysvětluje odbornice na zdravou sexualitu Lucie.

Podobně jako u žen se MHSDD diagnostikuje tehdy, když muž dlouhodobě a alespoň 6 měsíců nemá nebo má jen zřídka sexuální myšlenky a fantazie, nevykazuje zájem o sexuální aktivitu a tento stav mu působí velké psychické potíže jako úzkost, frustraci a napětí ve vztahu. Bez klinicky významného distresu se diagnóza MHSDD nestanovuje. MHSDD naopak není to stejné jako nízké libido, které způsobuje např. stres, únava nebo dočasná nemoc.

Pánové se bohužel často ostýchají vyhledat odbornou pomoc sexuologa, protože se obávají, že by přiznání problému zpochybnilo jejich mužnost, sebevědomí nebo schopnost být „dobrým“ partnerem. Spousta z nich vnímá sexuální potíže jako osobní selhání, o kterém se těžko mluví i s milovanou osobou, natož s odborníkem. Přitom právě otevřený rozhovor a vyhledání pomoci bývá prvním krokem k návratu k plnohodnotnému a spokojenému intimnímu životu. 

Farmakologické možnosti mužů s MHSDD

Existují léky i na mužskou poruchu sexuální touhy

Co se týče farmakologických možností, lékař může pacientovi předepsat výše zmiňovaný bylinný alkaloid Yohimbin, který se tradičně se používá ke zvýšení sexuální vzrušivosti hlavně u mužů.   

V některých případech může pomoct i apomorfin, který ale není moc oblíbený pro časté a nepříjemné vedlejší účinky. Tento lék má stimulační vliv na libido prostřednictvím centrální nervové soustavy.

Dále pak některá antidepresiva z okruhu SSRI, hlavně moclobemid (Aurorix), trazodon (Trittico AC) nebo bupropion (Wellbutrin).

Klinické účinky těchto preparátů jsou ale velmi individuální, a ne úplně spolehlivé. Podle doc. MUDr. Jaroslava Zvěřiny, CSc., je může lékař zkoušet v obvyklých dávkách u mužů, kteří nereagují dobře na podávání yohimbinu. Každé nasazení léků je ale nutné přizpůsobit individuálním potřebám a zdravotnímu stavu jedince.
 
Lékař může pacientovi nasadit taky testosteronovou substituční léčbu (TRT). Nejčastěji se předepisuje mužům s hypogonadismem, kteří produkují málo vlastního testosteronu. V poslední době se testosteron podává i starším mužům s přirozeným poklesem testosteronu.

Testosteronová léčba může zlepšit sexuální funkci i u mužů s normální hladinou hormonů, ale neměla by být dlouhodobá. Při delším užívání totiž může tělo omezit svou vlastní tvorbu testosteronu. Navíc je nutné během léčby sledovat játra a hladinu prostatického antigenu (PSA).

Ne každé nízké libido znamená u mužů problém

Ne každý muž, který působí jako málo sexuálně aktivní, má ale skutečně poruchu sexuální touhy. U některých jedinců se za problémem ukrývá odlišná sexuální orientace nebo preference jako např. homosexualita, fetišismus nebo transsexualita. Sexuální zájmy těchto osob se tak neprojevují v klasických partnerských vztazích, proto můžou navenek působit, že o sex nemají zájem. Ve skutečnosti ale sexuální touhu mají, jen ji prožívají jinak, případně jinde.

„Někteří zdánlivě málo sexuálně aktivní muži mají jiné než typicky heterosexuální zájmy. Ty se realizují mimo heterosexuální partnerské vztahy. Většina takových pacientů, které jsme vyšetřili, byli homosexuální muži. Nechybějí zde však ani pedofilové, fetišisté a transvestité či transsexuálové. Ne vždy je tedy snaha sexuálně deviantních mužů kompenzovat svůj problém uzavřením sňatku úspěšná,“ dodává doc. MUDr. Jaroslav Zvěřina, CSc.

LUBRIKAČNÍ GELY NA VODNÍ BÁZIKOSMETIKA A PÉČE O TĚLODÁMSKÉ EROTICKÉ PRÁDLO

_______________________________________
Zdroje:

• National Library of Medicine (4. 4. 2016), Hypoactive Sexual Desire Disorder: A Review of Epidemiology, Biopsychology, Diagnosis, and Treatment. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/27872021/
• Planned Parenthood (2025), Hypoactive Sexual Desire Disorder (HSDD). https://www.plannedparenthood.org/learn/sex-pleasure-and-sexual-dysfunction/sexual-dysfunction/hypoactive-sexual-desire-disorder-hsdd
• Medical News Today (30. 11. 2022), What is there to know about hypoactive sexual desire disorder? https://www.medicalnewstoday.com/articles/hypoactive-sexual-desire-disorder
• Sexuologická společnost ČLS JEP (2025), Nízká sexuální vzrušivost (frigidita). https://www.sexuologickaspolecnost.cz/nizka-sexualni-vzrusivost
• American Sexual Health Association (11. 6. 2023), Hypoactive Sexual Desire Disorder (HSDD). https://www.ashasexualhealth.org/hypoactive-sexual-desire-disorder/
• Ing. Sivie Ulrichová (2010), Osobnostní koreláty ženského orgasmu. https://is.muni.cz/th/wwsxr/101206_Bc_prace_Silvie_Ulrichova.pdf
• nzip.cz (17. 5. 2022), Ztráta libida (porucha sexuální touhy). https://www.nzip.cz/clanek/766-ztrata-libida-porucha-sexualni-touhy
• National Library of Medicine (2. 5. 2023), The risk of sexual dysfunction associated with alcohol consumption in women: a systematic review and meta-analysis. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/37131197/
• National Library fo Medicine (2002), The effects of smoking on female sexual dysfunction: a systematic review and meta-analysis. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/36445469/
• MUDr. Petr Filipenský, Ph.D., a MUDr. Igor Dolan, Ph.D., (2022), Sexuální dysfunkce – diagnostika a možnosti řešení. https://www.urologiepropraxi.cz/pdfs/uro/2022/03/07.pdf
• Ministerstvo zdravotnictví České republiky (26. 7. 2022), Co je to „off-label“ použití registrovaných léčivých přípravků? https://www.nzip.cz/clanek/305-co-je-to-off-label-pouziti-registrovanych-lecivych-pripravku
• Kelly Brown MD, MBA (26. 7. 2024), Yohimbine for Erectile Dysfunction: Does It Work? https://www.hims.com/blog/yohimbine-for-erectile-dysfunction
• Wikipedie (30. 6. 2025), Flibanserin. https://en.wikipedia.org/wiki/Flibanserin
• Wikipedie (14. 6. 2025), Bremelanotide. https://en.wikipedia.org/wiki/Bremelanotide
• novinky.cz (14. 9. 2019), Sexuolog Jaroslav Zvěřina: Jaké jsou možnosti ke zvýšení libida u žen. https://www.novinky.cz/clanek/zena-vztahy-a-sex-sexuolog-jaroslav-zverina-jake-jsou-moznosti-ke-zvyseni-libida-u-zen-40296472
• doc. MUDr. Jaroslav Zvěřina, CSc., Sexuologický ústav 1. LF UK a VFN, Praha (2010), Farmakoterapie v sexuologii. https://www.psychiatriepropraxi.cz/pdfs/psy/2010/01/09.pdf
• wikiskripta.eu (25. 3. 2023), Nízká sexuální apetence u mužů. https://www.wikiskripta.eu/w/N%C3%ADzk%C3%A1_sexu%C3%A1ln%C3%AD_apetence_u_mu%C5%BE%C5%AF